Avengers: Nekonečná vojna

Rozdováděný cirkus Marvel do toho jde, že více znamená více, ale já rozhodně nemám za to, že by souboj dobra se sběratelem lesklých Infinity tretek nějak zásadně převyšoval minulé počiny. Jedna věc tu vlastně je. Half-genocida fialového Joshe Brolina s „šourkem místo brady“, to byla čistka srovnatelná s Red Wedding ve Hře o trůny. Lidé vedle mě fňukali, jako by je opustil člen rodiny, čekali na potitulkovou scénu, aby mohli fňukat ještě víc a pak je tvůrci navrch popíchli tím, že „Thanos will return“. Cliffhanger jak Stallone a od tvůrců MCU dokonalá investice. P.S. spoiler: Něco mi říká, že Doctor Strange zná mapu. Jinak by se se svým zeleným kamínkem nedržel motta Krupiéra Clivea Owena „Drž pevně, pusť zlehka..“ (02.05.2018)

Z jednoho pohledu jsou Avengers: Infinity War úžasným (polo)zakončením jedné dekády, při kterém komiksy začaly ve velkém ovládat filmový průmysl a těžit z něj obrovské množství peněz a diváků. Je to úspěch, který funguje, svazuje mnoho naplánovaných postav a příběhových linií do epického finále a dokáže bavit celou dobu. Nejen díky známým tvářím, ale i díky nejlepšímu záporákovi v dosavadním MCU. Pro někoho, koho filmy od Marvelu baví a viděl většinu nebo všechny, je to povinnost. // Druhý pohled (se spoilery): s filmy od MCU je to jako s klasickými pokračováními, všeho musí být více a všechno musí být větší. Po každém záporákovi přijde další, větší, hrdinové prohrávají, dokud se nezvednou (nespojí) nebo se neobjeví nějaký další, který všechno zachrání. Navíc, postavy prakticky neumírají, pokud ano, zase se vrátí. Jsou to principy čitelné, známé a odpovídají i komiksům papírovým. Když se však touto optikou podívám zpět po dvou dnech na promítání posledních Avengerů (a promítnu si i obsah předchozích filmů), tak vlastně IW vnímám jako za a) film o Thanosovi, b) efektní "vtip" vůči divákům. Proč? Protože závěr filmu, ať je jakkoliv bombastický, v kině mě bavil a milion dalších věcí, tak všichni už víme, že to prostě je na efekt a v dalším díle se vše vyřeší podle cca dvou scénářů (cestování časem/multiverse). Stačí to na nejepičtější týmovku všech dob? PS: do tohoto dílu jsem měl rád Hulka, ale to, co s ním scénáristé začali dělat v třetím Thorovi taky už jde do extrému a je otravný a zbytečný (projděte si film a uvidíte). PPS: aspoň jednou mohlo někoho napadnout Thanosovi useknout ruku nebo hlavu (viď blonďáku).. (28.04.2018)

Ano, jsem nadšen! Žádné nolanovské zlidšťování comicsových postav. Žádná dominance obyčejných lidí v superhrdinském příběhu. Akční jízda, skvělé efekty, velmi slušné 3D, vtip i temnota. Snad jen těch postav mohlo zemřít více, ale ještě není všem dnům konec! Vlastně pokud by nebylo pokračování, pak by zařvali všichni. Úžasné! Ač se do jisté míry považuji za intelktuála a milovníka artových filmů, tak intelektuálům a fanouškům artu tohle rozhodně, pokud nejsou nad věcí, nedoporučuji. Skvělý Banner, báječný Rocket, úžasná Scarlet Witch! Nemám opravdu co vytknout a těším se na dokončení. A znáte ten o Vetřelci? A co kdybychom vzali Kevina Bacona do týmu? (01.05.2018)

Takhle. Řada rovin, do nichž je děj rozrastrován, stejně jako počet figur, musí některé dvanáctileté docela mást. Třeba takový já se chvílemi motal jako japonská myška. To je první plus. Mírný důraz na to, aby se udržela pozornost a zaplo se cirka setinové množství mozkové kapacity. A druhým plusem je konec, neboť podobné hepyjendy vyžaduji houšť. Pan Negativní, co je lidumilný tak konstruktivně, jako tři neziskovky dohromady, též zaujal, i když vypadá coby keporkak, kterému po nějakém ošklivém incidentu u Fukušimy narostl k bradičce člověk. Přesto v mé mysli rezonuje podezření, že se blíží díl, ve kterém to celé demografické pozitivum zase poserou. A můj vztah vůči dějové větvi ohledně Wakandy sdělím jen vyvoleným a interně, neboť jinak bych šel asi na kříž. Nebo do blistů. (20.08.2018)

Russoovi si s Infinity War poradili stejně jako s Občanskou válkou - s přehledem kočírují ohromné (až obrovské) množství postav, z nichž každá dostane prostor, humor i emoce dávkují s citem, akce je bombastická, film vůbec na nic nečeká a šlape od začátku do konce... Kdekoho určitě překvapí, jak zdařile vykreslený záporák je Thanos, opravdu se povedl. Rozdělení na dva filmy určitě má smysl - nejen proto, že je co vyprávět, ale hlavně proto, že si po finále vůbec nedovedu představit, co všechno se ve druhém dílu semele a ohromně rád si na to počkám. (25.04.2018)