Avengers: Endgame

-Divnej? To já si mejluju s mývalem. Až doteď jsem si myslel, že je vycpanej...- Vtipné a smutné, taková antická tragikomedie, kde se nejde pro prdel daleko. Kruh se uzavřel a i přes mírně únavné plácání o životě a ponor do duší hlavních postav jsem si film užíval. Tedy první mrazení mě přepadlo, když se hned zkraje snášela Captain Marvel se svým nákladem na zem. Nu a pak se umíralo a vtipkovalo jak na běžícím pásu, a když se dostavil houmelesák Thor, tak jsem si říkal, tohle už fakt přehnali, ale když se dožadoval dvanáctky, tak jsem mu rozuměl. Nu a pak se chopil kladiva a bylo hned jasné, že zatoužil po blescích a po krvi. A samozřejmě bitva z nevím už kolikátého dílu SW byla skvělá a epická! Jinak radost mi udělaly Tilda Swintonová a Elizabeth Olsenová. A vůbec se to celé moc povedlo a mně nezbývá než vysázet celé souhvězdí. Jen mi trochu neštymovalo, kdo že bude - možný spoiler - příští Cap.....a jako nic proti černochům, na Furyho si už člověk zvykl a Black Panthera je jasný, ovšem Cap? Aby to nedopadlo jako s Human Torchem.... (29.04.2019)

Produkt zabalen, odeslán a doručen. Uznávám, že to asi nešlo zakončit lépe a možná ani jinak, ale jako dramatické dílo na mě poslední Avengers příliš nefungovali. Produkční kvality jsou samozřejmě na absolutním vrcholu a vzhledem k pročištění bitevního pole Thanosovým lusknutím mají přeživší dostatek prostoru, aby (možná naposled) zavtipkovali a pomrkli na fanoušky, kteří s nimi trávili poslední dekádu. Fan servis je tudíž zcela naplněn a víc asi není potřeba chtít. Ovšem zatímco Infinity War fascinovalo schopností seskládat desítky postav do funkčního příběhu, Endgame jede hlavně na nostalgický pohon a na logiku dokonce zcela přiznaně kašle. Takže tu máme vcelku konzervativní závěr, ze kterého nadšením nehýkám, ale zcela ho uznávám. (25.04.2019)

Tak jsem pár měsíců nic nenapsal a nic nehodnotil (holt i ploutvonožec se někdy cítí tak, že není na nic nálada), ale tenhle film jsem si definitivně do žil vpíchl na velkém plátně a bylo to... Velkolepé. Naprosto perfektně vysoustružený děj, který osciluje mezi komorními scénami o několika postavách a mezi něčím, co jsem jednak nevěřil, že se vůbec na plátno vleze a druhak, že to vůbec může fungovat. A ono to funguje. A jako bonus si to zachovává ducha komiksů, aniž by to vypadalo (příliš) dementně a perfektně to uzavírá předchozích deset Marvel-let.... Nechtěl by Disney převelet Kevina Feigiho ke Star Wars...? (20.07.2019)

"Pošlu tě o týden zpět, nechám tě tam hodinu chodit a za deset sekund tě přivolám. Pochopils?" To by pochopil snad každej, kdo občas dostane mail od mývala, nechá sebou projít čas, někdo mu rozmázne Měsíc o ksicht nebo si po ránu odskakuje portálem do vesmíru. Já jsem se teda bavil od vzniku pivního mozolu Thora až do megalomanskýho finále. Ty slzy předtím a potom mě nebavily, ale chápu to, protože Avengeři nechtějí primárně bavit, ale zachraňovat Svět. A to se musí brát vážně. (23.09.2022)

„If I tell you what happens, it won't happen..“ Do posledního řemeslného detailu precizní služba divákovi, který za ní s úsměvem zaplatí a protistrana s ještě větším úsměvem onu platbu přijme. Rozlučka po téměř dvou tuctech sezení na gauči dětského psychiatra mi přinesla smích, napětí, hravost i emoce a když už nic, mohl jsem se těšit drobnými přítomnostmi (Sanada, Swinton) i velkým nadhledem. Ten je potřeba projevit i u přístupu k plačtivé osobě, která vypadá, že jí Thanos pochcal tepich a i když je to pro některé už přes čáru, není nutné se kvůli ní věšet na větvi Yggdrasilu. Stačí, že už se tam houpe logika s časovým paradoxem.. Kdo by to byl řekl, že v komiksovém světě fatálních příčin a následků rozhodne o superhrdinech a potažmo lidstvu potkan (a není to Rocket).. (02.05.2019)