Avengers: Endgame

Skvělé finále doslova přetékající překvapením. Nenechte si od nikoho nic vyzradit, jděte na to a potom ani vy nic nevyzrazujte, protože to za to vážně stojí. Spolu s neustálým překvapováním mě ale Endgame nadchla tím, jak nejen pokračuje v příběhu Infinity War, ale zároveň dělá různé tečky, vykřičníky i otazniky za příběhy, které jí předcházely, nějakým způsobem využívá snad každou postavu (dokonce i z jednoho seriálu), která za to kdy stála, a například jeden vtípek z Age of Ultron vypointuje neskutečně epickou scénou tak parádně... Že se to prostě musí vidět. (25.04.2019)

║Rozpočet $356miliónov║Tržby USA $858,373,000║Tržby Celosvetovo $2,797,800,564 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $83,892,489║ Tržby za predaj DVD v USA $23,951,994║ Pre mňa nakoniec skôr sklamanie, rozhárané ako u Age of Ultron. Prvá hodina dosť ukecaná, vatová, nehybná. Dramatické obluky nefungujú tak akoby mali. Anthony Russo a Joe Russo si s týmto utrhli až pri veliké sústo, ktoré nedokázali patrične spracovať. Ako sú tam dobré nápady ale nedotiahnuté, niekedy ako z rýchlika ustrelené, buď to má pomalé alebo rýchle tempo. Neberie to tak akoby som chcel. Na vrch to zabíja bachratý Thor, to už trošku zbytočne ustrelili cez čiaru, to sa tam dosť bije, táto ako že komediálna linka tam moc nefunguje. Najviac herecky upúta Ant-man a Hawkey. Celkovo odľahčené scény tu tak nezaberajú, fakt málo ich skutočne pobaví. 3D takmer zbytočné, je tu veľa tmavých scén na tento efekt. Hromadná bitka na záver tiež moc nestrhne, v podstate akcia tu je na x-tej koľaji nevýrazná. Emócie na záver prídu ale že by mi po tomto 3hodinovom uvlečenom komikse trhalo srdce nemôžem povedať. Pre mňa dosť premárnená šanca na veľké finále. /videl v kine 3D verziu: 75%/__ Na 2D sa lepšie pozerá, som sa bál že druhé pozretie v priebehu pár dní budem dosť trpieť ale prežil som ale pocit nedotiahnutého záveru tohto univerza a nevyužitého potenciálu ostal. __/videl v kine 2D verziu: 80%/__ (25.04.2019)

Kdybych se na to měl dívat jako na samostatný film, pak bych měl výhrady k určité rozvleklosti první (dramatické) třetiny, nedej bože bych mohl zabřednout do časových paradoxů druhé třetiny, nedej bože bych se mohl pohoršovat nad sentimentem třetiny závěrečné. Jenže Avengers jsou kategorie sama pro sebe a vytýkat jim, že nejsou koherentní, nedává příliš smysl. Spojují totiž tolik postav, poloh a dílčích motivů, že jiné řešení než podobně koncipovaná 182 minut trvající katarze mě nenapadá. A pokud začneme Endgame vnímat jako season finále, dává najednou všechno dokonalý smysl. Fokus na klíčové postavy s cílem dát jejich existenci rozhřešení, způsob, jakým jsou do děje vtipně dávkovány prvky nostalgie (Endgame je takový matrix vzpomínek na předchozí filmy) i epický klimax, který má emocionální grády padajícího meteoritu. Za vším je cítit plán, který tak chybí DC. Jednotlivé dílky zapadají do skládačky a jestli chcete jeden příklad, vezměte si Thora. Od Marvelu nečekám převratné myšlenky, formální stimuly nebo psychologickou hloubku. Čekám uspokojení. A jestli se něco po Endgame dostaví, je to pocit příjemné sytosti. Možná to není generační událost ráže Star Wars, ale pořád je to více než důstojné završení hodin zábavy a roků poctivé práce. Jestli nám Nolanův Batman ukázal, že superhrdina musí být člověkem do té míry, že přestává být -super-, Avengers trvají na tom, že lze být obojím zároveň. Je to možná naivní, ale povznášející. (24.04.2019)

Team Thor, bitches!! Tak už konečně můžu umřít. Definitivně, nevyhnutelně. Deset komiksovejch let se uzavřelo tak, jak jsem se snad ani neodvážil doufat, osobně načtený omnibusy a nakoukaný marvelovky se v těžkým zadostiučinění zúročily v jednom jediným tříhodinovým fláku... Trošku bych sice brzdil ty výkřiky, který Endgame stavěj bok po boku kinematografickým legendám jako jsou Indiana Jones, Matrix nebo Pán prstenů (Oscara za nej film to fakt nedá, sorry), ale to nadšení úplně chápu. Fandové jsou v sedmým nebi, a i sváteční diváci tomu prostě neupřou tu neoddiskutovatelnou, neskutečnou šíři záběru, jaká tady dosud nebyla. Každá cesta má svůj konec. Byl jsem u toho. (25.04.2019)

„If I tell you what happens, it won't happen..“ Do posledního řemeslného detailu precizní služba divákovi, který za ní s úsměvem zaplatí a protistrana s ještě větším úsměvem onu platbu přijme. Rozlučka po téměř dvou tuctech sezení na gauči dětského psychiatra mi přinesla smích, napětí, hravost i emoce a když už nic, mohl jsem se těšit drobnými přítomnostmi (Sanada, Swinton) i velkým nadhledem. Ten je potřeba projevit i u přístupu k plačtivé osobě, která vypadá, že jí Thanos pochcal tepich a i když je to pro některé už přes čáru, není nutné se kvůli ní věšet na větvi Yggdrasilu. Stačí, že už se tam houpe logika s časovým paradoxem.. Kdo by to byl řekl, že v komiksovém světě fatálních příčin a následků rozhodne o superhrdinech a potažmo lidstvu potkan (a není to Rocket).. (02.05.2019)