Stratený

Pre mňa o chlp lepší seriál ako True Detective. Tam kde TD bol vykreslovaný ako noir z amerického predmestia s filozofujúcim McCounagheym, ktorému som občas ani nerozumel, je The Missing priamočiarejší, jednoduchší a osobitejší. Postavy sú výborne zahrané, prostredie príťažlivé, stret rôznych národností exotické, dialógy a dej skvelo napísané. Mnoho twistov a prelínanie časových rovín len dopomáhajú skvelej atmosfére a dosahuje kvalít môjho obľúbeného The Killing. (04.01.2015)

Trochu se nám tu rýsuje novej THE KILLING (je podobnost názvů náhodná?), na jeho kvalitu to ale, minimálně co do atmosféry, nedosahuje. Epizodám by slušela kratší, 3/4 hodinová stopáž, ta druhá už hodinu neutáhla. Páč je jasný, že se odhalení nedozvíme až do samotného závěru série, je dobře, že nemá více než 8 dílů. Mohla ale mít klidně ještě méně, komu se chce čekat 8 hodin na vyřešení případu? Přičemž není jistý, jestli se zápletka neprotáhne do druhý série (viz podraz ve zmíněném THE KILLING). (15.11.2014)

Pokračování něčeho, co bych už pomalu začal nazývat "Britnoir". Podobně jako Broadchurch i The Missing přebírá koncept severské televizní detektivky Forbrydelsen, když se soustředí na komplexní psychologicko-společenské podhoubí vyšetřování jediného zločinu - v tomto případě únosu dítěte. Téma narušených rodin, úchylek a hlubokých traumat je tu rozpracované velmi důsledně a díky velmi civilně napsaným a zahraným postavám má dost silný emocionální vibe. Samotná detektivní rovina trpí syndromem "logika podřízená pointě", ale naštěstí v závěru převáží magnetismus hlavní postavy, kterou na hraně únosnosti vysekl zdevastovaný James Nesbitt. Jeho otec má ve tváři vepsáno tolik bolesti, že The Missing někdy balancuje na hraně křeče, ale vždycky má dost stability udržet se. I proto, že skvělý Tchéky Karyo je jako detektiv Jean-Baptiste ztělesněním moudrosti stáří, policejní verze Gandalfa Šedého, když už se nám tu míhají Bofur s Balinem. Střídání dvou časových rovin je výtečný nápad, vytváří dramatickou tenzi (víme, co se stane / nestane, ale nevíme proč), škoda, že dramaturgicky seriál ke konci působí nevyváženě (strhující 6. díl x statický 7. díl). The Missing je prostě další slibný koncept, který nabízí víc než jenom vzrušení. (28.12.2014)

S1 "Oliver Hughes" (4/5): Ve vší té civilnosti prosté laciné překombinovanosti i z prstu vycucaných zvratů sympatické a o to více, jak důsledné to je v přístupu "může se to stát i vám". A s ohledem na úskalí tématu o ztrátě jediného dítěte až překvapivě nemelodramatické a citově nevydírající. A přes veškerou chladnou atmosféru naprostého zmaru, deprese a beznaděje to není emočně chladné či cynické. Navíc jde o nebývale zdařilou symbiózu skandinávského přístupu k žánru, kdy se zcela stírají mantinely mezi osobním dramatem a kriminálními pasážemi. Scénář si vystačí s tím, že lidé jsou... Prostě lidé čili konspirace či přes koleno lámaná velká odhalení nejsou na místě. Přesto by se výhrada našla; a sice vyprávění skrze prolínající se "současnost/před lety" přístup, který je vesměs ku prospěchu a není pouze lacinou obezličkou jak natáhnout děj na více epizod, ale přeci jen kolem poloviny série pasáže "před lety" mnohdy zbytečně přešlapují na místě a tah na branku to neztrácí pouze díky lince ze současnosti. A zdaleka nejlepší je samotný závěr, který se zadře pod kůži jako máloco v rámci žánru. S2 "Webster/Giroux" (3/5): Civilnost ustoupila rádoby překombinovanosti a nabízí to vykoupení; tedy záležitosti první řadě zcela cizí. Každopádně ani tak to není špatné. Stále to má prvotřídní obsazení, je to nelacině emocionální a umně (a především jinak) se tu pracuje s tématem ztráty dítěte. Nejvíce na škodu je tak délka, jelikož osm epizod je neopodstatněných. A nic to nedokazuje lépe než irácká anabáze táhnoucí se skrz čtveřici epizod, aby výsledkem bylo něco, co se dalo vyřešit dvaceti vteřinovým telefonátem. (27.12.2014)

Prvá séria: Psycho nakladačka ktorá nepustí od pilotu až do poslednej časti ktorá všetky vaše teórie o tom kam zmizol Olly rozmetá ako vietor múku. Ani jedna hluchá sekunda, ani jedna postava bez duše. Striedanie časových rovín správne načasované..prehľadné..vždy viete kto je na scéne a prečo. Dokonalá hudba ktorá sa vtiera drsne depresívne do hlavy. Maximálny herecký prejav u Nesbitta ktorý podal asi svoj životný výkon a otec ktorý stratil všetko ale bezhlavo ide dopredu nebola ešte nikdy zahraná tak grandiózne. Tchéky Karyo v úlohe múdreho, trpezlivého, starého detektíva ktorý vidí všetkú bolesť a špinu sveta a predsa stále stojí na tej správnej strane. Jeho Baptiste je jediný optimistický prvok v tomto pochmúrnom a smutnom seriály kde všetku nádej vzal čas. Dokonalosť ! P.S: Odkaz pre človeka menom : erased...chlape ak nevieš písať komentáre bez spoilerov tak ich radšej nepíš. Vďaka ! (28.07.2017)