Ave, Caesar!

No pěkný galimatyáš. Napřed mě ten shon bavil. Chápal jsem ho i jako metaforu pro filmový produkční život. Jenže struktura vyprávění díky tomu vlastně neexistuje. Coeni k sobě slepili pár scének, do nich zasadili množství ujetých gagů a asi doufali, že to získá nějaký funkční patvar. A ač jsem se opravdu snažil, asi jsem žádný nenašel. 4/10 (15.07.2016)

Krizový manažer v továrně na sny a přetvářku těžký chleba má, aneb se satirickou láskou na téma hollywoodská éra kočičího zlata.. Prakticky neomezená tvůrčí svoboda Coenů se začíná stávat dvojsečnou zbraní, obzvláště když hodně výpadů cílí jen na úzký okruh zasvěcených. Sice opakovaně prokazují, že mají retro prostor v malíku, ale tentokrát zůstal pocit, že si postavy různě pokřiveného charakteru zasloužily na úkor pomrkávání na cinefily mnohem více péče, tak jak se to podařilo u Bartona Finka. Taneční výstup a ponorkový nástup stepujícího teplomilného soudruha Tatuma byl zážitek srovnatelný s očividnou zkušeností ze zvracejícího koně, močícího hada či podvyživeného Jonaha Hilla.. (07.07.2016)

Dvakrát jsem usnul. A zcela záměrně, protože tohle se nedalo. Během posledních několika měsíců jsem neviděl nudnější film než tohle. Jsou tu asi tři dobré fóry a spousta herců, kteří si natáčení nejspíš užívali, ale jinak vlastně nevím, o čem to mělo být. Na komedii je to málo vtipné. Na detektivku nedostatečně napínavé a na satiru na téma „Hollywoodu je plný idiotů“ hrozně obyčejné a nenápadité. Řeší se tu všechno od zbouchnuté celebrity, nástupu televize, studené války, ekonomie, profesních ambicí i komunistických spisovatelů, ale zoufale tomu chybí lehkost nebo nějaká osobitá tvář a všechny scény přímo z filmů z padesátých let (muzikálový výstup, vodní blbnutí, kovbojka) by potřebovaly zkrátit minimálně o polovinu. Docela rád bych si poslechl, co na výsledek řekli Clooney, Brolin, Johansson, Hill nebo Tatum, když ho poprvé viděli. Bavit to asi bude jen nenáročné návštěvníky kina, kterým ke spokojenosti stačí známé ksichty a fakt, že to celé vypadá docela pěkně. Otravný a ubíjející film. (25.02.2016)

Nikdy by mě nenapadlo, že může coenovský výlet do padesátých let dopadnout tak hrozně. Ave, Caesar! očividně měla být komedie s hlubokými přesahem, jenže v ní je tak jeden dobrý fór za 10 minut. Zbytek stopáže zabírají ultradlouhé "scény z filmů 50. let", které ale nejsou ani vynikající ani parodické (prostě jen jsou), a nekonečně tlachy o politice a ekonomii, z nichž jde vyloženě hlava kolem. Herci navíc nemají co hrát, scénář je nafouknutá bublina bez tahu na branku, a když už něco začne fungovat, okamžitě se utíká do jiného žánru nebo k jinému problému. Přes to všechno tak trochu chápu, co chtěli Coeni natočit. Bohužel jim z toho ale vylezl utahaný slepenec, který je bez debat tím nejhorším, co kdy poslali do kin. (4/10) (25.02.2016)

Ubíjející film. Obsahuje pár skvělejch humorů (Heil Jesus! Heil Marx!) a spoustu epizodních scén, u kterejch je vám putna, jestli dávaj smysl. Coeni upekli stokrát dobrej film, do kterýho dali všechno co maj rádi, zahustili to jakýms takýms příběhem, pěkně to natočili a asi ztratili soudnost, když všem chtějí dát za drobný příspěvek ochutnat. (29.02.2016)