Avengers: Nekonečná vojna

Spokojnosť, bavil som sa, záver super - možno jeden z najlepších filmových cliffov vôbec. Ale nie je to ten druh filmu, o ktorom by som potom pri pive nadšene rozprával kamarátom (ako sa mi naposledy stalo napr. s Ready Player One či Hostiles), proste iba ďalšia veľká marvelovka so všetkým, čo k tomu patrí, Thanos je solídna postava, akcia epická (sekeromlat úúúú!), humor tak 50/50 vtipný a trápny. Mám radšej časti, kde sa na to išlo trochu inak (prvý a druhý Kapitán, tretí Thor...) a nad výkrikmi typu "najepickejší film všetkých čias" iba pokrčím plecom. Plus ako už zaznelo, ak sa niekto dojme pri týchto pokusoch o emocionálnejší prístup, tak mu stačí naozaj málo. (27.04.2018)

Mně je fakt líto Russových, kterým po dvou filmech očividně brutálně dochází nápady (kde je pořádné choreo?) a zato přebývá nucený humor á la Ragnarok pro děti a poloretardy, kterým jako by Marvel neustále nechtěně přiznával, že se za tu skoro tříhodinovou rubanici fialového zlobra se slušnou psychologizací a armádou gerojů ve skrytu duše vlastně hrozně stydí. Líto je mi jich hlavně proto, že by si zjevně potřebovali dát dovolenou a nabrat trochu kreativních sil. Infinity War je totiž značně vysilující zážitek, u něhož si neumím představit, jak denně trávili čas přestříháváním třech frustrujícím způsobem vyprázdněných vyčkávaček na příchod jediné psychologicky propracované postavy filmu. Ne že by Thanos nepotřeboval ještě poladit (opravdu jsem s ním nesoucítil a nedojímal se při jeho krušných rozhodnutích v rámci rodinky), pořád ovšem lepší než ten zbývající shluk wannabe-motivů a cameo rolí (u Winter Soldiera či Capa se to ani jinak nazvat nedá), u něhož z logiky věci nelze dosáhnout emocionální odezvy, protože jsem holt nestrávil předchozích 38 hodin u televize a neberu (a odmítám brát) celé MCU jako jeden obří film. Infinity War není žádná velká tragédie. Je to ale film, v němž se přes jeho ambice a rozsáhlý canvas děje vlastně hrozně málo a jenž i přes zamyšlení o ceně života nenabízí pod povrchem nic víc než zamyšlení na úrovni mateřské školky. Nijak zvlášť to tomu filmu nevyčítám, je to prostě velký komiksový event. A protože mě zrovna tenhle typ superhrdinských příběhů nebere ani v papírové podobě, není divu, že mě to ve filmové verzi trápilo úplně stejně. 6/10 P.S.: Baví mě logika Thorovy linie. V Ragnaroku je pointou, že jeho moc vychází z něj samého, nikoli z jeho zbraně. V IW je ale pointou zase zbraň. Tak se proboha rozhodněte! P.P.S.: Fury čekal na povolání vy víte koho až při třetím ohrožení planety? Oukeeeeeej. P.P.S.: Napodruhé už je to v podstatě neukoukatelná polízanice. 4/10 (26.04.2018)

Rozdováděný cirkus Marvel do toho jde, že více znamená více, ale já rozhodně nemám za to, že by souboj dobra se sběratelem lesklých Infinity tretek nějak zásadně převyšoval minulé počiny. Jedna věc tu vlastně je. Half-genocida fialového Joshe Brolina s „šourkem místo brady“, to byla čistka srovnatelná s Red Wedding ve Hře o trůny. Lidé vedle mě fňukali, jako by je opustil člen rodiny, čekali na potitulkovou scénu, aby mohli fňukat ještě víc a pak je tvůrci navrch popíchli tím, že „Thanos will return“. Cliffhanger jak Stallone a od tvůrců MCU dokonalá investice. P.S. spoiler: Něco mi říká, že Doctor Strange zná mapu. Jinak by se se svým zeleným kamínkem nedržel motta Krupiéra Clivea Owena „Drž pevně, pusť zlehka..“ (02.05.2018)

Nedovedu si moc představit, jak by to šlo natočit líp. Třetí Avengers samozřejmě nejsou dokonalý film, ale s tímhle množstvím postav bylo jasné, že to bez kompromisů nepůjde. Naštěstí jich Russoové nedělali moc. První půlka, kdy se film k té epické řežbě teprve nadechuje, tlačí trochu moc na pilu v humoru, ale vzhledem k tomu, že na vývoj postav a nějaký komplikovanější děj tam nebyl moc prostor, ani to tolik nevadí. Něco se tam dít muselo. A pak se to začne řezat a je na co koukat, ať už jde o bitky mezi zmatenými hrdiny, co se vzájemně neznají, snahu sundat Thanose nebo epickou bitvu ve Wakandě. U Disneyho ale věděli, že hromada postav, které nemají prostor se pořádně předvést a ženou se k epickému finále, asi nebudou stačit, takže je tu Thanos. Nejlepší a nejzajímavější záporák MCU dostal víc prostoru než většina hrdinů a budete za to rádi, protože nejde o jednorozměrného padoucha a Josh Brolin tu jako fialový titán dostojí své několik filmů budované pověsti totálního likvidátora, ale umí prodat i emocionálně vyhrocenější scény. Mohl bych chtít víc prostoru pro postavy, jejich vzájemné vztahy nebo nějaký výraznější emocionální vývoj, ale na to tu prostě nebylo místo. Takže za mě dobrý. Vlastně moc nevím, co bych na tom mohl nějak výrazněji zkritizovat. V rámci zadání „udělejte největší comicsovku všech dob“ to o moc lepší být nemohlo. (27.07.2018)