Avengers: Nekonečná vojna

Brace for impact! Thanos mi vždycky přišel jako zvláštní gumák s obscénní bradou, ale Infinity War si do značné míry urval pro sebe. Konečně překvapivě dobře prokreslený mega-záporák, který funguje jinak než jako věšák na přefouklé zbraně. Jinak je to jako když vaše oblíbené postavy někdo narve do obřího mixéru, z něhož se rozletí do různých koutů galaxie a část z nich už se taky nemusí dožít dalšího dílu. Ta chemie mash-upu je moc dobře nastavená, funguje jak rozverný humor Guardians, tak Avenger patos, moc dobře se doplňují. Russovci to zase režijně ustáli na výbornou, má to zvláštně realistický, potemnělý nádech, přitom to sedí i do křiklavého klíče Ragnaroku. Dvě a půl hodiny jsem se radoval, protože se vždycky má kdo epicky objevit a někomu zachránit super-řiť... teda skoro až do konce. Avengers: Infinity War jsou parádní snoubení zábavy a fan emocí, skutečně důstojné první dějství filmu, který uzavírá éru. Někomu může chybět jasnější pointa, já to beru jako pozvání na další avengerovskou joyride za rok. Už teď stojim ve frontě jak fakin MCU bitch. You got me there... (25.04.2018)

Mně je fakt líto Russových, kterým po dvou filmech očividně brutálně dochází nápady (kde je pořádné choreo?) a zato přebývá nucený humor á la Ragnarok pro děti a poloretardy, kterým jako by Marvel neustále nechtěně přiznával, že se za tu skoro tříhodinovou rubanici fialového zlobra se slušnou psychologizací a armádou gerojů ve skrytu duše vlastně hrozně stydí. Líto je mi jich hlavně proto, že by si zjevně potřebovali dát dovolenou a nabrat trochu kreativních sil. Infinity War je totiž značně vysilující zážitek, u něhož si neumím představit, jak denně trávili čas přestříháváním třech frustrujícím způsobem vyprázdněných vyčkávaček na příchod jediné psychologicky propracované postavy filmu. Ne že by Thanos nepotřeboval ještě poladit (opravdu jsem s ním nesoucítil a nedojímal se při jeho krušných rozhodnutích v rámci rodinky), pořád ovšem lepší než ten zbývající shluk wannabe-motivů a cameo rolí (u Winter Soldiera či Capa se to ani jinak nazvat nedá), u něhož z logiky věci nelze dosáhnout emocionální odezvy, protože jsem holt nestrávil předchozích 38 hodin u televize a neberu (a odmítám brát) celé MCU jako jeden obří film. Infinity War není žádná velká tragédie. Je to ale film, v němž se přes jeho ambice a rozsáhlý canvas děje vlastně hrozně málo a jenž i přes zamyšlení o ceně života nenabízí pod povrchem nic víc než zamyšlení na úrovni mateřské školky. Nijak zvlášť to tomu filmu nevyčítám, je to prostě velký komiksový event. A protože mě zrovna tenhle typ superhrdinských příběhů nebere ani v papírové podobě, není divu, že mě to ve filmové verzi trápilo úplně stejně. 6/10 P.S.: Baví mě logika Thorovy linie. V Ragnaroku je pointou, že jeho moc vychází z něj samého, nikoli z jeho zbraně. V IW je ale pointou zase zbraň. Tak se proboha rozhodněte! P.P.S.: Fury čekal na povolání vy víte koho až při třetím ohrožení planety? Oukeeeeeej. P.P.S.: Napodruhé už je to v podstatě neukoukatelná polízanice. 4/10 (26.04.2018)

Šel jsem na to jen kvůli Russoovým za kamerou, kteří udělali z dvojky a trojky Kapitána Ameriky solidní akční thrillery s parádní fyzickou akcí. Jenže ta už v trojce začínala ustupovat superhrdinskému poskakování, pěsťovkám a házení po sobě vším možným (hromadná bitka na letišti) a tady už se jí nedočkáme vůbec, protože pro space opery o osudu vesmíru jsou automobilové honičky a bitky ve výtahu málo epic. Co se příběhu týče, postav je tu jak nasráno a to ještě dva Avengeři chybí, přičemž řada je více či méně prostorově/dramaticky pokryta, ale třeba Captain America, Black Widow nebo Black Panther tu de facto jen statují. Kapitola sama o sobě je záporák, který sice vypadá, jako by sem zabloudil z Power Rangers a nejde ani o příliš zajímavý charakter, ale má docela fajn agendu, sám jsem ji před pár měsíci navrhoval v hospodě jako možné řešení globálních problémů, ale nesetkalo se to s velkým pochopením. A závěrečný masakr je docela působivý, byť je jasné, že nepůjde o permanentní stav. (01.05.2018)

Earth is closed today. Když herci, tvůrci i producenti rozhlašovali, že poslední desetiletka vedla právě sem, nelhali. Jakkoli už jsme si několika setkáními napříč sériemi prošli a pokaždé jsem z kina odcházel vysoce spokojený, vždy bylo očividné, že jde v jádru o postavy Avengerů a až ve druhém plánu o definitivní osud města, státu či planety. V Infinity War je všechno jinak a vesmír balancující na hraně je rozpoznatelně v sázce od samého úvodu. Padají oběti, padají lodě, padají měsíce a já jen půltřetí hodinu zaraženě zírám na plátno a vím, že tohle jsem si strašně dlouho přál vidět, snad ještě víc, než jsem si byl ochoten připustit. Spolupráce Iron Mana s Doctorem Strangem, slovní přestřelky Thora se Strážci Galaxie, Cap s Black Widow a jejich návrat ze stínů - a nad nimi všemi padlý Titán, který bere příklady z dělení dvěma až moc vážně. Měl jsem velké přání, aby se mnou film zamával. Nejen v tomto ohledu pak skutečnost předčila očekávání, když mi pumpa jela tak rychle, že jsem snad na třech místech myslel, že mi vyskočí z těla. Avengers tentokrát neredefinují jen týmovky, dokonce ani jen komiksy. Tentokrát redefinují blockbuster a posunout takovou laťku výš můžou za rok zase jen oni. (30.04.2018)

Na tom, že se tam mydlí hlava nehlava, osekávají se, neustále se tam mordují, mlátí, drtí, hází po sobě planetami, půlí se, vymršťují se do vesmíru, lámou si vazy, nechají do sebe pouštět žhavá, sluneční plazmata, padají, střílejí a tak podobně, tak někteří rodiče neváhají kvůli svému filmovému uspokojení, které končí po desáté večer, brát s sebou i docela malé, předškolní nezletilce. Těm se bude určitě teď dobře spát. No, vidím, že se proti zlému vesmířanovi postavili snad všichni komiksoví klaďasové, jimiž naše Země disponuje a se kterými se tvůrci nikterak nemazlili! Nechali jim naložit, co se do nic vešlo a ještě víc! Tak co ... jaký bude další díl? Dalo by se tou rukavicí, posetou nebeskými kameny, zase tak hezky zatočit, jako v případě toho se zlatým šutrem na čele? (20.05.2018)