Réžia:
Matt BrownScenár:
Matt BrownKamera:
Larry SmithHudba:
Coby BrownHrajú:
Dev Patel, Jeremy Irons, Toby Jones, Devika Bhise, Jeremy Northam, Kevin McNally, Dhritiman Chatterjee, Arundathi Nag, Stephen Fry, Richard Johnson (viac)Obsahy(2)
Koloniálna India, rok 1913. Srinavasa Ramanujan (Dev Patel) je dvadsaťpäťročný úradník expedície a matematik-samouk, ktorý pohorel na vysokej škole kvôli takmer posadnutosti samoštúdiom matematiky. Ramanujan, ktorý je napriek odmietaniu a výsmechu rovesníkov odhodlaný nasledovať svoju vášeň, napíše list G. H. Hardymu (Jeremy Irons), poprednému britskému profesorovi matematiky z cambridgeskej Trinity College. Hardy rozpozná originalitu a genialitu Ramanujanovho prirodzeného talentu a napriek skepse všetkých kolegov ho pozve do Cambridge, aby mohol preskúmať jeho teórie. Ramanujan opustí svoju rodinu, komunitu i milovanú mladú nevestu Janaki (Devika Bhise) a cestuje na druhý koniec sveta, do Anglicka. Tu sa u svojho sofistikovaného a výstredného mentora stretáva s pochopením a nadviaže s ním hlboký vzťah. Pod Hardyho vedením sa Ramanujanova práca vyvinie takým spôsobom, aký navždy zmení matematiku aj vedecký výklad sveta. (TV Markíza)
(viac)Recenzie (107)
Příliš dlouhé. Zajímavý příběh, který by se dal ale zkrátit asi na 20 minut a ušetři by spoustu času. Jako lehce zdatnějšímu matematikovi mi použité termíny dávaly smysl a po matematické stránce jsem filmu rozuměl, nematematicky založeným lidem by ale nemusel dávat smysl a přestane je rychle bavit. ()
strieda sa tu pútavosť s prázdnotou, dobrý dej ()
Mně čísla nic neříkají. Jsou konkrétní, přesná. Jako statistika Holocaustu např. Jako pravda obsahující pouze fakta. Nebo jako to hovado v komentářích pode mnou, které si vygooglilo pár laciných pojmů. Budiž. I s hlavním hrdinou si život nehrál na žádné "slova". Omezil se pouze na má dáti - dal. A konec. To je ovšem jen "pravda čísel". Těch, které musí nějak vyložit slova, dát jim smysl, směr, sílu činu. A na konci filmu se člověk doví, že hlavní hrdina je inspirací i pro naše špičkové vědce, kteří všechna čísla mohou svěřit počítačům a sami mají dost času na to, aby jim dali význam. Aby jim dali aspoň část významu, protože i na tohle se počítače dají z velké části použít a používají se. Chápu, co cítí člověk, který chápe krásu komplexních systémů. Kdo je chápe, umí ocenit, poznávat a rozvíjet. A o tom celý film je. Taky o tom, že až se naučíme brán it imigračnímu nebezpečí z hlediska demografie menšin, které bez adekvátního přínosu pro stát a národ chtějí být většinami, máme povinnost začít s liberalismem velmi opatrným směrem k výběru elit, které trpí zdánlivou beznadějí. Za mne je tento film úžasný a k pěti hvězdám nedosáhl jen proto, že byl až přespříliš skromným, komorním dramatem, jež na "dotek boha" je až pateticky prosté. ()
Možná by stálo za úvahu klonování Ramanujaha v otazce černých děr a určitě by takový klenot měl co říct i k dalším tématům. ()
Ramanujan nebyl Elvis. Ale už jsem viděl nápaditěji natočené biografie a to i v případě, že se jednalo o matematika. ()
Cesta geniálního indického matematika do Británie je jistě slušný námět. Bohužel film není o ničem jiném, než o matematice. Takže necelé dvě hodiny nudy. ()
No když jsem začínal tento film sledovat, byl jsem poněkud skeptický. Úvod byl takový, nepřesvědčivý. Nějak mi nešlo do hlavy, jak se dostane indický mladík na jednu z nejprestižnějších univerzit v Británii. Pak ale začal příběh dostávat trochu spád. Ale vzhledem k tomu, jak se film odvolává na skutečné události, a mé neznalosti teoretické matematiky, nejsem kompetentní jeho pravdivost posoudit, byť mám o některých událostech ve filmu určité pochybnosti. Velmi se mi líbil způsob jak bylo ve filmu vykresleno prostředí britské univerzity počátku 20. století. Ten konzervativní styl v kombinaci s architekturou byl velmi působivý. (Asi jsem ujetý na ty černé vzdušné hábity.) Celkově je ten film poměrně výpravný a ukazuje tu změnu člověka, který má inovativní přístup k tomu, aby to doložil. Výborně v tomto filmu pak excelovali pánové Toby Jones, Kevin McNally a v neposlední řadě i Jeremy Irons. ()
Genius z chatrče :-) ()
Jednoduchy film o slozitych poctech jednoho genia dle skutecnosti. Pribeh predci zracovani. ()
Matematika mi není cizí. Nevěděl jsem tedy co přesně kluk dokázal a teda mě to dějově trochu více táhlo. Chvílema jsem se i trochu nudil. Ale hádám, že když si člověk nezažil kolečkem věta-důkaz-věta-důkaz tak asi neví jaká je to radost si trochu zaindukovat. ()
Pěkný, zajímavý film, kde jen hlavní hrdina nepůsobí moc sympaticky, spíš se hodí na padoucha. 75%. ()
Čekal jsem sice trochu více matematiky, ale líbilo se mi to a připomnělo souboj kultur a civilizací, který je dnes už někde jinde. 4* za probuzení matematické vášně ve mě. ()
7/10 Pro někoho kdo je víc zainterestovaný do matematiky bych řekl, že je to úžasný film, ale na druhou stranu většině lidí to bude přijít trochu bez nějaké větší pointy. Hlavní postava je Ind, což je tu důležité, jelikož se tu řeší trochu i rasismus, kvůli kterému ho v Anglii moc nemusí a bylo velmi obtížné se dostat tam kde je. Jsou tu dvě hlavní linky příběhu a to studium v na Oxfordu v Anglii a jeho život a rodina v Indii, je sice zajímavé sledovat prolínání, ale upřímně v té Indii se neděje v podstatě vůbec nic. Žena je nešťastná z jeho odchodu a matka jí tají zprávy od něj. Celé tyhle dvě věty jsou tu natáhnuté na víc jak půl hodiny a už je trochu cítit, že film nemá člověku nic moc co nabídnout. Ale je tu aspoň ukázání části Indické kultůry a jejich zvyků a náboženství, což je dobré a člověk se aspoň něco přiučí. Celý film je tedy o matematikovi, který není ale vůbec známí a to opěť dává divákovi pocit, že to není nijak důležitý příběh, je to jen o klukovi. Hlavní linka je o studiu na Oxfordu, která je ale celkem dobrá, třeba scéna kdy byl žák lepší jak učitel a to se trestalo. Je zu tedy dost počítání, ale problém je, že člověk absolutně nechápe co se tam pořád počítá a to je velká škoda. Hlavní postava učitele je tu super zahraná a možná jsem si ji oblíbil více než Inda. Je tu ale celkem dost naznačiváno, že učutelé na Oxfordu byli celkem dost krutí a nespravedlní. Nijak moc jsme nepochopil proč se ten film jmenuje Muž, který poznal nekonečno. Umí tu sice počítat víc jak druzí, ale nic vlastně noc neudělal. V druhé půlce filmu je tu i spojení s válkou, což je super a jsou tu vidět i jiné okolnosti. Řekl, že jak člověk nechápe, co se počitá, tak tu té matiky je už trochu méňě a je tu víc toho celkem nudného života. Za mě v pohodě film s par chybami. ()
Příběh matematického génia z Madrásu, který svět čísel nahlíží za pomoci bohyně, je sám o sobě úžasný, ale natočit ho tak, aby byl opravdu přesvědčivý a zajímavý, je oříšek. Mattu Brownovi se tenhle oříšek podařilo rozlousknout tak napůl. Měl jsem pocit, jakoby natočil dvouapůlhodinový film a pak jej prostříhal, aby se vešel do limitu. Ve trochu zkratkovitém ději jsou tak zkombinovány působivé scény s nepřesvědčivou milostnou romancí a řadou klišé. Nicméně jsem rád, že jsem film viděl a kdybych mohl, přidal bych ještě půl hvězdičky navíc (ale spíš pro Ramanujana než pro Browna). ()
Perfektně natočený film o matematice, objevování nového a lidech, kteří vymysleli to, co my čteme v učebnicích (včetně matematických důkazů :) .. Výborné herecké výkony, hudba, kamera... ()
Mne sa to celkom pacilo, ale kvoli zobrazeniu zivota a ten zbytok tam bol iba tak do poctu. 3.5* ()
80 % ()
Pěknej kousek. Místy ale strašně táhlé a nudné. ()
Takový génius a oni ho uznají až skoro za 60 let? Život neměl jednoduchý, film hezky natočený, ale celkově mě moc neoslovil. ()
Für mich - 75%, - /občas takové sladkobolné - manželka daleko, dopis žádnej, tuberkulóza na krku, do toho angličtí křupani, pak uznání, vyléčení, cesta domů a definitivní konec - divák se zaraduje i zatlačí slzu/, + /Dev a Jeremy hráli obstojně a životopisné filmy mám docela rád/, hodnocení - slušný, ale taky docela průměrný životopisný film o jednom indickým matematikovi, který docela ušel, takovej slušnej průměr ()