Deviaty život Louisa Draxa

Že je to předvídatelné? Tady mi to vůbec nevadilo, protože polovinu času se rozčilujete nad tím otravným nepodarkem, co ne a ne umřít, pak vklouznete do jeho komatozních představ, se kterými si tvůrci pěkně vyhráli, no a pak... pak si dáme Deli. Pistáciovou nebo čokoládovou? Jamie Dornan nebo Aaron Paul? V obchodě vám muka volby bryskně rozsekne francouzská hůl nějakého důchodce, ale v kině? Protože nechci vyzradit absolutně nic, tak jen napíšu, že závěrečné loučení dvou osob bylo to nejhezčí a nejdojemnější, co jsem za poslední dobu viděla. (05.11.2016)

Taková krapet drsná „pohádka”, ale nemůžu říct, že by mě nebavila. Navíc při troše dobré vůle bych našla i logické vysvětlení celého příběhu. Když ještě přihlédnu k dobře zvolenému hereckému obsazení (včetně u mě stále oblíbenějšího Jamieho Dornana) a skutečnosti, že mě fakt zajímalo, jak z toho galimatyáše tvůrci vybruslí, tak nemám důvod dát nízké hodnocení. (70%) (02.07.2020)

Zajímavý film s odhadnutelnými ústředními postavami, ve kterém mi přišel dost na hlavu konec, který to poněkud zabíjel. Směsice žánrům všech možných, umě zpracovaná, že se divák nenudí a musí přemýšlet „Co se to stalo“, pak „Jak se to stalo“ a netrvá to ani dlouho a protože ví či tuší kdo a jak, tak „Proč se to stalo“, no a pak konec nedává msysl, pokud nejsou některé postavy úplně vymaštěné. O Aidenovi možná ještě uslyšíme. (26.10.2016)

Nakonec celkem fajn rodinnej film. Thriller nebo něco podobnýho, to ani náhodou. Žánrově celý film dohromady vytváří velmi zvláštní slepenec, o kterém jsem v první chvíli vůbec nevěděl, co si myslet - něco takového tady dlouho nebylo. Hodně se povedla výtvarná stylizace, vizuálně je film úžasný, tvůrci si s misanscénou opravdu vyhráli, zářivě barevná podzimní zahrada sanatoria je až kýčovitě malebná, temné scény v jeskyni zase řádně ponuré, flashbacky zase obsahujou až dětskou rozpustilost. A taky celkem předvídatelný příběh s jasně odhadnutelnou pointou sehrávají dobří herci. Zmiňuju se o tom hlavně proto, že jsem si neuměl představit, jak by hezounek Jamie Dornan mohl hrát psychologa. A vida ho, mizeru. Sice tu tradičně vystupuje jako okouzlující mladý muž, jemuž ženy podléhají, ale je věrohodnej i ve vypjatějších a lékařsky odbornějších scénách - prostě jsem mu toho psychologa věřil. A to není málo. Skvělou ruku měli tvůrci i s obsazením kanadskýho spratka Aidena Longwortha, který je vyloženě skvělý, jeho slovní pingpongy v ordinaci s Oliverem Plattem patří k nejzábavnějším scénám. Vyplatí se toho kluka s tváří grázlíka do budoucna sledovat. (14.03.2018)

Zprvu až komedií, rodinnou vztahovkou, záhy dramatem, fantasy, až se to nakonec dostane k thrilleru. Třebaže překvapí jak moc "burtonovsky" se film ze začátku jeví, každou další minutou zájem diváka uvadá a z kómatu se dostane až při hypnóze. Nelze upřít snahu, ale tady Aja vcelku ujel. Nedaří se mu budovat správnou snovou atmosféru a vůbec neví jak režijně uchopit tak žánrově rozmanitej spletenec. Obsazení je navíc strašně suchý, bez charakteru a příběh - byť s potenciálem - je scenáristicky utopenej ne úplně talentovanym hercem, kterej až doposud nic nenapsal. Příště by to chtělo potlačit ambice a zkusit něco tématicky jednoduššího. Od dvou hvězd to zachraňuje moc pěknej, ale trestuhodně nevyužitej soundtrack. (27.01.2017)