Avengers: Endgame

Endgame je mistrovsky vybalancovaná emoční bouře se vším všudy. Člověk by po Infinity War čekal, že ten film nejde jednoduše napsat tak, aby přežil tu obrovskou zodpovědnost vůči fanouškům, a zároveň se po logické stránce příběhu nezhroutil jako domeček z karet. Ale ono ne... Na první pohled je v celém filmu pouze jedna jediná (navíc méně zásadní) scénáristická berlička, která na druhou stranu každému dojde až třeba půl hodiny po projekci. Po delší době už vyvstává druhá a třetí, ale co se dá dělat. Už kvůli tomu, že i v rámci jisté pokřivené logiky to dává smysl a dojem z „velkého finále“ to absolutně nezkazí. Postavy fungují na jedničku a hudba je po delší době dokonalá. Navíc se dá říct, že završení jedenáctileté ságy asi nešlo natočit o moc lépe. Nebudu se zabývat detaily, protože tohle si člověk musí prožít sám. Na závěr jen podotknu, že ač jsem filmově relativně "citlivá osoba" (najdou se některé filmy, které mě rozbrečí), tady to se mnou cloumalo celý film. Osm menších nervových zkratů doprovázely zhruba tři hysterické záchvaty, kdy jsem se musel sakra držet, aby o mně nevědělo celé kino (abyste se nelekli - čísla nemají nic společného s počtem úmrtí) - Infinity War to zvládla jednou/dvakrát. Marvel pro mě byl vždy "srdcovka", a tohle je vrchol všeho, co jsem si přál... (24.04.2019)

Vyvrcholení filmové události roku i vlastně století ( Naposled takhle končil Harry Potter) a film ustál svůj hype a doručil dokonalou rozlučku s filmařinou tak vyzrálou, že se nebojím bratry Russovy označit za režisérskou spičku vedle Nolana a Tarantina. Díky trailerům, které nevyzradily téměř nic, divák dvě a půl hodiny je překvapen, šokován a emočně ždímán na maximum. Byť se film tváří dvě hodiny spíše jako srdceryvné drama ( Akce začne pořádně až v závěru), tak to vůbec nevadí, protože příběhově film toho nabízí spousta. Především samotné cestování v čase je podáno velmi kreativně a zábavně. Hulk společně s Thorem se starají o humor ( Evolve Thora je největší režisérský úlet, který jsem za poslední dobu viděl) a velmi fungují emoce, minimálně při třech scénách mi ukáply slzy. Jakmile začne epické finále, tak jsem byl absolutně zabořen do sedačky a užíval si extázi s orgasmem společně, že jsem měl ještě 10 minut problém vstát po skončení a také jsem byl na půl těla paralyzován, až jsem měl problémy zvednout si drink. Jo takový zážitek jsem si z kina neodnesl ani nepamatuji. Nedokážu si představit, že děti se u tohodle filmu bavily. 100% (30.04.2019)

Endgame nemůžu hodnotit jako film, ale jako celek. Hodnotit endgame totiž znamená něco jako napsat slohovku o pěti posledních stránkách knihy. Nedává to moc smysl. Je to prostě finále a finále je to... Grandiozní. Ten film prostě skvěle pracuje s nějakým očekáváním a všem vám ukáže jak se pletete. Budete se smát, budete žasnout a budete brečet. Pro geeka co na Marvelovkách vyrůstal bylo endgame jako svatý grál, jako odměna za vytrvání a věrnost. A ta odměna byla tedy sakra sladká. legendární / jděte na to na co největší plátno můžete (24.04.2019)

Jednimm slovem spatne, nekolik let nas masiruji na neco, co na konci vypada jako vsechny ty predesle filmy sestrihane do jednoho. Pripomina mi to Anthem (hra, ktera mela neuveritelny potencial a uplne vyhorela). Rikal jsem si, ze Captain Marvel je kravina, ale tak potrebuji nejaky film, ktery jen predstavi dalsiho hrdinu, ale End Game mi prislo, jako neco na koleni sepsane, tak aby nezemrelo tech hrdinu moc a mohli dal tocit a zdimat. Obrovske zklamani, hodne premyslim, jestli to nezmenim na jednu hvezdu. Jak rekl Deadpool "This is just lazy writing!" (28.04.2019)

Tři hodiny přepalu, z nějž by fůry momentů mohly posloužit jako vrcholy samostatných filmů. Tady ne - jsme ve finále a celý kolosální univerzum finišuje, takže... VŠECHNO, VŠICHNI A VŠUDE!!!! A... docela jim to funguje. Hlavně proto, že tvůrci prokázali neuvěřitelnej cit pro látku a napěchovali tenhle tříhodinovej maraton množstvím odkazů, citací, vtipných recyklaček a drobných vyvrcholení. Pro mě osobně vůbec netvoří emocionální vrchol libovolný scény něčího skonu - ty mi naopak přišly jako jediný opravdu předvídatelný a bezmála laciný ("souboj" Widow a Hawkeye - to fakt z někoho vydolovalo slzičku?) - nýbrž právě skvělá návaznost a citlivost, s jakou se celý univerzum završuje filmařsky i dějově. On někdo moc dobře věděl, proč je poslední scéna/záběr filmu ten, jakej je, protože právě ten brnká na city zdaleka nejvíc a vkusně celej oblouk uzavírá. Jinak je tu lecos, co se dá čekat, tedy kromě prostoru (tentokrát se objeví opravdu VŠICHNI a znamená to, že leckterá z hlavních postav je na plátně třeba jen pár sekund). Opět se dočkáme něčího megaepickýho nástupu na scénu, opět se dočkáme sitcomovýho humoru a opět se dočkáme několika zvratů i nečekaných charakterových proměn (Thor Lebowski se přetransformoval v sebelítostivýho člena skupiny Amon Amarth a je to přesně tak vtipný i trapný, jak jen můžete čekat). Závěrečná řež dobrá, Avengeráckej soundtrack skvěle vygradovanej a Thanosovo tvář nejednou skvěle reflektuje, jak moc EPIC to všechno je. Takže ve finále je tohle finále dobrý. Některý sólovky mam ale upřímně pořád o dost radši, ať už pro jejich nezávaznou párty divokost (Ragnarok), nebo důraznou fyzičnost a konfliktnost (akce a odvaha rozštěpit tým v třetím Capovi). P.S. Návrat do kin (s reklamním trikem v podobě nových scén) byl silně nedůstojnej.... spíše až trapnej. (08.05.2019)