Réžia:
Yves RobertKamera:
René MathelinHudba:
Vladimir CosmaHrajú:
Jean Rochefort, Claude Brasseur, Guy Bedos, Danièle Delorme, Victor Lanoux, Anny Duperey, Marthe Villalonga, Martine Sarcey, Maurice Bénichou, Anémone (viac)Obsahy(1)
I nevěra se musí umět aneb konec avantýry na okenní římse ve čtvrtém patře... Do života úspěšného muže po čtyřicítce vstoupí nečekaně atraktivní mladá žena, která rázem rozvrátí jeho dosavadní spořádaný systém. Etienne Dorsay – vedoucí informačního oddělení jistého ministerstva je v oboru záletnictví skutečný začátečník. Na svou první nevěru se proto připravuje zvláště obezřetně a promyšleně. Rafinovaný plán však končí úplnou katastrofou a Etienne se ocitá na římse nejvyššího patra pařížského domu a ptá se sám sebe, jak k tomu vlastně mohlo dojít. Okouzlující Jean Rochefort je v komedii Záletník režiséra Yvese Roberta v plné formě. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (71)
"Byla to řada vzrušujících okamžiků každý den mezi 16:50, kdy jsem skončil v kanceláři, a 17:50 nebo 52, kdy se Marta vracela domů." Kdybych někdy pocítil touhu po záletech s nějakou modelkou, tak bych určitě dopadl jako Etienne - pozval bych nepravou, nechal bych na sobě jezdit koně a určitě bych omylem přistál v Bruselu. Tak to radši zůstanu věrnej, budu se smát nechápavě zamilovanýmu Lucienovi, budu obdivovat Etiennův výkon v sedle či jeho světáckou procházku v dešti a pokusím se zabít Simonovu nesnesitelnou matku. To všechno udělám jenom proto, abych si nakonec mohl vychutnat s Etiennem cigárko na římse s výhledem na Vítězný oblouk. To bych moc chtěl, ale jako nekuřákovi se mi to určitě nepoštěstí. ()
Tentokrát bych Yva Roberta nepochválil, protože mi dost dlouho trvalo, než jsem jeho hrdinovi Etiennovi přišel na chuť. Partička čtyř kamarádů, co se schází na deblu, tropí si naschvály, dělá si ze všeho a hlavně ze sebe nehoráznou prču a v pravý čas umí táhnout za jeden provaz, to jsou Monicelliho Moji přátelé ve francouzském kabátě. Skvělý dabing staré barrandovské školy (Fišer, Švehlík, Frej, Miroslav Zounar) tak odkrývá podobný, jen převrácený paradox - pokračování tohoto filmu se dobového dabingu nikdy nedočkalo (u "Přátel" zůstal naopak první díl bez dabingu). Femme fatale v podání Anny Duperey trvalo ještě více, než se vyloupla do krásy (a nahoty, hurá). ()
Kvartýr Anny Duperey by klidně mohl bejt v katalogu IKEA 2012. Včetně Anny Duperey. To za prvé, za druhé, je sympatické slyšet dabovat Věru Galatíkovou někoho jiného než Annie Girardot (v tomto případě Danièle Delorme). Záletník je pohodová a příjemná konverzačka, která až v závěru nabírá nádech bláznivé komedie. A způsob, jakým se již zmíněná Anny Duperey rozloučí s Jeanem Rochefortem, v tom je všechno, smích, poezie, smutek, fraška. ()
Stejně jako Willy Kufalt jsem si vzpomněl na starší komedii režiséra Yvese Roberta o partě vypečených přátel Kumpáni, která mi svým kvantem úměleckých nápadů a svéraznými dialogy možná úplně tolik nesedla. Osmdesátkové podvodnické Dvojče mi zase přije příliš vulgární. U této daleko klasičtější francouzské komedie, zaměřené na jednoho nově záletného kníratého člena parta, který ještě donedávna pokojně miloval svou rodinnu i vlast jsem se bavil určitě z této trojice nejvíc. Přestože ti pánové byli pěkní šovinisté a scéna se slepcem je vážně trochu trapná, tak jde atmosférou vážně o klasickou francouzskou komedii, tedy zastávku z mých nejmilejších. Tentokrát spíše civilní než bláznivou. Skvělé určitě díky Jeanu Rochefortovi - ať už ironicky vnitřně komentuje dění, prohání se na koni nebo brouká v červeném saku. Nikdy by mě nenapadlo, že by k němu mohl takhle sednout dabing pana Fišera a ono to vážně perfektně sedlo, ba naopak film ještě povýšilo. Fišer si dokázal ty vnitřní Rochefortovy průpovídky velmi užít a jsem rád, že nejsem sám, komu tady Rochefort ve výsledku i trochu připomněl Sellese, i když často nabídl naprosto osobitou vlastní komiku (:D.) Už jenom při závěrečném sletu, který je za doprovodu skvělých Rocherových obličejů, láhodného projevu Stanislava Fišera a nádherných Cosmotónů opravdu skvělý. Byl jsem pouze na začátku svého vzestupu. ()
/Vy/Držet balanc situace. Dobře se krýt za pentlí. Dokáže ten, kdo má rád krátké, i copaté. Vzájemně vzletné objetí. Výletník až na vrchol. Frejíř čtvrti v župánku, kterému teď hrozí pád z loží. Uvítal by paraplíčko, Pana Tau buřinku, když nebeské apartmá opouští. Namísto toho si podmaní, panic Casanova andělského letectví, celou jednu s ladnými křivkami. Šarmantní divu Paříž, t. č. ve slunném kloboučku. ()
Galéria (12)
Fotka © Gaumont Vidéo
Zaujímavosti (4)
- Film sa natáčal v Paríži. (dyfur)
- Claude Brasseur obdržel za ztvárnění Daniela prestižního Césara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Ne stejnou cenu byli nominováni také Anny Duperey, a to v kategorii nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli, a scenárista Jean-Loup Dabadie za nejlepší původní scénář nebo adaptaci. (Komiks)
- Film byl v roce 1978 nominován na Zlatý glóbus pro nejlepší cizojazyčný film. (Komiks)
Reklama