Avengers: Nekonečná vojna

9/10. Rozhodně nejde o nejlepší Marvelovku. Na to je tento snímek pramálo osobní a příliš rozmáchlý. Jde však o poctivý blockbuster se vším všudy, který těží z desetiletého budování univerza a desítek charismatických postav. Odpustím tomu šílené tempo, digibordel a "konec", který vlastně není koncem a nechám v sobě vyhrát fanouška. (27.04.2018)

„Hele, hošššy, tak tentokrát nepřiletěla z kosmu žžžádná strašššlyvá bubuhlava jako obvykle, ale ňákej Tetanus, jakože fuckt ztepilej fešššák, kterýmu bych z fleku zatrylkoval na pýšššťalu, jen kdyby neměl na bradě ty fujky strie. Tak co s tím provedem, chráníme přeci člověky, ať už si to přejí, nebo ne?!“ pronesl s jako vždy s existenciálně zasmušilou tváří Kapitán Homokokot. „Já, já, já, já …,“ dychtivě vyhrkl Spájdrgej, „… já bych mu třeba mohl vyvrcholit do obličeje, co říkáte?!“ „Rozhodně hlasuji pro fisting železnou pěstí a pořádně turbopohonit!“ naoko ironicky prohlásila Blikající turbokonzerva. „Ježyššš, vy jste ale partičččka tupých buzen,“ zaječel hysterickým kontraaltem do nastanuvšího zádumčivého ticha Homotór, zakoulel očima a odfoukl si z čela dávno ostříhanou melírovanou patku, „kažžždému musí být nad sumce jasnějšššý, že zabere jen to, kdyžžž toho žužu maskulína pořřřádně poklepu kladívěčččkem. Pěkně büm, büm, büm, a máššš to, neřřřáde! A já to musím vědět, jsem přeci Büh Hromüüü, neasi!!!“, přičemž freneticky švihal vysteroidovanou a perfektně depilovanou ručičkou. „Ale piču, tedy pardon, chtěl jsem říct říť,“ vložil se charismaticky do diskuze Butternut Crinklefries aka Mudr. Divný, „takové čárymáryfuchty by toho frikulína štandopéde poslalo za Voldemortem do Bradavic, a tam ať si s ním láme hůlku Hery Potrat, co vy na to?“ „U nás, v ultrapokrokové Ugandě, na takové zkurvené bílé rasisty vždycky poštveme nějakou rozlícenou křováckou molekulární mikrobioložku, nebo je prostě necháme sežrat masařkama,“ přihlásil se xenofobně o slovo kvóty plnící Růžový panter a významně si prohrábl srolovanými ponožkami vycpaný rozkrok. „Drž, kurva, hubu, negře!!!“ zahřměl sborově celý Ústřední výbor Assvenžrů. „Ještě slovo, a mažeš zpátky na plantáž!“ „Taxe, hošššy, hezky uklidníme a budeme zhluboka dýchat nosíky, jo!“ utlumil s konstantním výrazem právě ošátkovaného pyjonýra hrozící buziroztržku Kapitán Homokokot, načež vůdcovsky praštil pěstičkou do rozkošně světle purpurového kávového stolku. „Uděláme to jako vždycky! Prostě se po stopadesáté na toho nevkusnýho zlouna, co je schopnej vzít si k loňskýmu metalickýmu topu s flitrama letošní hnědý gumáky vod Gučččyho, všichni zase vrhnem, ukážem mu, zač je toho Lágrfeld, a vzájemně se swingrsemelem v obvyklým jakože děsně kůl digitálním mrdníku. Všichni ti mongoloidi, dyslektici a pubertální kokotci to budou stejně považovat za úpa novej film! Jen najdu ten svůj hajzlovej poklop a můžem vyrazit. Tak šššup, přepudrujte se, nařaste pelerínky a dem na to.“ *** Miliarda? 90 procent? Za co?! Za kulturně degenerativní, standardně debilní komerční digikoksárnu supergejů, kterou do průměru tak tak vytáhli jako vždy vtipní a šarmantní Strážci gaylaxie?! Z toho jsem, kurva, Grút. (13.05.2018)

Šel jsem na to jen kvůli Russoovým za kamerou, kteří udělali z dvojky a trojky Kapitána Ameriky solidní akční thrillery s parádní fyzickou akcí. Jenže ta už v trojce začínala ustupovat superhrdinskému poskakování, pěsťovkám a házení po sobě vším možným (hromadná bitka na letišti) a tady už se jí nedočkáme vůbec, protože pro space opery o osudu vesmíru jsou automobilové honičky a bitky ve výtahu málo epic. Co se příběhu týče, postav je tu jak nasráno a to ještě dva Avengeři chybí, přičemž řada je více či méně prostorově/dramaticky pokryta, ale třeba Captain America, Black Widow nebo Black Panther tu de facto jen statují. Kapitola sama o sobě je záporák, který sice vypadá, jako by sem zabloudil z Power Rangers a nejde ani o příliš zajímavý charakter, ale má docela fajn agendu, sám jsem ji před pár měsíci navrhoval v hospodě jako možné řešení globálních problémů, ale nesetkalo se to s velkým pochopením. A závěrečný masakr je docela působivý, byť je jasné, že nepůjde o permanentní stav. (01.05.2018)

Prachbídnou kvalitu snímku Avengers: Infinity War předznamenalo již samotné rozhodnutí studia Disney o uvalení embarga na všechny odborné recenze, jímž se evidentně snažilo držet záplavu negativních ohlasů co nejdéle pod pokličkou. Jistý laik mi v diskuzi oponoval, že účelem onoho embarga má býti ochrana před spoilerováním. Bohužel zapomněl na skutečnost, že celá marvelovská tvorba je založena na konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře a neexistuje tedy jediný důvod, proč nyní povyšovat tento krajně předvídatelný příběh na úroveň vládního tajemství. Proč zamlčovat, která ze zdejších jednorozměrných superfigurek zemře, když každý divák dobře ví, že životnost smrti v marvelovském universu nikdy nemá dlouhého trvání? Kriticky se musím vyjádřit i k režii bratrské dvojice, jež vykazuje znaky absolutní tvůrčí bezradnosti. Honosí-li se snímek přízviskem infinity war, logicky očekávám naturalisticky nasnímanou torturu s množstvím zmrzačených těl a vyhřezlých orgánů. Nefalšovaný obraz pekla, ze kterého se mi sevře hrdlo úzkostí. Jenže v případě Avengers: Infinity War zůstalo u obyčejné trikové podívané, která želbohu nepřináší vůbec žádné emoční stimuly. Dokonce zde nemohu hovořit ani o prostém náznaku dějové konzistence. Kamera pouze chaoticky přeskakuje mezi cca. padesáti superhrdiny, kteří se vzájemně trumfují v počtu nucených hlášek. Je fajn, že alespoň postava Thanose obdržela od scénáristů jakési střípky psychologie, ale považovat jeho malthusiánské mudrování za smysluplnou motivaci? Fail. To měl raději zůstat hloupým zlobrem. Slaboduchý marvelovský fanoušek bude u tohoto tříhodinového mozkového klystýru bezpochyby řičet blahem, avšak já uděluji Avengers: Infinity War nekompromisní odpad. (25.04.2018)

Pro me zklamani a promarnena prilezitost. Myslenka po deseti letech budovani vesmiru konecne vsechny hrdiny nahnat dohromady je sice super, jenze nekteri hrdinove se tady potkavaji uplne poprve, takze tu je vlastne i nekolik seznamovacek, ktery ve vysledku pusobi jeste uspechanejc nez DCEU, jednu minutu se dohadujou, kdo je kdo a o par minut pozdejc jsou schopny za sebe polozit zivot. No a jinak je celej film vicemene smeska nijak zvlast napaditejch souboju, respektive nic, co by clovek za uplynulou dekadu nevidel, namichana s humornejma scenkama a hlaskama, ktery jsou nastesti fakt vtipny a zabavny. Jenze stejne to cely pusobi na jednu stranu desne uspechane a neprehledne, ale zaroven se film docela tahne, proste je to jen ne moc souvisejici slepenec jednotlivejch scen, ktery nemaj tah na finale, ktery tady vlastne stejne ani neni, jelikoz je fakt videt, ze se jedna teprve o prvni dil ze dvou. Co potesi je snaha o lehce temnejsi ton a po uvodnim umirani jsem se zacal tesit, ale vyreseny smrti nekterejch hrdinu v zaveru bylo fakt nehorazne trapacky, chapu, ze s touhle pristupnosti tu nemuzem mit rozsekany tela a podobne, ale takhle to byla jen smes naprosto tuctovejch a zamenitelnejch smrti, kdy si druhej den po skouknuti vlastne ani nepamatuju, kdo ze to umrel a kdo prezil. Jinak co se tyce hercu, tam neni co resit, znama particka, vsichni do posledniho sympataci, i kdyz treba na takovym Downeym je uz ten vek docela videt. No a Thanos/Brolin docela prijemne prekvapil, i kdyz makeup je takovej lehce usmevnej. Triky taky v pohode, ale zadnej zasadni posun od minulejch dilu. Tesil jsem se na nejaky mega epicky finale a dostal jen sled tu vice, tu mene fajn souboju, sice to da 4*, ale dalo se z toho vytriskat nekolikanasobne vic. (07.08.2018)