Farba víťazstva

Pôsobivá snímka je inšpirovaná neuveriteľným pravdivým príbehom legendárnej bežeckej hviezdy Jesseho Owensa, ktorý sa ako prvý z rodiny dostal na vysokú školu. Svojím obrovským bežeckým potenciálom rýchlo zapôsobí a je vhodným kandidátom na Olympijské hry. Je tu však otázka, či sa má Amerika zúčastniť Olympiády 1936 v nacistickom Nemecku. Keď americký vyslanec nájde s Treťou ríšou presvedčivý kompromis, aby odvrátil bojkot, Owens zvádza vlastný morálny zápas. Ísť alebo neísť. A nakoniec kvôli týmto udalostiam sa stalo to, čo nik nečakal. A to že po výhre v nacistickom Nemecku Owensovi samotný Hitler podal ruku a zablahoželal a keď sa vrátil domov, do milovanej Ameriky, nikto ho na letisku nečakal a dokonca mu ani Roosevelt nepodal ruku ani nenapísal dopis. Toto všetko sa môžete dozvedieť aj v Owensovej knihe, ktorú napísal o svojom živote. (17.11.2019)

Jesse Owens, Berlín, 1936. Troufám si tvrdit, že v olympijské éře už nikdy nenastal tak specifický souběh okolností kdo, kde a kdy.. Slavná sportovně-politická historie podaná někdy až tak čitelně, že bez problému odhadnete další záběr či repliku. Detaily, co to mohly trochu rozcuchat (denacifikovaná madam Riefenstahl, Dasslerovy křusky, přátelství s Luzem Longem) nedostaly odpovídající péči, paralela rasové segregace v Americe a Německu byla podána stylem, jako kdyby tu byl předpoklad, že o ní divák nemá ani tušení. Sudeikis jako bodrý kouč s lidstvím pod ochrannou slupkou byl s tím svým hackmanovsko-costnerovským projevem docela dobrou volbou.. (20.08.2020)

Po dlouhé době sportovní film, který mě vzal aspoň trochu za srdce. Není rozhodně bezchybný, ale vše je zde podáváno v přiměřené míře. Jak téma rasismu a fašismu, je, nebo pevně doufám, že už byl obrovský problém, který tady působí v rámci obou zemí i dost tragikomicky, tak poté přesvědčivé, herecké výkony. Není tady někdo, kdo by ostatní převyšoval, navzájem ale působí všichni herci přirozeně a uvěřitelně. Ale tu pomyslnou, čtvrtou dávám samozřejmě za příběh. Příběh o jedné atletické legendě, která se narodila o sto let dříve než měla. Dneska by to byla obrovská celebrita, tehdy nad ním hloupí lidé ohrnovali nos. Jsem tomu velmi rád, že je to už dávno za námi. A Tobě třikrát bravo, Jessie! (07.06.2016)

Vcelku povedené životopisné drama o nejslavnějším běžci 20. století. Jesse Owens zde přitom dostal opravdu kvalitní áčkovou péči. A to nejen daná postava, ale i doba v níž Jesse sportoval a soutěžil. Zvláště slavná nacistická olympiáda v roce 1936 je zde vykreslena až epicky (což údajně i byla), nicméně samotný příběh zůstává díky Bohu maximálně komorní. Tedy, sledujeme Jesseho sportování, dilemata a peripetie s nimiž se na každém rohu střetává. A podané je to naštěstí natolik záživně, že to nejen rychle uteče, ale i to baví. A toho si moc cením. Pokud máte rádi toto téma a dobu, doporučuji zhlédnout snímek: Die Dasslers - Rivalové: souboj o tenisky, který se natáčel z velké části i u nás a okrajově se i Jesseho Owense týká. A to skrze bratry Dasslerovi, kteří poskytli slavnému černošskému sportovci vlastní boty. 75% (01.12.2017)

Race je filmom, ktorý dovolím si smelo tvrdiť ma milo prekvapil. Napriek tomu, že životopisné príbehy mám veľmi rada, narážam na ne vo väčšine prípadov na rovnaký problém, ktorý som už vo svojich komentároch niekoľkokrát spomínala. Životný príbeh Jesseho Owensa a jeho spracovanie v tomto filme je tiež typickým príkladom vypreparovaného príbehu (rozumej: na povrchu pôvodný vo vnútri však prázdny a bez života). To čo tento film v mojich očiach dvíha z fádnej priemernosti, je všetko to ostatné okolo Jesseho príbehu. Veľmi kvalitné vykreslenie vtedajšej politickej situácie. A to nielen čachrov vo vnútri amerického olympijského výboru, ale aj na strane nacistického Nemecka. Vidno, že film nie je americkým produktom vlastenectva. Vo výsledku teda veľmi zaujímavý pohľad na Olympijské hry v Berlíne 1936. (26.05.2016)