Avengers: Nekonečná vojna

Infinity War v sobě nese několik výborných (hl. Thorova linie) a pár průměrných marvelovek: dosažení cíle je odkládáno kvůli tomu, že hrdinové stále dokola opakují tutéž „chybu“, čímž nám tvůrci stále dokola polopaticky sdělují, co je ústřední myšlenkou filmu, nejmasivnější akce se odehraje v zásadě jen kvůli tomu, aby bylo co epického nastříhat do traileru, když režiséři přepnou do melodramatického módu (což činí mnohem častěji než dříve), některé dialogy jsou dost „cheesy“, děj je s postupujícím časem stále předvídatelnější, oddalování nevyhnutelného únavnější a vyprávění monotónnější... Pohromadě to drží hlavně díky emocionálně hutnému rozkrývání záporákových pohnutek, na které jsou vázány body obratu i dělení do tří velkých dějových bloků.___Film hodně táhne nahoru nesmlouvavé finále, ale skrz naskrz vážný přístup příběh neprostupuje ani zdaleka v takové míře jako v Loganovi nebo Nolanových Batmanech. Dobře zabavit diváka, nikoliv jej přimět přemýšlet nad smyslem násilí nebo cenou za hrdinství/lidskost, je stále na prvním místě. Nejlepší marvelovkou pro mne zůstává druhý Kapitán Amerika, o jehož stylistické čistotě a vypravěčské sevřenosti si dost epizodická Infinity War (přičemž některé postavy vyprávění opustí na tak dlouho, až skoro zapomenete, že ve filmu jsou), střídající příliš mnoho stylů (a přitom nemající, poměrně logicky, žádný svůj osobitý styl jako Thor: Ragnarok nebo Black Panther), může nechat zdát.___Feige a spol. tentokrát, podobně jako Singer v podstatně těžkopádnějších X-Men: Apokalypse, jdou až na hranu toho, kolik výrazných postav lze vměstnat do jednoho celovečeráku tak, aby se nerozsypal, aby divák neznalý předchozích osmnácti filmů nebyl úplně ztracený a aby si divák s MCU dobře obeznámený přišel na své a zároveň mu nepukla hlava. Moc si nedokážu představit, kam dál se dá zajít a zřejmě lze považovat za obrovský úspěch, že výsledek není ještě mnohem méně konzistentní a že má vcelku vyrovnaný rytmus (z velké části zásluha rychlých a vtipných slovních výměn).___ Žádný převrat a nic tak podnětného (stylem, obsahem či vyprávěním), abych to toužil vidět v brzké době podruhé, ale jednoznačně skvěle vypočítaný a fanouškům chytře sloužící (už jen ty nástupy jednotlivých hrdinů na scénu) blockbuster za všechny prachy, dávající svými produkčními okolnostmi vzpomenout na zlaté časy velkovýrobního hollywoodského systému (skupina stálých hvězd + neměnný okruh spolupracovníků). S citlivějšími diváky, kteří za ty roky k marvelovským superhrdinům trochu přimkli, navíc dokáže slušně zamávat (sám jsem během titulků a ještě chvíli po nich cítil fakt dost nepříjemnou bezmoc a úzkost). 80% (25.04.2018)

// Já... bych to trochu krotil. Je to epický? Ano. Je to vyvrcholení deset let dlouhého komiksového seriálu? Zatím ne. Je to jen první půlka, vynikající první půlka, ale pořád pouze část většího celku, ve které fungují akce, hlášky i humor, ale emoce na úrovni těch cca dvaceti sólovek to nevykřeše ani jedinkrát. Parametry pecky tu jsou a nikdo vážně nepřehání, když vám říká, že tam toho je hodně. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že tam toho mělo být ještě víc. Snad ty "wow" momenty dorazí v pokračování. 8/10 (25.04.2018)

Mně je fakt líto Russových, kterým po dvou filmech očividně brutálně dochází nápady (kde je pořádné choreo?) a zato přebývá nucený humor á la Ragnarok pro děti a poloretardy, kterým jako by Marvel neustále nechtěně přiznával, že se za tu skoro tříhodinovou rubanici fialového zlobra se slušnou psychologizací a armádou gerojů ve skrytu duše vlastně hrozně stydí. Líto je mi jich hlavně proto, že by si zjevně potřebovali dát dovolenou a nabrat trochu kreativních sil. Infinity War je totiž značně vysilující zážitek, u něhož si neumím představit, jak denně trávili čas přestříháváním třech frustrujícím způsobem vyprázdněných vyčkávaček na příchod jediné psychologicky propracované postavy filmu. Ne že by Thanos nepotřeboval ještě poladit (opravdu jsem s ním nesoucítil a nedojímal se při jeho krušných rozhodnutích v rámci rodinky), pořád ovšem lepší než ten zbývající shluk wannabe-motivů a cameo rolí (u Winter Soldiera či Capa se to ani jinak nazvat nedá), u něhož z logiky věci nelze dosáhnout emocionální odezvy, protože jsem holt nestrávil předchozích 38 hodin u televize a neberu (a odmítám brát) celé MCU jako jeden obří film. Infinity War není žádná velká tragédie. Je to ale film, v němž se přes jeho ambice a rozsáhlý canvas děje vlastně hrozně málo a jenž i přes zamyšlení o ceně života nenabízí pod povrchem nic víc než zamyšlení na úrovni mateřské školky. Nijak zvlášť to tomu filmu nevyčítám, je to prostě velký komiksový event. A protože mě zrovna tenhle typ superhrdinských příběhů nebere ani v papírové podobě, není divu, že mě to ve filmové verzi trápilo úplně stejně. 6/10 P.S.: Baví mě logika Thorovy linie. V Ragnaroku je pointou, že jeho moc vychází z něj samého, nikoli z jeho zbraně. V IW je ale pointou zase zbraň. Tak se proboha rozhodněte! P.P.S.: Fury čekal na povolání vy víte koho až při třetím ohrožení planety? Oukeeeeeej. P.P.S.: Napodruhé už je to v podstatě neukoukatelná polízanice. 4/10 (26.04.2018)

Aź na nějaké drobnější ozvláštnění je to pořád ta stejná vesmírna soap opera od Marvelu. Tím ozvláštněním je extrémní množství hlavních postav, což je zajímavý tah na jistotu, protože je jasné, že si každý přijde na své, jelikož snad kromě absence Hawkeye bude míž každý na plátně svého oblíbence. Další pozitivní věcí je Josh Brolin, jehož renderování digitálního xichtu a hlasu zprostředkuje víc emocí, než většina normálních postav dohromady. Herec který má výhodu, že nemusí nic moc dělat, prostě stačí když se dívá a sem tam něco povídá - takové má charizma. Poslední dobrou věcí je dramatické zvážnění postav cpt. Ameriky a Starka - oba dobrým směrem. To negativní je pak pořád stejné. Opět zničení světa (a relativně solidní motivace to nijak neomluví), digitální příšerky, nenápadité těžkotonážní akční scény, patos, tápání po neznámých planetách, hledání neznámých věcí u neznámých kovářů a nebýt pár adrenalinovějších momentek typu Thanos vs Hulk, Thanos vs Stark apod. tak to je vyloženě prozívané akční finále s pár cool hláškami, které obvykle obstarají parťáci ze Stražců Galaxie. (03.05.2018)

Kdo považuje za nejlepší marvelovky CAII a CA:CW, bude nadšený. Russovým se podařilo neuvěřitelné - skloubit postavy ze všech 8 sérií, aby to dávalo smysl, bylo to stravitelné, a každý segment má navíc přesně to, co na nich máme rádi - strážci galaxie a Thor jsou vesmírné opery, Strange a Stark sarkastičtí egoisté, Spider Man ukecaný nerd atd. Žádné vysvětlovačky, žádné představování - všechny ty postavy jsme za uplynulých 10 let viděli mnohokrát a víme, co čekat... Největší prostor tak dostává Thanos. Marvel má konečně pořádného ikonického záporáka, který není jen bezejmennou mlátičkou, ale charakterní postavou s motivací, minulostí, navíc skvěle zahranou - po Glumovi asi nejlepší komplet CGI postava. AIII je defacto brána celá z jeho pohledu, což se projevuje zejména na konci, tam se do toho Marvel fakt nebojí šlápnout okovanou botou. Už jenom pro toto neobvyklé rozhodnutí je nutné na nové Avengers koukat jinak než jen jako na spotřební zboží alá DC univerzum (a všechny ostatní komiksovky), ale jako na velice chytrý a v hodně ohledech osvěžujícím způsobem nekompromisní film. Kam se hrabe krotký Logan, a to k tomu nepotřebují ani Rkový rating. (26.04.2018)