Šingeki no Bahamut

Shingeki no Bahamut: Genesis zachraňuje jen jedna věc - seriál je zábavný natolik, že umožňuje zapomenout na ty obrovské díry v příběhu a chybějící hloubku. Silné postavy (banda šašků to je, ale to je na tom právě to dobré), svět se slušným potenciálem, výborná grafika a animace (i to CG vypadá dobře), nadprůměrný soundtrack a skvěle režírované akční scény jsou velká pozitiva - až to skoro nevypadá, že jde o reklamu ke hře na mobily. Ale ty negativa tomu i tak neprominu - slabých, slabých, slabých 7/10. (20.05.2017)

Celkove hodnoceni horsi ****. Animace se mi dost libila a "neslucitelna kombinace eskapad" mi prisla celkem v pohode, i kdyz misty to pripominalo spise surrealisticke vize sileneho umelce. Co mi trosku vadilo, byla logicka navaznost deje. Tady to trochu pokulhavalo a clovek se casto ptal "Proc?" nebo dokonce "Wtf?". Taky bych ocenil delsi stopaz, jelikoz fantasy svet, ve kterem se Shingeki no Bahamut odehrava, je velice zvlastni a pestrobarevny, takze se v jeho zakonitostech divak obcas ztraci a tech "Wtf?" mohli byt min. Nicmene to melo velice rychly spad a byly to pro me prijemne stravene 4 hodiny japonskeho anime. (09.11.2015)

Ztráta času. Neskutečná patlanina všeho možného s překombinovaným dějem, s klišovitými a nesympatickými postavami. Nejde ani popsat co všechno tam autoři nacpali. Jen tak několik příkladů, řečtí bohové, andělé, démoni, čerti, zombie, draci, Godzillodrak, Johanka z arku, mechy, magie, piráti, rytíři, chapadla, bounty hunteři, chodící kostlivci, mořská příšera, leviathan, banditi, kouzelný les, zakletý les, vyvolávání monster, mluvící kačer, konec světa. Postavy jako Satan, Zeus, Belzebub (to není ten samý co Satan :) ), Lucifer (to je taky někdo jiný), Anděl Gabriel, Michael a kupa dalších. A to vše nacpáno do 4 hodin děje. Všichni se chovají nesmyslně, bojuje někdo z někým z nějakého nesmyslného důvodu a nakonec to všechno zničí drak, který to tak dělá každých x 1000 let, přesto, že tentokrát s tím nikdo nepočítá (všichni jsou tak nějak v klidu) a nikdo to neřeší (ikdyž všichni říkají opak). Ještě, že to má jen 12 dílů, protože s tolika vedlejšími postavami se to mohlo klidně protáhnout na 1000 dílů a vypovídací hodnota by byla stejná. 40% - Chudáci Zeus a Satan se v hrobech obrací... (08.02.2015)

Nezřídka se mi při sledování anime stává, že nadávám nad rozplizlostí a prázdnotou děje, jeho nulovým vývojem, přešlapováním na místě a nezajímavými postavami. O to větší bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že Bahamut v tomto ohledu představuje opačný extrém – děj se zde řítí jak splašený kůň ve snaze vměstnat se do dvanácti dílů, přestože by seriálu daleko více slušela dvojnásobná délka, kdy by postavy a zejména fantazijní svět dostaly větší prostor k rozvinutí a předvedení se v plné kráse; takto má divák po zhlédnutí dvanáctého dílu pocit, že viděl vlastně jen nějakou krátkou ochutnávku z universa, které může rozhodně více nabídnout. Ke srovnání se nám z téhož roku nabízí Čajka, kde tvůrci taktéž stvořili fantasy svět zřejmě tak, že smíchali dohromady náhodné nápady a prvky, co jim zrovna přišly pod ruku, skoro jako by si mezi sebe přizvali ducha Tristana Tzary, leč v obou případech vznikly zajímavé světy – ten Čajčin je více nápaditější a bláznivější, ten Bahamutův se více drží fantasy kánonu a bere se o něco vážněji. Na Čajce byla z postav zajímavá jen Čajka, ovšem u Bahamuta mají své kouzlo a vnitřní rozměr všichni čtyři hlavní hrdinové. A pokud se konečně bavíme o audiovizuální stránce, patří pomyslná vítězná cena jednoznačně Bahamutovi, neboť zdařilejší a poctivější kresbu a animaci jsem již delší dobu neviděl (dokonce i zakomponování CGI postav se až na lesního draka vcelku povedlo) a soundtrack často a zdařile podkresluje scény. Ve výsledku je tedy největším kamenem úrazu ona uspěchanost, vlivem níž se divák nemůže zbavit pocitu, že se neustále dívá jen na špičku ledovce, přestože by od příběhu a fantazijního světa spolu s postavami mohl dostat mnohem více, vlivem čehož se v samotném závěru místo silné katarze dočká spíše jen pocitu nedopovězenosti, nedokončenosti autorské výpovědi. Nic to však nemění na faktu, že jsem se po delší době dočkal zdařilejšího fantasy anime bez zbytečného fanservisu a ečči, bez nesmyslných zvratů, se zajímavými hrdiny a výbornou audiovizuální stránkou. Pokud bude nějaké pokračování, mohou se mnou tvůrci rozhodně jako s divákem opět počítat. Lepší 3*. (14.02.2015)

Draci, bohovia, demoni, anjeli, trebuchety, rytieri, zlodeji, lovci odmien, kuzla, vyvolavanie demonov, zombie, pirati, morske obludy, dobijanie hradov, rytierske suboje a dalsie prvky robia z Bahamuta povinnost pre vsetkych fanusikov fantasy, magie, dobrodrustva a road tripov. Serial neprichadza s nijak originalnym nametom, co vsak nie je prilis podstatne, kedze vysledny dojem to nekazi. Animacia nie je velmi detailna, ako tomu je pri vacsine novsich anime zvykom. Zaroven je vsak serial vizualne poutavy a velkolepy, vsetky monumentalne bitky pripominaju uvodnu scenu z LOTR (popripade druheho Gintama filmu). Opat plati, ze ak niekto ocakava nieco inovativne, asi sa sklame, kedze serial si poziava jednotlive elementy, kde len moze, predovsetkym cerpa zo vsetkych moznych fantasy knih a filmov, novsich aj starsich. Ak to divakovi neprekaza a rad si pozrie, ako sa do seba pusti armada demonov a armada magickych rytierov vedena Janou z Arku, za doprovodu gigantickych golemov a dalsich stvoreni, potom bude prenho Shingeki no Bahamut nieco ako skryty poklad. (10.09.2015)