Avengers: Endgame

Završení nejen ságy Avengers, ale i vyvrcholení celého epického světa Marvelovských superhrdinů budete mít asi tak rádi, jako máte rádi filmy o superhrdinech. Není velké překvapení, že filmu prakticky není, co vytknout, jen velmi těžko někdo může tvrdit, že si přál víc. To, co od filmu očekáváte, velmi pravděpodobně dostanete, ať už čekáte cokoli. Za sebe mohu ve vší subjektivitě říct, a vím, že to není úplně fér, že nehledě na to, kolik hereckých hvězd a speciálních efektů do Avengers Marvel nacpe, pro mě to nikdy nebude takový komiksový zážitek jako Temný rytíř... 8/10 (27.04.2019)

Na závěrečný Avengers jsem se připravoval jak na státnice, před projekcí jsem sjel od Marvelu všechno co dům dal, donesl jsem si domů šest kamenů z nedalekého parku a přemýšlel, že vezmu kladivo a probourám zeď k sousedovi. Jak se ukázalo ani tahle příprava, ale ani má bujná fantazie na kluky a holky od Marvelu nestačila. Celkem rychle totiž tvůrci mým fantaziím o vývoji posledních avangers udělali papá. Tito Avengers pro mě nejsou o kolosálních bitvách, o humoru ani o efektech, byť vše ve filmu najdeme, ale poslední Avengers jsou pro mě především o Avengers. Samotnou zápletku dostanu na talíři vlastně až v půlce bijáku a to se mě na tom velmi líbilo, že tvůrci pracují s mým očekáváním, snaží se ukázat že i sebelepší superhrdina cítí stejnou bolest a lásku jako my všichni ostatní, ale nezapomíná ani na humor, návrat Thora na scénu to je první liga humoru a už tak sympatická postava tohoto světa u mě hned poskočila o několik pater výš. Asi se mně až dodneška ještě nestalo, aby stačil záběr na nějakýho superhrdinu, jako tady na Thora a já se válel smíchy. Chvilky pro dojetí tam jistě jsou a za mě krom té největší, i jedna málo nápadná (sestry ) to se mě fakt dostalo do srdce. Určitě to není díl, který má nejrychlejší tempo, epochální střety, osudové proslovy, tohle je díl, který má ovšem nejvyzrálější filmařinu, krásně pracuje s detaily a rozumí duši i srdci svých postav a to je úplně to nejlepší co jsem mohl od Avengers dostat, emoce. (24.04.2019)

AVENGERS: ENDGAME jsou ten typ filmového díla, v jehož případě můžete po zbytek života říkat "byl jsem u toho". Mám takových zkušeností pár nastřádáno a beru je s rezervou, ale stejně jsem dneska cítil, že vidím něco mimořádného. Jak z hlediska dějin vyprávění, tak z hlediska dějin práce s kinematografickými fikčními světy a vlastně i na poli samotného vyprávění s velkým množstvím postav. A to mnohem víc než v případě minulého filmu, který byl pohříchu epizodičtější, nesoudržnější a odtažitější. Fascinující pro mě osobně je v ENDGAME nakládání se serialitou. Nejdříve jde o pokračování posledního filmu, pak avengerské série, pak všech paralelně rozvíjených makrosvětů a nakonec celého makroverza. Fascinující je rovněž šíře a organizovanost postupů, jimiž dosahuje navzdory této rozmanitosti značné jednoty: různé žánrové vzorce, různé formy vyprávění, různé modely práce s naším očekáváním a vůbec precizní rytmus celého toho tříhodinového (168 minut bez titulků) kolosu. Ale hlavně, ony tři hodiny mu dávají onu největší devizu: dokáže být při vší velkoleposti nejednou velmi intimní, zastavit se a nechat rozvíjet naopak zcela nevelkolepé okamžiky unikavé každodennosti či vztahů mezi postavami. To funguje i díky tomu, že oproti celé sérii spíše neobvykle klade zejména v první dvou třetinách často důraz spíše na nuancované herectví v delších záběrech než na rychlé střihové výměny, spíše na pohyby kamery a pohyby herců než na návodné nástřihy (což ale platí i pro některé klíčové akční scény). Zejména poslední záběr je pro mě v těchto souvislostech velmi působivý a pro celou povahu ENDGAME vlastně mnohem příznačnější než očekávatelné davové sekvence. Ale nebojte, ani nenaznačuju... a ano, uronil jsem slzu, ba několik. (25.04.2019)

Jako poslouchat "best of" oblíbený kapely. Není v tom tolik originality, odvahy a srdíčka jako u sólo desek, ale hraje to jednu pecku za druhou, čemuž se hrozně těžko odolává. Plnokrevný fan servis, který ale umí být i intimní a nebojí se na chvíli zastavit. Jen ta lobotomizace Thora po waititiovsku mi prostě furt přijde příšerná. Byť se jí tu snaží maskovat jako PTSD. P.S.: Napodruhé to podobně jako IW hodně slábne. Wow momenty nahrazuje vnímání líného scénáře a nefunkčnost řady linií. 7/10 a potřetí ani náhodou. (25.04.2019)

Endgame nemůžu hodnotit jako film, ale jako celek. Hodnotit endgame totiž znamená něco jako napsat slohovku o pěti posledních stránkách knihy. Nedává to moc smysl. Je to prostě finále a finále je to... Grandiozní. Ten film prostě skvěle pracuje s nějakým očekáváním a všem vám ukáže jak se pletete. Budete se smát, budete žasnout a budete brečet. Pro geeka co na Marvelovkách vyrůstal bylo endgame jako svatý grál, jako odměna za vytrvání a věrnost. A ta odměna byla tedy sakra sladká. legendární / jděte na to na co největší plátno můžete (24.04.2019)