Avengers: Nekonečná vojna

Prachbídnou kvalitu snímku Avengers: Infinity War předznamenalo již samotné rozhodnutí studia Disney o uvalení embarga na všechny odborné recenze, jímž se evidentně snažilo držet záplavu negativních ohlasů co nejdéle pod pokličkou. Jistý laik mi v diskuzi oponoval, že účelem onoho embarga má býti ochrana před spoilerováním. Bohužel zapomněl na skutečnost, že celá marvelovská tvorba je založena na konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře a neexistuje tedy jediný důvod, proč nyní povyšovat tento krajně předvídatelný příběh na úroveň vládního tajemství. Proč zamlčovat, která ze zdejších jednorozměrných superfigurek zemře, když každý divák dobře ví, že životnost smrti v marvelovském universu nikdy nemá dlouhého trvání? Kriticky se musím vyjádřit i k režii bratrské dvojice, jež vykazuje znaky absolutní tvůrčí bezradnosti. Honosí-li se snímek přízviskem infinity war, logicky očekávám naturalisticky nasnímanou torturu s množstvím zmrzačených těl a vyhřezlých orgánů. Nefalšovaný obraz pekla, ze kterého se mi sevře hrdlo úzkostí. Jenže v případě Avengers: Infinity War zůstalo u obyčejné trikové podívané, která želbohu nepřináší vůbec žádné emoční stimuly. Dokonce zde nemohu hovořit ani o prostém náznaku dějové konzistence. Kamera pouze chaoticky přeskakuje mezi cca. padesáti superhrdiny, kteří se vzájemně trumfují v počtu nucených hlášek. Je fajn, že alespoň postava Thanose obdržela od scénáristů jakési střípky psychologie, ale považovat jeho malthusiánské mudrování za smysluplnou motivaci? Fail. To měl raději zůstat hloupým zlobrem. Slaboduchý marvelovský fanoušek bude u tohoto tříhodinového mozkového klystýru bezpochyby řičet blahem, avšak já uděluji Avengers: Infinity War nekompromisní odpad. (25.04.2018)

Nedovedu si moc představit, jak by to šlo natočit líp. Třetí Avengers samozřejmě nejsou dokonalý film, ale s tímhle množstvím postav bylo jasné, že to bez kompromisů nepůjde. Naštěstí jich Russoové nedělali moc. První půlka, kdy se film k té epické řežbě teprve nadechuje, tlačí trochu moc na pilu v humoru, ale vzhledem k tomu, že na vývoj postav a nějaký komplikovanější děj tam nebyl moc prostor, ani to tolik nevadí. Něco se tam dít muselo. A pak se to začne řezat a je na co koukat, ať už jde o bitky mezi zmatenými hrdiny, co se vzájemně neznají, snahu sundat Thanose nebo epickou bitvu ve Wakandě. U Disneyho ale věděli, že hromada postav, které nemají prostor se pořádně předvést a ženou se k epickému finále, asi nebudou stačit, takže je tu Thanos. Nejlepší a nejzajímavější záporák MCU dostal víc prostoru než většina hrdinů a budete za to rádi, protože nejde o jednorozměrného padoucha a Josh Brolin tu jako fialový titán dostojí své několik filmů budované pověsti totálního likvidátora, ale umí prodat i emocionálně vyhrocenější scény. Mohl bych chtít víc prostoru pro postavy, jejich vzájemné vztahy nebo nějaký výraznější emocionální vývoj, ale na to tu prostě nebylo místo. Takže za mě dobrý. Vlastně moc nevím, co bych na tom mohl nějak výrazněji zkritizovat. V rámci zadání „udělejte největší comicsovku všech dob“ to o moc lepší být nemohlo. (27.07.2018)

„SLYŠTE A RADUJTE SE. DOSTALO SE VÁM CTI, NEB VÁS ZACHRÁNIL VELKÝ TITÁN. MOŽNÁ SI MYSLÍTE, ŽE JE TO UTRPENÍ. NE. TOTO JE SPÁSA. DÍKY VAŠÍ OBĚTI SE VESMÍR OPĚT VRÁTÍ DO ROVNOVÁHY. USMÍVEJTE SE. NEBOŤ I VE SMRTI SE Z VÁS STALY DĚTI THANOSOVY....“ /// Josh Brolin s vizáží norskýho blackmetalisty likviduje Bohy i nadlidi. Je to monstrózní a líbí se mi, jak všechny ty postavy mají (relativně na malým prostoru) svůj jasnej a frajerskej part. Kdo má sršet ftipem, srší, kdo má likvidovat, likviduje a kdo má hrát na citlivou strunu… Není to taková prdel jako „Ragnarok“, ale o to víc vyniká závěr, kterýmu se prostě nechce věřit. Tohle mě bude ještě dlouho bavit! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nemám rád Avengers. 2.) Nevím, kterak Thor ke kladivu přišel. 3.) Myslím si, že lidí je moc. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ***** NAPĚTÍ ** (03.05.2018)

Z jednoho pohledu jsou Avengers: Infinity War úžasným (polo)zakončením jedné dekády, při kterém komiksy začaly ve velkém ovládat filmový průmysl a těžit z něj obrovské množství peněz a diváků. Je to úspěch, který funguje, svazuje mnoho naplánovaných postav a příběhových linií do epického finále a dokáže bavit celou dobu. Nejen díky známým tvářím, ale i díky nejlepšímu záporákovi v dosavadním MCU. Pro někoho, koho filmy od Marvelu baví a viděl většinu nebo všechny, je to povinnost. // Druhý pohled (se spoilery): s filmy od MCU je to jako s klasickými pokračováními, všeho musí být více a všechno musí být větší. Po každém záporákovi přijde další, větší, hrdinové prohrávají, dokud se nezvednou (nespojí) nebo se neobjeví nějaký další, který všechno zachrání. Navíc, postavy prakticky neumírají, pokud ano, zase se vrátí. Jsou to principy čitelné, známé a odpovídají i komiksům papírovým. Když se však touto optikou podívám zpět po dvou dnech na promítání posledních Avengerů (a promítnu si i obsah předchozích filmů), tak vlastně IW vnímám jako za a) film o Thanosovi, b) efektní "vtip" vůči divákům. Proč? Protože závěr filmu, ať je jakkoliv bombastický, v kině mě bavil a milion dalších věcí, tak všichni už víme, že to prostě je na efekt a v dalším díle se vše vyřeší podle cca dvou scénářů (cestování časem/multiverse). Stačí to na nejepičtější týmovku všech dob? PS: do tohoto dílu jsem měl rád Hulka, ale to, co s ním scénáristé začali dělat v třetím Thorovi taky už jde do extrému a je otravný a zbytečný (projděte si film a uvidíte). PPS: aspoň jednou mohlo někoho napadnout Thanosovi useknout ruku nebo hlavu (viď blonďáku).. (28.04.2018)