Sviatočná vychádzka

Skvělý film, v němž ani tak nejde o děj (ten je zde navíc velmi jednoduchý a šel by shrnout do pár vět), ale o jeho postavy, o to, jaké jsou a co vnitřně prožívají. Bruno i Roberto jsou oba psychologicky velmi zajímaví a scénář si dává velkou práci s jejich vystižením, a v případě Roberta i vývojem - Bruno vtrhne Robertovi do života a doslova mu ho obrátí vzhůru nohama - aby šťastný Roberto (který je zpočátku z Bruna rozmrzelý a chce ho opustit) - nakonec Brunovi 3 minuty před koncem snímku vděčně oznámil: "S tebou jsem prožil nejlepší dva dny ve svém životě. Vážně!" Načež následuje to, co následuje, a mně osobně závěr tohoto snímku trochu mrzí, protože ho považuji za předvídatelný a vytušil jsem ho už krátce po jeho začátku. Přesto se mi ten film velmi líbil - navzdory svému stáří na mě působil nečekaně "moderně", bavily mě atraktivní lokace, jimiž herci projížděli, jakož i hojný výskyt krásných žen a úchvatných starých aut - celkově mi těch 105 minut prostě skvěle uteklo a jsem vděčný, že jsem se o téhle italské retro libovce dozvěděl. (27.01.2018)

Drsna komedia, ktora sa nic nehra. Tak to mam rad, i komedie musia byt tvrde - take Richardovky su samy o sebe dost drsne filmy. makka komedia je naopak Klec Blaznu 1978 tusim. Vittorio PlynovyMuz /Questi Fantasmi/ vytiahol mladeho sympatickeho Trintignanta na blaznivu a zdanlivo bezcielnu jazdu napriec Talianskom 60. rokov. Ja sam som uz stretol typy chlapcov, ktori sa spravali ako Vittorio - a musim napisat, ze z tych dvoch bola sympaticka buddy dvojka. Ovsem, komedia je to drsna, hlavne od polky som vedel, ze nieco skarede sa chysta - priamo to viselo vo vzduchu : 89 % (19.09.2020)

Ak niekto dokázal natočiť komédiu s prímesou tragiky bol to určite Dino Risi. Jeho road movie s živelným Brunom a nesmelým Robertom je akousi hranicou medzi zlatou érou talianskej komédie a nastupujúcou tragikomédiou, ktorá vydržala takmer dve desaťročia. Film má v podstate jednoduchú líniu, je poskladaný z mini príbehov, doležitá je však myšlienka, ktorá udrie diváka po záverečnej scéne. Vysoko vyzdvihujem oboch hlavných protagonistov, sú typologicky perfektne vybraní a nezostali svojej hereckej povesti nič dlžní. (01.07.2014)

Vynikající klasický dobový dabing! Jinak jako závan starých dobrých časů plný kouření neuvěřitelného množství cigaret kdekoliv a kdykoliv, jízda ve sporťáku bez pásů, plácání holek po prdeli, impulsivních rozhodnutí a užívání života není mnoho lepších filmů. Herecká hlavní dvojice je výjimečně odlišná a chvílemi mě štvali oba dva, ale zároveň se výborně doplňovali. Navíc je ve filmu záplava naprosto nádherných ženských, to prostě jen čumíte. Taky bych chtěl jet do Říma. (27.08.2019)

Sváteční výjižďka je jistě film, který měl umělecké ambice, leč podle mě už zastaral. Nesourodá dvojice pilného studenta a chvastounského podvodníčka se vozí autem letní Itálií. Potkávají různé známé i neznámé lidi. Chvastoun se projevuje jako podrazák, byť se navenek tváří sympaticky, a studentík jako slušňák, který se neumí bránit. Tak to jde až k vcelku očekávanému konci. A víc než cokoliv jiného mě film nudil. Gassnan jako uřvaný fanfarón mě štval a Trintignan jako submisivní slušňáček mě rozčiloval – obě hlavní postavy byly děsně protivné. SHRNUTÍ: Když se přinutíš chovat se proti své povaze, tak ti to z dlouhodobého hlediska nikdy vítězství nepřinese. A taky: Když se slušňák sejde s darebákem, kdo myslíš, že vyhraje? (13.07.2022)