Avengers: Nekonečná vojna

Earth is closed today. Když herci, tvůrci i producenti rozhlašovali, že poslední desetiletka vedla právě sem, nelhali. Jakkoli už jsme si několika setkáními napříč sériemi prošli a pokaždé jsem z kina odcházel vysoce spokojený, vždy bylo očividné, že jde v jádru o postavy Avengerů a až ve druhém plánu o definitivní osud města, státu či planety. V Infinity War je všechno jinak a vesmír balancující na hraně je rozpoznatelně v sázce od samého úvodu. Padají oběti, padají lodě, padají měsíce a já jen půltřetí hodinu zaraženě zírám na plátno a vím, že tohle jsem si strašně dlouho přál vidět, snad ještě víc, než jsem si byl ochoten připustit. Spolupráce Iron Mana s Doctorem Strangem, slovní přestřelky Thora se Strážci Galaxie, Cap s Black Widow a jejich návrat ze stínů - a nad nimi všemi padlý Titán, který bere příklady z dělení dvěma až moc vážně. Měl jsem velké přání, aby se mnou film zamával. Nejen v tomto ohledu pak skutečnost předčila očekávání, když mi pumpa jela tak rychle, že jsem snad na třech místech myslel, že mi vyskočí z těla. Avengers tentokrát neredefinují jen týmovky, dokonce ani jen komiksy. Tentokrát redefinují blockbuster a posunout takovou laťku výš můžou za rok zase jen oni. (30.04.2018)

„Hele, hošššy, tak tentokrát nepřiletěla z kosmu žžžádná strašššlyvá bubuhlava jako obvykle, ale ňákej Tetanus, jakože fuckt ztepilej fešššák, kterýmu bych z fleku zatrylkoval na pýšššťalu, jen kdyby neměl na bradě ty fujky strie. Tak co s tím provedem, chráníme přeci člověky, ať už si to přejí, nebo ne?!“ pronesl s jako vždy s existenciálně zasmušilou tváří Kapitán Homokokot. „Já, já, já, já …,“ dychtivě vyhrkl Spájdrgej, „… já bych mu třeba mohl vyvrcholit do obličeje, co říkáte?!“ „Rozhodně hlasuji pro fisting železnou pěstí a pořádně turbopohonit!“ naoko ironicky prohlásila Blikající turbokonzerva. „Ježyššš, vy jste ale partičččka tupých buzen,“ zaječel hysterickým kontraaltem do nastanuvšího zádumčivého ticha Homotór, zakoulel očima a odfoukl si z čela dávno ostříhanou melírovanou patku, „kažžždému musí být nad sumce jasnějšššý, že zabere jen to, kdyžžž toho žužu maskulína pořřřádně poklepu kladívěčččkem. Pěkně büm, büm, büm, a máššš to, neřřřáde! A já to musím vědět, jsem přeci Büh Hromüüü, neasi!!!“, přičemž freneticky švihal vysteroidovanou a perfektně depilovanou ručičkou. „Ale piču, tedy pardon, chtěl jsem říct říť,“ vložil se charismaticky do diskuze Butternut Crinklefries aka Mudr. Divný, „takové čárymáryfuchty by toho frikulína štandopéde poslalo za Voldemortem do Bradavic, a tam ať si s ním láme hůlku Hery Potrat, co vy na to?“ „U nás, v ultrapokrokové Ugandě, na takové zkurvené bílé rasisty vždycky poštveme nějakou rozlícenou křováckou molekulární mikrobioložku, nebo je prostě necháme sežrat masařkama,“ přihlásil se xenofobně o slovo kvóty plnící Růžový panter a významně si prohrábl srolovanými ponožkami vycpaný rozkrok. „Drž, kurva, hubu, negře!!!“ zahřměl sborově celý Ústřední výbor Assvenžrů. „Ještě slovo, a mažeš zpátky na plantáž!“ „Taxe, hošššy, hezky uklidníme a budeme zhluboka dýchat nosíky, jo!“ utlumil s konstantním výrazem právě ošátkovaného pyjonýra hrozící buziroztržku Kapitán Homokokot, načež vůdcovsky praštil pěstičkou do rozkošně světle purpurového kávového stolku. „Uděláme to jako vždycky! Prostě se po stopadesáté na toho nevkusnýho zlouna, co je schopnej vzít si k loňskýmu metalickýmu topu s flitrama letošní hnědý gumáky vod Gučččyho, všichni zase vrhnem, ukážem mu, zač je toho Lágrfeld, a vzájemně se swingrsemelem v obvyklým jakože děsně kůl digitálním mrdníku. Všichni ti mongoloidi, dyslektici a pubertální kokotci to budou stejně považovat za úpa novej film! Jen najdu ten svůj hajzlovej poklop a můžem vyrazit. Tak šššup, přepudrujte se, nařaste pelerínky a dem na to.“ *** Miliarda? 90 procent? Za co?! Za kulturně degenerativní, standardně debilní komerční digikoksárnu supergejů, kterou do průměru tak tak vytáhli jako vždy vtipní a šarmantní Strážci gaylaxie?! Z toho jsem, kurva, Grút. (13.05.2018)

Hezky to odsýpalo, člověk do toho na začátku spadne a nechá se unášet, kam ho příběh zavede. Přiznávám, že pro mě asi nejlepší film z celého toho pochybného Marvel universa. Tak jsem zvědavá, co nás čeká za rok. Člověk o tom může přemýšlet a s kamarády spřádat divoké teorie (bez internetu, bez znalosti předlohy, aby si to víc užil). Smutné scény, vtipné, dravé, citově vyděračské, umělé, přirozené, trapné, uber kchůl, ... má to všechno. V kině se na to fakt dobře kouká. (09.05.2018)

SPOILERY? „Toto sú moji kamaráti Králik a Strom.“ Je to trochu iné, než som čakal. Čo je v podstate dobré, pretože obvykle blockbustery za stovky miliónov nemajú vo zvyku prekvapovať scenárom, ktorému navyše v dobe premiéry urobila veľkú službu reklamná kampaň, ktorá na niekoľkých miestach vyslovene klamala, len aby čo najviac zaskočila diváka (Hulk vo Wakande). Nevravím, že je to prehliadka najšokujúcejších dejových twistov v histórii kinematografie, ale na viacerých miestach som bol zaskočený relatívne nepredvídateľným scenárom (úmrtie Thanosa uprostred filmu???). Akcia je hravá a plná bombastických nápadov. Najviac ma v nej zaujali magické psie kúsky Dr. Strangea, čo je zvláštne, pretože v sólovke ma táto (inak v komiksoch skvelá) postava nudila. Tu je však parádna tak v akčných, ako v ironicko-mentorských momentoch (v ktorých sa formuje ako zrejme najmocnejší Avenger, sorry Thor). Hoci by sa mohlo zdať, že niektorí hrdinovia sú od roku 2008 vyhorené, tentokrát sú ukázané v trocha iných polohách. Občas vidno, že sa strihalo viac, než bolo treba (Bruce a Vdova sa vidia prvý raz po rokoch a nemajú ani jednu spoločnú scénu?). Jednotliví hrdinovia sú originálne pospárovaní s čo najnečakanejším partnerom, čím vzniká iskrivá, bláznivá chémia. Každá postava má svoju scénu (minimálne), v ktorej zažiari a vyvolá silnú emóciu. Je tam humor („Ja som Groot.“ – „Zdravím ťa. Ja som Steve Rogers.“ alebo "Je medzi Avengers aj Kevin Bacon?" - "Neviem, dlho som s nimi nebol." alebo "Ty poznáš Thora?" - "Hej, taký vysoký, nič extra."), i smrteľná vážnosť („Čo ťa to stálo?“ – „Všetko.“). Mňa osobne najviac bavila drastická kombinácia „3xS“ (Stark, Strange, Spider-Man). Ďalej je stávkou na istotu po Ragnaroku báječne roztatárený Thor, rozkošná Mantis a geniálne sitkomový Drax („Prepáč, ale ty zívaš?“, „Stojím tu už asi hodinu, som neviditeľný.“). Thanos je kvalitná záporná kreatúra. Povedal by som, že najmenej tu sedela skupina okolo Kapitán (vrátane, má ikonický nástup, ale je to jeho predčasný vrchol a potom je už len štatista, ktorý skoro vôbec neudáva tempo). Občas sa až príliš kecá, ale dá sa to zvládnuť. A šokujúce finále? Pre mňa šokujúce nebolo, lebo je jasné, že je to len hra a v štvorke bude všetko úplne inak. „Ty nie si muž. TOTO je muž. Krásny, urastený, svalnatý, s vyšportovaným telom. Je to pirátsky anjel.“ Cinemax TN 2018 (29.04.2018)

Brace for impact! Thanos mi vždycky přišel jako zvláštní gumák s obscénní bradou, ale Infinity War si do značné míry urval pro sebe. Konečně překvapivě dobře prokreslený mega-záporák, který funguje jinak než jako věšák na přefouklé zbraně. Jinak je to jako když vaše oblíbené postavy někdo narve do obřího mixéru, z něhož se rozletí do různých koutů galaxie a část z nich už se taky nemusí dožít dalšího dílu. Ta chemie mash-upu je moc dobře nastavená, funguje jak rozverný humor Guardians, tak Avenger patos, moc dobře se doplňují. Russovci to zase režijně ustáli na výbornou, má to zvláštně realistický, potemnělý nádech, přitom to sedí i do křiklavého klíče Ragnaroku. Dvě a půl hodiny jsem se radoval, protože se vždycky má kdo epicky objevit a někomu zachránit super-řiť... teda skoro až do konce. Avengers: Infinity War jsou parádní snoubení zábavy a fan emocí, skutečně důstojné první dějství filmu, který uzavírá éru. Někomu může chybět jasnější pointa, já to beru jako pozvání na další avengerovskou joyride za rok. Už teď stojim ve frontě jak fakin MCU bitch. You got me there... (25.04.2018)