Génius z chatrče

I když je film vyprávěn opravdu dobře a občas i dost zajímavě, Například začátek a konec příběhu Ramanujana se mi opravdu moc líbil, tak se film bohužel hlavně věnuje tématu, který mi je velice nesympatický - matematice. Spousta vzorečků a termínů, kterým vůbec nerozumím a zrovna u takových scén jsem se nudila. (16.10.2016)

Chyba ve filmu: v okamžiku bombardování se objevuje nad městem vzducholoď Zeppelin. Za normálních okolností Zepeliny bombardovali z vyšší výšky než byl výškový dosah standartních letadel. Důvodem výšky byla právě bezpečnost před útokem latadel. Výška s sebou ale nesla velkou nepřesnost bombardování a přinášela spíše psychickou újmu pro obyvatele než jiný vojensko-strategický význam. (05.11.2017)

Poměrně slibný námět filmu, když jsem poprvé viděla trailer, vybavila se mi velmi povedená Teorie všeho, nicméně k té jsme se v tomto případě kvalitativně ani nepřiblížili. Místy zbytečně zdlouhavý, děj občas dost pokulhával, škoda, dalo se z toho určitě vytěžit daleko víc.Pro diváky neposkvrněné vědou, především matematikou, to pravděpodobně bude 114ti minutová noční můra. Ale vizuálně i co se týče obsazení byl velmi příjemný. (01.09.2016)

Má dříve fotografická paměť si s matikou nikdy netykala. Tam to chtělo logiku a ne ukládání dat po paměti nebo slovíček či letopočtů. A tak zatímco jsem dějepis a literaturu i nějaký ten jazyk zvládal hladce, matika byl krutý boj. Vždycky jsem obdivoval blázny co si večer sednou a jen tak si něco počítají. Můj táta byl také takový. Náhledem přes rameno jste zjistili, že je baví jen tak něco, co by jste nespočítali ani z donucení  u závěrečné zkoušky na vejšce i kdyby jste museli. A nebo by jste to dali, ale dřeli by jste na to jako koně půl roku. A oni si sednou místo k telce v noční ztichlé kuchyni kde ruší jen hrčení lednice, vezmou bloček, starou propisku a jedou...  Stránku za stránkou. A ještě si libují jaká je v té matice krása. Je smutným znakem lidstva, že své geniální potomky většinou dokáže ocenit až po jejich smrti a mnohdy i až několik set let poté. Ti mají mezitím často hrob neznámo kde.  Často zašli v bídě dost šílenou smrtí, nemici či dokonce smrt hladem nevyjímaje. Ramanujan je další z té řady geniálních  nešťastníků. Dnes by jej v Anglii asi vítali, ale přijet do impéria před první světovou válkou si jistě koledovalo o nejeden ústrk a rasistickou poznámku. Bohužel Britové se takto nadřazeně chovali ještě dlouho poté a ač Indy a Pakistánce nakonec vzali na milost, Poláci a Češi (ano my co jsme jim pomohli zachránit Albion před Luftwaffe v časech nejtěžších) jsme dnes pro ně póvl z východu. Smutné. Já mám tyhle filmy obzvláště z Indie moc rád. Dnes jsem to měl skoro 4D. Venku indické vedro a u sledování mne ovíval větrák. Chlazená limonáda na stole a venku už chybělo jen troubení slonů, nebo řev tygra. Bohužel se v Indii film odehrává jen krátce a zbytek děje divák stráví s hrdiny v poněkud sterilním a až zapšklým prostředí univerzity v Cambridge. Je zajímavé, že J. Irons byl svému protějšku docela podobný i bez většího líčení. Patela mám rád ač ač se to nezdá :-) je Angličan jak poleno. Pro tyhle filmy je ale jako stvořený. Samotný příběh má jednu velkou vadu a tou je naprostá absence emocí i napětí. Hardy Ramanujana tak tvrdě drtí žádostmi o důkazy bez špetky jakéhokoliv citu, že se to přenáší filmem i na diváka. Závěrečný proslov na univerzitní půdě s tím už nezvládne zhola nic udělat. Je dobře, že se točí tyto filmy. Člověk se zase něco dozví a pro Indii je to myslím velmi důležité. A v časech Srinivasova života to musel být po návratu ještě před nezávislostí Indie národní hrdina. Příjemná byla i hudba ve filmu. Ale v součtu je to jen za tři prvočísla. * * * (24.07.2022)

Matika je nudná i ve filmu, jak se zdá.. alespon pro nás, co jsme z ní propadávali na střední :) Jeremy klasicky skvělý, Dev taky v klidu, ale bohužel děj nenabízí nijak zajímavé podání... Teorie Všeho je o 40 desetinných čárek a 150 parníků dál a přitom obě látky byly limitovány skutečným dějem... Tady jsou ty indické vložky vyloženě uspávající... (22.08.2016)