Citizenfour

Problémem celkovým je asi to, že jsem film dostal na doporučenou od věrného a dobrého přítele pana Stellboryho, který mi v podstatě polopaticky film vysvětlil již za pochodu. V tom asi je celé jádro pudla, jelikož mne daný dokument ničím nepřekvapil. Na jednu stranu jsem rád, že mi onen přítel pojal princip snímku, jelikož film má hlavní problém v tom, že je hodně specifický a i když se novináři ze Strážce a nebo pan Sněžný den snaží sebevíc vysvětlit, tak buď musíte tryhardit na děj tak, že by se za to nestyděl ani Pavel Mikeš a nebo mít nějakých pár diplomů ze studia sociální informatiky. Ale pořád nemůžu upřít to, že jde o dokument o člověku, který možná nějakým způsobem změnil a nebo dokonce změní svět. Já jsem tomu klidně schopen věřit. Hello, NSA! (29.01.2016)

Jako film mě to prakticky vůbec nebavilo- snad jen ten začátek, do prvního záběru Snowdena. A tady na tomto místě hodnotíme filmy, je tak? Byla to nuda bez nápadu. A pokud jde o obsah... ES položil hlavu na špalek, já jsem se od něj ale nedozvěděl NIC, co bych do té doby nevěděl. Jsme prošpiclovaní skrz naskrz. Z části za to vděčíme přirozené (!) touze po maximální bezpečnosti a ochotě přistoupit v jejím zájmu na jakákoliv preventivní opatření, z části mají ztrátu našeho soukromí na svědomí moderní technologie. Věřím, že i v tomhle světě si lidé najdou cesty, jak tomu vzdorovat a čelit, jak to obcházet. Interpersonální komunikace je náročná na čas a není tak pohodlná, jako telefonáty nebo odesílání emailů a esemesek, ale je to jeden z těch způsobů. Představa, že na mě teď někdo kouká, když na hajzlu ťukám do chytrýho telefonu tuhle recenzi, je nepříjemná. Už zítra si ale řízením osudu můžu se svým potenciálním šmírákem vyměnit role. Tahle situace totiž nemá vítězů a poražení můžeme být postupně všichni. Co s tím? Ve filmu o tom nebylo ani zbla. Všechno to povypínat? Nebuďme naivní víc, než je únosné... (06.12.2015)

Excelentní dokument, který není ani tak zásadní tím, co sděluje, ale jakým to dělá způsobem. Režisérce se jednak daří zprostředkovat spikleneckou atmosféru, kdy na vlastní oči vidíte, jak se před vámi odvíjí důležitá historická událost, ale celé to působí velmi bezprostředně. Ačkoli jádro filmu tvoří nejrůznější výpovědi (hlavně ta Snowdenova), film se umně vyhýbá mluvícím hlavám a nabízí autentický vhled do zákulisí. Snowden je v prvních momentech viditelně nervózní, což ho hned od začátku polidšťuje, ale pak fascinuje svojí zásadovostí, která je kupodivu celkem uvěřitelná. Kromě toho snímek funguje i v rovině konspiračního thrilleru, kdy z ryze žánrových momentů, jako je scéna s požárním alarmem nebo vyjednávání o Snowdenově převozu na půdu OSN, běhá mráz po zádech. Záporácké systémové organizace do filmu pronikají jen zprostředkovaně a tušeně prostřednictvím zpráv z druhé ruky (maily od Snowdenovy přítelkyně) nebo skrze děsivě tiché, odosobněné záběry na tajné "sajty", enigmatické minimalistické konstrukce, kde se soustředí odposlouchávací technika. Důležitá záležitost. ______________ Nakonec jsem o Citizenfour napsal ještě podrobnější text, který se snaží vysvětlit, proč si tenhle dokument vysloužil častá přirovnání ke klasickým konspiračním thrillerům, hlavně ke Všem prezidentovým mužům. (22.01.2015)

85% ... "Real-life political thriller" ... Aj tento rok sa do nominácie na Oscara za najlepší dokumentárny film dostal film kontroverzného charakteru kritizujúci činy americkej vlády. Tentokrát rovno o Edwardovi Snowdenovi. Fyzicky ho tam vidieť, bol pre mňa šok. Ale o to autentickejšie to celé pôsobilo. Forma sa mi až tak príliš nepáčila, ale zase raz obsah zvíťazil. Som naozaj znechutený z celej tej kauzy. ...THE OMNIPOTENT USA... (10.02.2015)

Přeci jenom si myslim, že to mohlo být údernější. Snowden mohl ukázat nějaký ten program v praxi, a nějaká témata by si zasloužila prohloubit. Co mě však děsilo, tak vcítění se do něj samotnýho. On to dělal tu práci, uvědomoval si to špatný a jako jediný s tim vystoupil i když věděl co ho čeká. Posledních pár dní na svobodě: co potom? Neustále se ohlížet přes rameno? Žádný klidný spánek? Žít omezeně s faktem, že během pár let se mi vyčerpá azyl? Žít se svědomím, že ty svinstva budou pokračovat a bude se to stupňovat? Žít s pocitem, že lidem je vlastně jedno co se ve světě děje, pač se jich to netýká? Svět potřebuje kontrolu, nějaké hranice a omezení, ale rozhodně né nulové soukromí a nadbytečné škatulkování. Nejsem pro žádnou stranu, nejsem pro žádnýho prezidenta, věřim v rovnováhu, zlatej střed, antihrdinství a chci žít v bezpečí, v klidu, mít své soukromí. Nejsem rozhodně žádný paranoidní týpek, ale dokážu si připustit, že v budoucnosti se tohle masivní sledování může dostat až k nám a bude to tak enormní, že s tim nic nepůjde dělat. Trošku jsem se nechal unést, Snowden je jinak hrdina v pravým slova smyslu. Diplomaticky, přirozeně, logicky vypustil informace a nijak neohrozil vládu, která se však brání ostrejma. Přeju mu, ať se mu daří, ať žije v klidu s rodinou. Je to zásadní, důležitý a prostě mě děsí, že tohle všechno je realita. Týká se to nás všech - my v tomhle světě žijeme. Otázkou však zůstává, kam až dopustíme, aby tohle zašlo. (26.09.2017)