Avengers: Nekonečná vojna

„SLYŠTE A RADUJTE SE. DOSTALO SE VÁM CTI, NEB VÁS ZACHRÁNIL VELKÝ TITÁN. MOŽNÁ SI MYSLÍTE, ŽE JE TO UTRPENÍ. NE. TOTO JE SPÁSA. DÍKY VAŠÍ OBĚTI SE VESMÍR OPĚT VRÁTÍ DO ROVNOVÁHY. USMÍVEJTE SE. NEBOŤ I VE SMRTI SE Z VÁS STALY DĚTI THANOSOVY....“ /// Josh Brolin s vizáží norskýho blackmetalisty likviduje Bohy i nadlidi. Je to monstrózní a líbí se mi, jak všechny ty postavy mají (relativně na malým prostoru) svůj jasnej a frajerskej part. Kdo má sršet ftipem, srší, kdo má likvidovat, likviduje a kdo má hrát na citlivou strunu… Není to taková prdel jako „Ragnarok“, ale o to víc vyniká závěr, kterýmu se prostě nechce věřit. Tohle mě bude ještě dlouho bavit! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nemám rád Avengers. 2.) Nevím, kterak Thor ke kladivu přišel. 3.) Myslím si, že lidí je moc. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ ** (03.05.2018)

Přijela pouť a je to boží. Vemte i děcka, jen berte v potaz, že tu maj místo labutí raketomety a střelnici po srandovním pantátovi převzal postmoderní severskej bůh. A:IW jsou audiovizuálně našlapaná, skvěle obsazená (podstatná většina dosavadních MCU postav) blockbusterová demolice první signální; skvěle balancuje humor, patos a akci, zohledňuje styl jednotlivých předchozích filmů. Nabízí zkrátka PERFEKTNĚ vysoustruženej produkt pro zákazníka. Bavil jsem se prvotřídně a na tom není vůbec nic špatnýho. No, ale... navíc skoro nic. Opět je to "jen" to samý co dřív - větší, delší, dalekosáhlejší, ale bez náznaku vizionářství, momentu překvapení, či snad dokonce hloubky a skutečných emocí (nebo naopak podrazácký sebeparodie). Jasně, dobře mi tak, nemam něco takovýho čekat od marvelovky. Na základě dřívějších zážitků jsem ale trochu doufal, že by to jít mohlo. A tím chci hlavně říct - ne, A:IW není nejlepší marvelovka. Byly tu už o něco lepší filmy. THANOS: poněkud přehypováno. Nevěřte řečem o prokresleným záporákovi s motivací. Ve skutečnosti jde o dalšího CGI kulturistu, kterej je zase skokově mocnější a charismatičtější než jeho předchůdci (čti: má větší bradu, pomalejší pohyby a rozvážnější mluvu), přičemž jako vždy chce páchat absolutní zlo/samozvaný dobro v rámci tuctový vize o očištění vesmíru (zkázou má tentokrát bejt celokosmická genocida). Dilemata, motivace, emoce - jen šablony, navíc několikrát opakovaný, aby pochopil každej retard. Nechápejte mě špatně - Thanos je prvotřídní charismatickej bastard, jemuž uvěříte tu obří moc, kterou má, ale cokoliv osobnějšího/hlubšího zůstává ve stínu opatrný sázky na jistotu. SPOILER - nihilistickej závěr filmu je poněkud kontraproduktivní, když už dlouho víme, že jsou ve hře síly, který ovládaj čas a realitu všeobecně. Kdo umřel, může ožít. Kdo neumřel, ten není umřetej. :) Btw, Marvel si sám kadí do bot, jelikož je ohlášených hned několik filmů, v nichž budou zabití hrdinové vystupovat. Pochybuju, že by šlo o prequely. Nechme se překvapit, jak studio se zajímavě rozehraným dílem naloží. SPOILER vol.2 - Thor má v závěru tak OMG WTF MEGAEPIC AWESOME nástup na scénu, že z toho bude mít nejeden fanda orgasmus. (01.05.2018)

V tomto filmu je asi rekordní počet velkých hereckých es, které se vůbec kdy v blockbusteru objevili. Ale jeho kvality kolísají podle toho, kdo se před plátnem zrovna objeví. Scény se Strážcemi Galaxie, Thorem nebo mladým Spider-manem jsou třeba hodně zábavné a přibližující se zábavou až ke třetímu dílu Thora. Na druhou stranu je to ale pořád Iron Man, Kapitán Amerika nebo Černý panter, kteří legraci vyvažují vážností a spíš kecají, než aby bavili. To je také ten důvod, proč nejsem filmu schopný dát pět hvězd. Na druhou stranu se ale nejspíš jedná o nejakčnější komiksový blockbuster, který se vůbec kdy natočil. Působilo to na mě, jak kdyby se za dvě a půl hodiny akce ani nezastavila. Pořád se něco dělo, mělo to spád a bavilo to. K tomu úhlavní nepřítel v podobě Brolina byl naprosto excelentní. Vzorově pak tvůrci nachystali závěr, který mě na druhý díl nemohl nalákat lépe. Ve výsledku jsem spokojený. Komiksová pětihvězda ale v tomto případě zůstala ušetřena. (10.05.2018)

Takhle. Řada rovin, do nichž je děj rozrastrován, stejně jako počet figur, musí některé dvanáctileté docela mást. Třeba takový já se chvílemi motal jako japonská myška. To je první plus. Mírný důraz na to, aby se udržela pozornost a zaplo se cirka setinové množství mozkové kapacity. A druhým plusem je konec, neboť podobné hepyjendy vyžaduji houšť. Pan Negativní, co je lidumilný tak konstruktivně, jako tři neziskovky dohromady, též zaujal, i když vypadá coby keporkak, kterému po nějakém ošklivém incidentu u Fukušimy narostl k bradičce člověk. Přesto v mé mysli rezonuje podezření, že se blíží díl, ve kterém to celé demografické pozitivum zase poserou. A můj vztah vůči dějové větvi ohledně Wakandy sdělím jen vyvoleným a interně, neboť jinak bych šel asi na kříž. Nebo do blistů. (20.08.2018)