Avengers: Nekonečná vojna

Prachbídnou kvalitu snímku Avengers: Infinity War předznamenalo již samotné rozhodnutí studia Disney o uvalení embarga na všechny odborné recenze, jímž se evidentně snažilo držet záplavu negativních ohlasů co nejdéle pod pokličkou. Jistý laik mi v diskuzi oponoval, že účelem onoho embarga má býti ochrana před spoilerováním. Bohužel zapomněl na skutečnost, že celá marvelovská tvorba je založena na konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře a neexistuje tedy jediný důvod, proč nyní povyšovat tento krajně předvídatelný příběh na úroveň vládního tajemství. Proč zamlčovat, která ze zdejších jednorozměrných superfigurek zemře, když každý divák dobře ví, že životnost smrti v marvelovském universu nikdy nemá dlouhého trvání? Kriticky se musím vyjádřit i k režii bratrské dvojice, jež vykazuje znaky absolutní tvůrčí bezradnosti. Honosí-li se snímek přízviskem infinity war, logicky očekávám naturalisticky nasnímanou torturu s množstvím zmrzačených těl a vyhřezlých orgánů. Nefalšovaný obraz pekla, ze kterého se mi sevře hrdlo úzkostí. Jenže v případě Avengers: Infinity War zůstalo u obyčejné trikové podívané, která želbohu nepřináší vůbec žádné emoční stimuly. Dokonce zde nemohu hovořit ani o prostém náznaku dějové konzistence. Kamera pouze chaoticky přeskakuje mezi cca. padesáti superhrdiny, kteří se vzájemně trumfují v počtu nucených hlášek. Je fajn, že alespoň postava Thanose obdržela od scénáristů jakési střípky psychologie, ale považovat jeho malthusiánské mudrování za smysluplnou motivaci? Fail. To měl raději zůstat hloupým zlobrem. Slaboduchý marvelovský fanoušek bude u tohoto tříhodinového mozkového klystýru bezpochyby řičet blahem, avšak já uděluji Avengers: Infinity War nekompromisní odpad. (25.04.2018)

Aź na nějaké drobnější ozvláštnění je to pořád ta stejná vesmírna soap opera od Marvelu. Tím ozvláštněním je extrémní množství hlavních postav, což je zajímavý tah na jistotu, protože je jasné, že si každý přijde na své, jelikož snad kromě absence Hawkeye bude míž každý na plátně svého oblíbence. Další pozitivní věcí je Josh Brolin, jehož renderování digitálního xichtu a hlasu zprostředkuje víc emocí, než většina normálních postav dohromady. Herec který má výhodu, že nemusí nic moc dělat, prostě stačí když se dívá a sem tam něco povídá - takové má charizma. Poslední dobrou věcí je dramatické zvážnění postav cpt. Ameriky a Starka - oba dobrým směrem. To negativní je pak pořád stejné. Opět zničení světa (a relativně solidní motivace to nijak neomluví), digitální příšerky, nenápadité těžkotonážní akční scény, patos, tápání po neznámých planetách, hledání neznámých věcí u neznámých kovářů a nebýt pár adrenalinovějších momentek typu Thanos vs Hulk, Thanos vs Stark apod. tak to je vyloženě prozívané akční finále s pár cool hláškami, které obvykle obstarají parťáci ze Stražců Galaxie. (03.05.2018)

Vše co se do teď odehrálo poctivě budovalo atmosféru a směřuje k tomuto mistrovské dílo. Za předpokladu, že člověk zná celý děj i okolních filmů z marveláckého vesmíru a zvládl si díky nim vybudovat vztah k jednotlivým postavám, si užije nevídanou podívanou po akční i emoční stránce. Abychom si rozuměli, film jsem stihnul shlédnout již potřetí a nadšení neupadá ani teď, ba naopak (a to se mi zatím stalo jen u pár filmů které bych spočítal na prstech). 100% jak vyšitých a teď už zbývá jen rozlousknout jak si povede Endgame. (21.05.2020)

"Země má dneska zavřeno. Lituju. Tak se spakujte a laskavě zmizte." Comicsy nečtu a s identifikací nejednoho Avengera mám výrazný problém, ale tady je to jedno. Marvel jednoduše vyslal do boje v podstatě všechno, co kdy nechal namalovat a mě to bavilo. Hláškami se totiž nešetřilo a "neviditelný" Drax, "opálený" Thor či zmatený Spiderman mě dost bavili. Jen na té myšlence o půlení světa je nové pouze to, že by se mělo jednat o náhodný výběr přeživších, což se asi Rothschildům nebude moc zamlouvat. (28.08.2018)