Avengers: Endgame

Vyvrcholení filmové události roku i vlastně století ( Naposled takhle končil Harry Potter) a film ustál svůj hype a doručil dokonalou rozlučku s filmařinou tak vyzrálou, že se nebojím bratry Russovy označit za režisérskou spičku vedle Nolana a Tarantina. Díky trailerům, které nevyzradily téměř nic, divák dvě a půl hodiny je překvapen, šokován a emočně ždímán na maximum. Byť se film tváří dvě hodiny spíše jako srdceryvné drama ( Akce začne pořádně až v závěru), tak to vůbec nevadí, protože příběhově film toho nabízí spousta. Především samotné cestování v čase je podáno velmi kreativně a zábavně. Hulk společně s Thorem se starají o humor ( Evolve Thora je největší režisérský úlet, který jsem za poslední dobu viděl) a velmi fungují emoce, minimálně při třech scénách mi ukáply slzy. Jakmile začne epické finále, tak jsem byl absolutně zabořen do sedačky a užíval si extázi s orgasmem společně, že jsem měl ještě 10 minut problém vstát po skončení a také jsem byl na půl těla paralyzován, až jsem měl problémy zvednout si drink. Jo takový zážitek jsem si z kina neodnesl ani nepamatuji. Nedokážu si představit, že děti se u tohodle filmu bavily. 100% (30.04.2019)

Úctyhodné završení jedné filmové ságy, které se ale na můj vkus až příliš podřídilo tomu, co diváci očekávají/chtějí a rezignuje se jak na pečlivější vykreslení nastolených témat, tak i ochotu uhnout od zavedených vzorců. Úvod s Thanosem podivně zkratkovitý (najednou ho vyřešili v podstatě lusknutím prstu, aby se tak řeklo), následující hodinové regulérní drámo o ztrátě a lidskosti je sice působivé a příjemně dospělé, ale proč ze světa zmizeli všichni popeláři a společnost najednou nebyla schopná fungovat, to jsem nerozklíčoval. Prostřední část nejhravější (redefinice dvou postav přímo zlatá) a šlo o asi nejlepší možný způsob, jak využít historii dlouhodobě budovaného universa. Finále uf. Nemyslím teď samotný dojemný konec, ale celou tu tupě generickou velkolepou akci předtím, která je zas jen o tom, že se dvě skupinky postaví proti sobě na otevřeném poli a mydlí se hlava, nehlava. Tvůrci to mohli zasadit doslova kamkoli, ale místo toho jen zrecyklovali Infinity War (a tam se s tím imho poprali o něco působivěji). Chápu to nadšení, ale pocitově pro mě bude Endgame v poměru k Infinity War (a vlastně i Občanské válce) podobně "ten druhý", jako Temný rytíř povstal ke svému nedostižnému předchůdci. (28.04.2019)

Endgame je mistrovsky vybalancovaná emoční bouře se vším všudy. Člověk by po Infinity War čekal, že ten film nejde jednoduše napsat tak, aby přežil tu obrovskou zodpovědnost vůči fanouškům, a zároveň se po logické stránce příběhu nezhroutil jako domeček z karet. Ale ono ne... Na první pohled je v celém filmu pouze jedna jediná (navíc méně zásadní) scénáristická berlička, která na druhou stranu každému dojde až třeba půl hodiny po projekci. Po delší době už vyvstává druhá a třetí, ale co se dá dělat. Už kvůli tomu, že i v rámci jisté pokřivené logiky to dává smysl a dojem z „velkého finále“ to absolutně nezkazí. Postavy fungují na jedničku a hudba je po delší době dokonalá. Navíc se dá říct, že završení jedenáctileté ságy asi nešlo natočit o moc lépe. Nebudu se zabývat detaily, protože tohle si člověk musí prožít sám. Na závěr jen podotknu, že ač jsem filmově relativně "citlivá osoba" (najdou se některé filmy, které mě rozbrečí), tady to se mnou cloumalo celý film. Osm menších nervových zkratů doprovázely zhruba tři hysterické záchvaty, kdy jsem se musel sakra držet, aby o mně nevědělo celé kino (abyste se nelekli - čísla nemají nic společného s počtem úmrtí) - Infinity War to zvládla jednou/dvakrát. Marvel pro mě byl vždy "srdcovka", a tohle je vrchol všeho, co jsem si přál... (24.04.2019)

Marvelovská sága ukončená famózne! Môžem zodpovedne povedať, že niečo takéto sa asi zo začiatku, keď to všetko pred 11 rokmi odštartoval prvý Iron Man, v marvelovkých štúdiách nikomu ani len nesnívalo. Univerzum superhrdinov uzatvorilo fenomenálnu dekádu, ktorej som bol svedkom a myslím, že mám na čo spomínať do konca života. Podobný kúsok sa už teraz snaží napodobiť konkurenčný tábor DC, no majú od niečoho podobného na míle ďaleko. Po poslednom snímku ma neskutočne zaujímalo ako budu príbeh pokračovať a ako sa naši hrdinovia vrátia, aby zneškodnili Thanosa. Endgame bol nepochybne najočakávanejším filmom posledných rokov. Za normálnych okolností, čím vyššie je očakávanie, tým vyššia je pravdepodobnosť sklamania. Ale to nie je prípad tohto filmu. Čokoľvek očakávate, vo filme toho nájdete dvojnásobok. A to znamená, že najväčšie obavy môžete kľudne odložiť. Avengers Endgame je predovšetkým veľkou poctou desaťročnej histórie Marvel Cinematic Universe. Príbeh zdôrazňuje a dáva do popredia pôvodný tím Avengers. Iron Man, Captain America, Thor, Hulk, Black Widow a Hawkeye sú v centre diania. Pred nimi neprichádza na plátno prakticky žiadna iná postava, aj keď samozrejme je tu mnoho charakterov, ktoré hrajú dôležitú úlohu v príbehu. Všetci sa obávali, že Captain Marvel, ktorá bola zahrnutá do sveta MCU, zatieni ostatných hrdinov. Môžem len povedať, že v tomto boji nie je dôležité, aký ste silný, ale aký dobrý ste. Táto myšlienka sa dostáva do popredia vo všetkých oblastiach. Dáva správne a tradičné posolstvo o tom, že dôležité je byť hrdina a rodina. Možno to nie je najlepší film celého 21 kúskového filmového puzzle, sem-tam by sa určite našla pasáž, ktorú by som pozmenil, niktoré možno vystrihol a niektorým možno venoval viac času, či vymyslel trošku odlišný feeling. Napriek tomu je to najepickejší a najveľkolepejší megafilm, ktorý sa tučnými písmenami vpíše do dejín filmu. Má to všetko, čo sa od neho očakávalo - napätie, zvraty, úžasné herecké výkony, skvelé dialógy, emócie a veľmi dobre zvládnuté efekty. Tie sú samostatnou kapitolou celého filmu, takže tu naozaj - klobúk dole. 3D podľa môjho názoru ale zbytočné. 95%. (08.05.2019)

Endgame stejně jako Civil War a Infinity War není film pro náhodné kolemjdoucí. Bratři Russoovi znovu vyžadují znalosti předchozího dění, a jelikož píší poslední kapitolu dvaadvacetidílné ságy, není těch potřebných informací zrovna málo. Nevím, jak dopadnou diváci, kterým je celý tenhle vesmír vlastně ukradený – asi s nadprůměrným blockbusterem, u něhož se občas přestanou orientovat? Já jsem si nicméně vychutnával každý odkaz, každý nápad a vlastně každou minutu tohohle (často) nevypočitatelného eposu, který opravdu plní jeden fandovský sen za druhým (a nebojí se přihodit i věci, o nichž mnozí ani nesnili). Ty tři hodiny mi tak uběhly strašně rychle a na spočítání parádních scén a ikonických záběrů by mi nestačily ani prsty obou rukou. Smekám před Russoovými, že to takhle celé ukočírovali, a pevně doufám, že se Marvelu bude dařit i po téhle fenomenálně sestavené rozlučce. (24.04.2019)