Génius z chatrče

Protože jsem se právě vrátila z dovolené v Indii,tak mi ten film strašně sednul.Připomněl mi právě zažité věci,protože Indie se lety tak rychle nemění.Způsob myšlení, kastovní systém a lidé jsou stejní.Film se sice zaměřuje hlavně na pobyt v Anglii,přesto mi udělal radost.V Indii si Srinivasa Ramanujana váží a je možné jej spatřit na indické známce. (09.02.2020)

Čím to je, že filmové návraty do první poloviny 20. století vždy vypadají podobně? Asi je to sázka na jistotu, tyto filmy většinou nezklamou, i když se odvíjejí podle stejného schématu, a na smysly působí dokonalé a do detailu provedené retro. Dalo by se říci, dokonalé až moc, moc to všechno září novotou, a taky nudný předvídatelný vývoj. Nspornou výhodou těchto filmů je silná předloha. Historie opředená legendami nabízí nepřeberné množství materiálu, díky filmu můžeme příběh prožít, pocítit jeho lidskou každodenní stránku... A legenda může zase ožít! Bonusem je rasové vyrovnání, k čemuž film silně promlouvá, střet dvou světů reprezentované skvělými Jeremy Ironsem a jak věřím, hvězdou s velkým potenciálem a neodolatelnou citlivostí v očích, Devem Patelem. (01.10.2017)

Postava Srinivasy Ramanujana je pro ty, které zajímá matematika, dobře známá. Tento fenomén svými schopnostmi tak předčil standardní chápání běžného člověka, že není možno jeho přínos, resp. ztrátu vyjádřit slovy. Dělit nebo násobit x-ciferná čísla a vyčíslovat je přesně a promptně je pro někoho stejně snadné jako kopnout do míče. To byl jen hloupý (čti pro diváka představitelný) příklad toho, aby si mohl alespoň okrajové představit neskutečnou výpočetní kapacitu a představivost, která odhalila nejedno tajemství přírody, protože řečí přírody/vesmiru je matematika. A Ramanujan tímto jazykem mluvil tak dobře, že vymyslel mnoho nových slov, ba vět. Minimálně stejnou ztrátu lidstvo utrpělo, díky podobnému osudu, v matematicích jako byl Bernhard Riemann, Niels Henrik Abel či Évarist Galois, kteří odešli podobně brzy, ale i přesto se nesmazatelně zapsali do historie.. (07.02.2017)

Odkaz legendárního matematika Ramanujana ve filmu bojuje především s americkou produkcí, která ho úspěšně zredukovala do formy bázlivého citově vyděračského podsvinčete, které má od Boha psychotické vize o číslech a nechápe unit testing. Dev Patelův ksicht je sice schopen zahrát přes dvě stě různých druhů frustrace, nicméně plytký scénář a strojová kostra filmu dávají dohromady spíše odbytou romanci, než úctyhodnou vzpomínku na alfa samce matematiky. Doslova strojová melanž Beatiful Mind / Theory of Everything, bez zajímavých částí. (15.08.2016)

Materiál, se kterým film pracuje je skutečně výborný. Na druhou stranu, je těžké prezentovat hrdinu, který se proslavil tím, že uměl geniálně počítat. Nabízí se srovnání s jinými filmy, kde se to zdařilo, jako je např. Čistá duše. Problém je, že takové filmy jsou často chytlavé na úkor přílišného zjednodušení a značného deformování reálného příběhu ve prospěch emocí, případně pikantní pointy. A to může u životopisného zpracování být také ke škodě. Avšak i zde bylo značně zjednodušováno, přitom však film nenabídl ani příliš ničeho, čím by si diváka získal. Celou dobu jsem se těšil, že film nabídne průhled do problematiky a tajů matematiky, i když jen samozřejmě jednodiše, popularizačně, ani to se však, až na jednu drobnou výjimku, nekoná.Válečné období se sem nakonec také nijak zvláštně nepromítne, a dále už zbývá jen samotná osobnost a duše hlavních aktérů - ovšem podaná s určitými rozpaky. A to dělá film bohužel poměrně nudným. (06.02.2020)