Deviaty život Louisa Draxa

Dost mě štve, že se francouzský hororový řezník Alex Aja, na jehož filmy jsme se před deseti lety třásli jako nadržené stepní kozy, úchýlil k točení filmů, na jejichž samotnou existenci v době mezi kino premiérou a vydáním na BluRay zcela zapomenu. Louise Drax mě prostě nijak moc nelákal a nemastný, neslaný film to nakonec vskutku je. I když se zde Aja o něco zajímavého snaží, jde mu to o poznání hůř, než když nechával masakrovat americkou rodinku zdegenerovanými hornickými kanibaly. Největší průser je, že rozuzlení je jasné zhruba ve třicáté minutě, ale scénář jej jako překvapivý twist předkládá zhruba v minutě sté. (28.01.2017)

Žánrový mišmaš, který chvilku působí jako rodinná komedie, chvíli jako krimi, poté jako del Torovka a ve finále je to docela depka thriller. Jen nevím, jestli je úplně dobře, že jsem hlavní twist z chování postav odhadnul takřka hnedka na začátku filmu (protože to fakt nebylo vůbec těžké) a po zbytek filmu jen čekal jestli a jak se naplní. Přesto mě ale rozuzlení docela uspokojilo. (29.06.2023)

Poměrně zajímavá kombinace žánrů a atmosfér, se kterými v rámci jednoho filmu Alexandre Aja pracuje. Docela chápu, že ne všem tahle podívaná sedne, nicméně i přes značné nedostatky nemůžu říct, že bych byl z filmu zklamán. Devátý život Louise Draxe je totiž natolik podivný a zvláštní, že jsem si ho užil a ani na moment se nenudil. [65%] (24.10.2016)

Taková krapet drsná „pohádka”, ale nemůžu říct, že by mě nebavila. Navíc při troše dobré vůle bych našla i logické vysvětlení celého příběhu. Když ještě přihlédnu k dobře zvolenému hereckému obsazení (včetně u mě stále oblíbenějšího Jamieho Dornana) a skutečnosti, že mě fakt zajímalo, jak z toho galimatyáše tvůrci vybruslí, tak nemám důvod dát nízké hodnocení. (70%) (02.07.2020)

Před chvílí jsem se tu rozčiloval jak mě prudí infantilní pseudohorrory s dětmi a vzápětí jsem se příjemně divácky ukojil u lehce detektivního psychologického filmu o dítěti. O hodně svérázném dítěti. Ten kluk svou roli zahrál fakt znamenitě, byl skoro tak znamenitý a skoro tak svérázný, jako jistý Oskar Matzerath v Blechtrommelu, na který jsem si při filmu často vzpomněl (kvůli hlasu vypravěče i kvůli fyzické podobnosti obou prcků). Docela se mi líbila Sarah Gadon, ale ještě mnohem víc cynická policajtka Molly Parker. Nevšední a těžko stručně charakterizovatelná záležitost s hodně zajímavou mysteriózní zápletkou prolínající realitu se snem/vizí/halucinací (jak kdo chce) a s celkem překvapivou pointou. (19.09.2019)