Avengers: Endgame

Vyvrcholení filmové události roku i vlastně století ( Naposled takhle končil Harry Potter) a film ustál svůj hype a doručil dokonalou rozlučku s filmařinou tak vyzrálou, že se nebojím bratry Russovy označit za režisérskou spičku vedle Nolana a Tarantina. Díky trailerům, které nevyzradily téměř nic, divák dvě a půl hodiny je překvapen, šokován a emočně ždímán na maximum. Byť se film tváří dvě hodiny spíše jako srdceryvné drama ( Akce začne pořádně až v závěru), tak to vůbec nevadí, protože příběhově film toho nabízí spousta. Především samotné cestování v čase je podáno velmi kreativně a zábavně. Hulk společně s Thorem se starají o humor ( Evolve Thora je největší režisérský úlet, který jsem za poslední dobu viděl) a velmi fungují emoce, minimálně při třech scénách mi ukáply slzy. Jakmile začne epické finále, tak jsem byl absolutně zabořen do sedačky a užíval si extázi s orgasmem společně, že jsem měl ještě 10 minut problém vstát po skončení a také jsem byl na půl těla paralyzován, až jsem měl problémy zvednout si drink. Jo takový zážitek jsem si z kina neodnesl ani nepamatuji. Nedokážu si představit, že děti se u tohodle filmu bavily. 100% (30.04.2019)

Vynechala jsem posledních patnáct Marvelovek, abych do kina zašla na uzavření ságy, u které jsem netušila, jak vlastně začala. Čekala jsem mnohé, ne však to, že se u velkolepého finále budu v kině tři hodiny nudit víc než u artového filmu z východní Evropy. Je to asi můj problém, ale spojení humoru a lehkovážnosti na jedné straně a postapokalyptických scenérií, které ve vás mají navodit dojem, že lidstvo bojuje o přežití, na straně druhé na mě nefunguje. Marvel se pokouší o barevný, odlehčený akčňák, který se bude líbit středoškolákům, i o vážnou, charakterovou ságu ve stylu Nolana a nakonec jim nevychází ani jedno. (21.09.2019)

Endgame má pár skvělých částí. Začátek, kdy se setkáváme s přeživšími hrdiny a sledujeme, jak se (ne)vyrovnali se ztrátami z konce minulého dílu. První akční část, kdy se zyblí Avengers seberou k ofenzivě a prolínají se s událostmi z dřívějších marvelovských filmů (za mě je nejlepší scéna se Starlordem). Úplný konec, kde některé postavy získají to, co jim celý život chybělo, některé nepřežijí, skoro i slza ukápne. S čím mám problém, je jednak to, že aby si to všechno člověk užil opravdu do nejmenšího detailu, musel by mít opravdu hodně dobře nakoukané všechny předchozí filmy. A že jich není málo. Viděla jsem jich většinu, ovšem každý jen jednou, některé už opravdu dávno. Takže jsem velkou část filmu strávila přemýšlením, kdo je zase tohle, co umí a kde se vůbec vzal. Spousta detailů a souvislostí mi myslím kvůli tomu také utekla. Takže pro někoho, kdo je opravdu fanoušek Marvelových filmů a má je najeté, musí být Endgame naprostá bomba. Pro mě to bylo "jen" pěkné zakončení předlouhé filmové série, které bylo hodně dlouhé, závěrečná bitevní scéna (řežeme se hlava nehlava) už stokrát viděná... Místy milý sarkasmus a sebeironie potěší, ale celý film pro mě k vyššímu hodnocení nevytáhne. Takhle je to poctivých 70% a pro fanoušky myslím mnohem víc. Mě už ale ty superhrdinské filmy poslední dobou moc nebaví, bylo jich na mě až příliš. (29.08.2019)

Endgame stejně jako Civil War a Infinity War není film pro náhodné kolemjdoucí. Bratři Russoovi znovu vyžadují znalosti předchozího dění, a jelikož píší poslední kapitolu dvaadvacetidílné ságy, není těch potřebných informací zrovna málo. Nevím, jak dopadnou diváci, kterým je celý tenhle vesmír vlastně ukradený – asi s nadprůměrným blockbusterem, u něhož se občas přestanou orientovat? Já jsem si nicméně vychutnával každý odkaz, každý nápad a vlastně každou minutu tohohle (často) nevypočitatelného eposu, který opravdu plní jeden fandovský sen za druhým (a nebojí se přihodit i věci, o nichž mnozí ani nesnili). Ty tři hodiny mi tak uběhly strašně rychle a na spočítání parádních scén a ikonických záběrů by mi nestačily ani prsty obou rukou. Smekám před Russoovými, že to takhle celé ukočírovali, a pevně doufám, že se Marvelu bude dařit i po téhle fenomenálně sestavené rozlučce. (24.04.2019)