Sviatočná vychádzka

Konfrontace dvou přístupů k životu. 1) Lehce ponudnělý velmi italský snímek má pro mě přitažlivost zejména kvůli dobovým reáliím, které ukazuje._____ 2) Didaktický konec pak celou tu poněkud umělou atmosféru volnosti a nespoutanosti usměrňuje a relativizuje._____ 3) Líbily se mi i parádní radostné písničky. Zkuste třeba tuhle: Guarda come dondolo / guarda come dondolo con il twist / con le gambe ad angolo / con le gambe ad angolo ballo il twist / Sarà perché io dondolo / saranno gli occhi tuoi che brillano / ma vedo mille mille mille lucciole / venirmi incontro insieme, insieme a te /. (24.10.2019)

Ak niekto dokázal natočiť komédiu s prímesou tragiky bol to určite Dino Risi. Jeho road movie s živelným Brunom a nesmelým Robertom je akousi hranicou medzi zlatou érou talianskej komédie a nastupujúcou tragikomédiou, ktorá vydržala takmer dve desaťročia. Film má v podstate jednoduchú líniu, je poskladaný z mini príbehov, doležitá je však myšlienka, ktorá udrie diváka po záverečnej scéne. Vysoko vyzdvihujem oboch hlavných protagonistov, sú typologicky perfektne vybraní a nezostali svojej hereckej povesti nič dlžní. (01.07.2014)

Milovala jsem ty chvilky klidu a ticha s Robertem, ale to bude asi tím, že ta nespoutanost a vyřídilka Bruna, kterého bezvadně hrál Vittorio, je mně trochu vzdálená. Mít ho za muže, tak jsem na mašli :-) Ale road movie to byla parádní, občas jsem se přistihla, že se chytám pevnějších věcí kolem sebe jak bral ty zatáčky. A zřejmě bych ještě v tom autě urvala klakson. - Dnes viděno podruhé a jsem stejně spokojená jako tehdy. Jean Louis byl a je stále velký fešák. (02.10.2016)

Na rovnakom princípe postavená Vôňa ženy je vtipnejšia, nahláškovanejšia a celkovo som si ju užil viac, ale Sviatočná vycházdka ma na takmer dve hodiny zaviedla do letného Talianska počiatku 60. rokov a takto dobre som sa pri ceste časom späť necítil pri žiadnom filme už veľmi dlho. Takže som sa nakoniec viac sústredil na to, čo vidím pred sebou, ako na to, čo stvárajú postavy a akým vývojom prechádzajú, ale zase neignoroval som ich úplne. Problematický záver mi vôbec nevadil, jednoducho sa také veci čas od času dejú. Troojica scenáristov sa musela pri písaní dialógov baviť a to nehovorím o štábe, ktorý všetky návštevy letovísk a zastávky v talianskej krajine absolvoval. Len ma mrzí, že som tento čas nemohol stráviť s nimi. (27.08.2019)

Dva mladí sympaťáci si během neplánované projížďky autem užívají chvíle ve víru bezstarostného života. Gassman a Trintignant hrají naprosto skvěle a s obrovským charismatem dva povahově zcela rozdílné muže, uvolněná šedesátková atmosféra má zde ve spojení s prosluněnou Itálií oněch časů i navzdory černobílému vizuálu podmanivé kouzlo, takže film si může dovolit plynout v té jednoduché historce bez větších zvratů a s důrazem na atmosféru, aniž by nudil. Pocitově jsem mnohem blíž měl k plachému Robertovi, s nímž jsem se brzy stotožnil a Bruna bral hlavně jako zábavného průvodce touhle vyjížďkou, s posledními minuty jsem však začínal tušit cosi tragického... Po většinu času pohodový film s nejednou hezkou chvilkou přenášel i na mě to kouzlo bezstarostného okamžiku a příležitost s hrdiny si ho na dálku vychutnat, než přijde neodvratný závěr. Přidávám se do řady k těm, které Sváteční vyjížďka bavila víc, než hippisácká Bezstarostní jízda, jejíž tvůrci tady inspiraci ve vybraných motivech i vyústění nezapřou. [85%] (21.06.2022)