Avengers: Nekonečná vojna

Russoovi si s Infinity War poradili stejně jako s Občanskou válkou - s přehledem kočírují ohromné (až obrovské) množství postav, z nichž každá dostane prostor, humor i emoce dávkují s citem, akce je bombastická, film vůbec na nic nečeká a šlape od začátku do konce... Kdekoho určitě překvapí, jak zdařile vykreslený záporák je Thanos, opravdu se povedl. Rozdělení na dva filmy určitě má smysl - nejen proto, že je co vyprávět, ale hlavně proto, že si po finále vůbec nedovedu představit, co všechno se ve druhém dílu semele a ohromně rád si na to počkám. (25.04.2018)

Russovi by měli dostat metál čistě za to, že Infinity War drží pohromadě. Někdo má logicky méně prostoru, někdo víc, jako celek je to ale důkladně propojená blockbusterová jízda, u níž si nikdy neřeknete "už bych se chtěl vrátit k jiné dějové linii". Tím chci naznačit, že tu obdivuhodně šlape skoro všechno, a že se vážně jedná o realizaci snu, který jde vystopovat až k úplně prvním marvelovkám. Navíc se splnil i odvážný slib, že je hlavním hrdinou filmu Thanos. Řeči o fialovém šášulovi, co se nikdy nezvedne z křesla, by tak měly rychle utichnout, a zbyde nám jen další luxusně natočený popcornový triumf. Jo a samozřejmě velké natěšení na čtyřku! (9/10) (25.04.2018)

SPOILERY? „Toto sú moji kamaráti Králik a Strom.“ Je to trochu iné, než som čakal. Čo je v podstate dobré, pretože obvykle blockbustery za stovky miliónov nemajú vo zvyku prekvapovať scenárom, ktorému navyše v dobe premiéry urobila veľkú službu reklamná kampaň, ktorá na niekoľkých miestach vyslovene klamala, len aby čo najviac zaskočila diváka (Hulk vo Wakande). Nevravím, že je to prehliadka najšokujúcejších dejových twistov v histórii kinematografie, ale na viacerých miestach som bol zaskočený relatívne nepredvídateľným scenárom (úmrtie Thanosa uprostred filmu???). Akcia je hravá a plná bombastických nápadov. Najviac ma v nej zaujali magické psie kúsky Dr. Strangea, čo je zvláštne, pretože v sólovke ma táto (inak v komiksoch skvelá) postava nudila. Tu je však parádna tak v akčných, ako v ironicko-mentorských momentoch (v ktorých sa formuje ako zrejme najmocnejší Avenger, sorry Thor). Hoci by sa mohlo zdať, že niektorí hrdinovia sú od roku 2008 vyhorené, tentokrát sú ukázané v trocha iných polohách. Občas vidno, že sa strihalo viac, než bolo treba (Bruce a Vdova sa vidia prvý raz po rokoch a nemajú ani jednu spoločnú scénu?). Jednotliví hrdinovia sú originálne pospárovaní s čo najnečakanejším partnerom, čím vzniká iskrivá, bláznivá chémia. Každá postava má svoju scénu (minimálne), v ktorej zažiari a vyvolá silnú emóciu. Je tam humor („Ja som Groot.“ – „Zdravím ťa. Ja som Steve Rogers.“ alebo "Je medzi Avengers aj Kevin Bacon?" - "Neviem, dlho som s nimi nebol." alebo "Ty poznáš Thora?" - "Hej, taký vysoký, nič extra."), i smrteľná vážnosť („Čo ťa to stálo?“ – „Všetko.“). Mňa osobne najviac bavila drastická kombinácia „3xS“ (Stark, Strange, Spider-Man). Ďalej je stávkou na istotu po Ragnaroku báječne roztatárený Thor, rozkošná Mantis a geniálne sitkomový Drax („Prepáč, ale ty zívaš?“, „Stojím tu už asi hodinu, som neviditeľný.“). Thanos je kvalitná záporná kreatúra. Povedal by som, že najmenej tu sedela skupina okolo Kapitán (vrátane, má ikonický nástup, ale je to jeho predčasný vrchol a potom je už len štatista, ktorý skoro vôbec neudáva tempo). Občas sa až príliš kecá, ale dá sa to zvládnuť. A šokujúce finále? Pre mňa šokujúce nebolo, lebo je jasné, že je to len hra a v štvorke bude všetko úplne inak. „Ty nie si muž. TOTO je muž. Krásny, urastený, svalnatý, s vyšportovaným telom. Je to pirátsky anjel.“ Cinemax TN 2018 (29.04.2018)

Strácal som sa, vo svete superhrdinov sa neorientujem, bez hanby hovorím, že zo všetkých tých postavičiek som poznal iba Thora, Hulka a Spidermana. Čo ma však milo prekvapilo na filme takéhoto rázu, je celkom seriózna zápletka okolo témy premnoženia a absencia tradičného pseudodrsňáctva. Thanosovi bojovníci síce boli od začiatku vykreslení ako netvory, aby diváci vedeli, kto je tu ten zlý. Fail. Jeho slová nikto nediskutoval a naši avengeri vyhlasujú, že bojujú za „záchranu vesmíru“, neberú v úvahu fakt, že zachrániť druhy, ktoré spôsobujú zničenie vlastných planét, nie je záchranou vesmíru, ale jeho zničenie. Záver bol však nečakaný a na takéto filmy neobvyklý, ok, druhým dielom si ho nepokazím, preto ho nebudem pozerať. (05.09.2018)

Prachbídnou kvalitu snímku Avengers: Infinity War předznamenalo již samotné rozhodnutí studia Disney o uvalení embarga na všechny odborné recenze, jímž se evidentně snažilo držet záplavu negativních ohlasů co nejdéle pod pokličkou. Jistý laik mi v diskuzi oponoval, že účelem onoho embarga má býti ochrana před spoilerováním. Bohužel zapomněl na skutečnost, že celá marvelovská tvorba je založena na konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře a neexistuje tedy jediný důvod, proč nyní povyšovat tento krajně předvídatelný příběh na úroveň vládního tajemství. Proč zamlčovat, která ze zdejších jednorozměrných superfigurek zemře, když každý divák dobře ví, že životnost smrti v marvelovském universu nikdy nemá dlouhého trvání? Kriticky se musím vyjádřit i k režii bratrské dvojice, jež vykazuje znaky absolutní tvůrčí bezradnosti. Honosí-li se snímek přízviskem infinity war, logicky očekávám naturalisticky nasnímanou torturu s množstvím zmrzačených těl a vyhřezlých orgánů. Nefalšovaný obraz pekla, ze kterého se mi sevře hrdlo úzkostí. Jenže v případě Avengers: Infinity War zůstalo u obyčejné trikové podívané, která želbohu nepřináší vůbec žádné emoční stimuly. Dokonce zde nemohu hovořit ani o prostém náznaku dějové konzistence. Kamera pouze chaoticky přeskakuje mezi cca. padesáti superhrdiny, kteří se vzájemně trumfují v počtu nucených hlášek. Je fajn, že alespoň postava Thanose obdržela od scénáristů jakési střípky psychologie, ale považovat jeho malthusiánské mudrování za smysluplnou motivaci? Fail. To měl raději zůstat hloupým zlobrem. Slaboduchý marvelovský fanoušek bude u tohoto tříhodinového mozkového klystýru bezpochyby řičet blahem, avšak já uděluji Avengers: Infinity War nekompromisní odpad. (25.04.2018)