Avengers: Nekonečná vojna

Rozdováděný cirkus Marvel do toho jde, že více znamená více, ale já rozhodně nemám za to, že by souboj dobra se sběratelem lesklých Infinity tretek nějak zásadně převyšoval minulé počiny. Jedna věc tu vlastně je. Half-genocida fialového Joshe Brolina s „šourkem místo brady“, to byla čistka srovnatelná s Red Wedding ve Hře o trůny. Lidé vedle mě fňukali, jako by je opustil člen rodiny, čekali na potitulkovou scénu, aby mohli fňukat ještě víc a pak je tvůrci navrch popíchli tím, že „Thanos will return“. Cliffhanger jak Stallone a od tvůrců MCU dokonalá investice. P.S. spoiler: Něco mi říká, že Doctor Strange zná mapu. Jinak by se se svým zeleným kamínkem nedržel motta Krupiéra Clivea Owena „Drž pevně, pusť zlehka..“ (02.05.2018)

Tedy nečekal jsem, že mě Marvel s něčím dokáže zaskočit, ale stalo se. Vůbec jsem nečekal, že všichni ty komiks hrdinové budou v takový defenzivě. Hlavní záporák sice čuměl jak bacil do lekárny, ale byl drsnej jak ukrajinskej hajzlpapír, to se mu nedá upřít. Dost mně zamrzelo, že mé dvě oblíbené postavy Loki a "zajíc" neměli tolik prostoru a na humorné složce filmu to bylo znát. Na druhou stranu uznáván, že z hlediska filmařské kvality blockbusterového typu můžu leda tak držet hubu a krok, triky dokonalý, film má dobrou gradaci, závěrečná masová bitka skvěle udělená a vzájemné vztahy hlavních postav byly nejlepším prvkem celého filmu. Velké překvapení je scénář, který je poutavý především s výhledem na další díly. Žádný z hrdinů nemá větší prostor než druhý a možná už je to těma hrdinama narvaný jak tak taška od makra a chtělo by to asi trošku přibzrdit z hlediska počtu postav. Ale i když si připadám tak starý, že pamatuju i když mrtvý moře bylo marod uznávám, že takhle má vypadat moderní, profesionální a divácky velmi atraktivní blockbuster. (27.04.2018)

Prachbídnou kvalitu snímku Avengers: Infinity War předznamenalo již samotné rozhodnutí studia Disney o uvalení embarga na všechny odborné recenze, jímž se evidentně snažilo držet záplavu negativních ohlasů co nejdéle pod pokličkou. Jistý laik mi v diskuzi oponoval, že účelem onoho embarga má býti ochrana před spoilerováním. Bohužel zapomněl na skutečnost, že celá marvelovská tvorba je založena na konceptu neustálé recyklace jednoho scénáře a neexistuje tedy jediný důvod, proč nyní povyšovat tento krajně předvídatelný příběh na úroveň vládního tajemství. Proč zamlčovat, která ze zdejších jednorozměrných superfigurek zemře, když každý divák dobře ví, že životnost smrti v marvelovském universu nikdy nemá dlouhého trvání? Kriticky se musím vyjádřit i k režii bratrské dvojice, jež vykazuje znaky absolutní tvůrčí bezradnosti. Honosí-li se snímek přízviskem infinity war, logicky očekávám naturalisticky nasnímanou torturu s množstvím zmrzačených těl a vyhřezlých orgánů. Nefalšovaný obraz pekla, ze kterého se mi sevře hrdlo úzkostí. Jenže v případě Avengers: Infinity War zůstalo u obyčejné trikové podívané, která želbohu nepřináší vůbec žádné emoční stimuly. Dokonce zde nemohu hovořit ani o prostém náznaku dějové konzistence. Kamera pouze chaoticky přeskakuje mezi cca. padesáti superhrdiny, kteří se vzájemně trumfují v počtu nucených hlášek. Je fajn, že alespoň postava Thanose obdržela od scénáristů jakési střípky psychologie, ale považovat jeho malthusiánské mudrování za smysluplnou motivaci? Fail. To měl raději zůstat hloupým zlobrem. Slaboduchý marvelovský fanoušek bude u tohoto tříhodinového mozkového klystýru bezpochyby řičet blahem, avšak já uděluji Avengers: Infinity War nekompromisní odpad. (25.04.2018)

Šel jsem na to jen kvůli Russoovým za kamerou, kteří udělali z dvojky a trojky Kapitána Ameriky solidní akční thrillery s parádní fyzickou akcí. Jenže ta už v trojce začínala ustupovat superhrdinskému poskakování, pěsťovkám a házení po sobě vším možným (hromadná bitka na letišti) a tady už se jí nedočkáme vůbec, protože pro space opery o osudu vesmíru jsou automobilové honičky a bitky ve výtahu málo epic. Co se příběhu týče, postav je tu jak nasráno a to ještě dva Avengeři chybí, přičemž řada je více či méně prostorově/dramaticky pokryta, ale třeba Captain America, Black Widow nebo Black Panther tu de facto jen statují. Kapitola sama o sobě je záporák, který sice vypadá, jako by sem zabloudil z Power Rangers a nejde ani o příliš zajímavý charakter, ale má docela fajn agendu, sám jsem ji před pár měsíci navrhoval v hospodě jako možné řešení globálních problémů, ale nesetkalo se to s velkým pochopením. A závěrečný masakr je docela působivý, byť je jasné, že nepůjde o permanentní stav. (01.05.2018)

Russoovi si s Infinity War poradili stejně jako s Občanskou válkou - s přehledem kočírují ohromné (až obrovské) množství postav, z nichž každá dostane prostor, humor i emoce dávkují s citem, akce je bombastická, film vůbec na nic nečeká a šlape od začátku do konce... Kdekoho určitě překvapí, jak zdařile vykreslený záporák je Thanos, opravdu se povedl. Rozdělení na dva filmy určitě má smysl - nejen proto, že je co vyprávět, ale hlavně proto, že si po finále vůbec nedovedu představit, co všechno se ve druhém dílu semele a ohromně rád si na to počkám. (25.04.2018)