Avengers: Endgame

Na jednu stranu jsem rád, že Russoovci porušili sequelová pravidla „narvěte tam toho víc než minule“ a vydali se jinou cestou. Ale pravda je taková, že tahle cesta jde naproti spíš comicsovým fanouškům než lidem, co netuší, jak se ve skutečnosti jmenuje Ant-Man… ti ovšem do kina stejně nepůjdou, tak co? Endgame dovede hned v prvních deseti minutách několikrát šokovat, aby se pak vyvíjela směrem, který trailery prakticky ani nenaznačily. Režisérské duo to celé tentokrát pojalo v o dost komornějším módu, hodně spoléhá na fan servis a evidentně chce dát každému ze superhrdinských veteránů dostatek prostoru. Humor neabsentuje ani tentokrát, ale je fajn, že jsou se hrdinové pořád vědomi, že to minule podělali a každý se s tím musí vyrovnat po svém. Tenhle komornější mód Avengers sluší a dějí se tu díky němu věci, v jaké nejspíš nedoufali ani ti nejoptimističtější fanoušci. Paradoxně je však i tím největším problémem, protože opravdu velkolepé to začne být až ke konci. V samotné velkoleposti Endgame Infinity War nejspíš trumfne, ale přesto jsem měl pocit, že to celé mohlo přijít o trošku dřív. Minule mě to bavilo o malinko víc, nedovedu si ovšem představit, že bych si za pár let pustil Infinity War a řekl si, že na Endgame kašlu. Dohromady to funguje prakticky dokonale. A jako loučení s jednou filmovou érou i víc než důstojně. (28.04.2019)

Na pokračování Avengerů jsem se tehdy nechal zlákat do kina, hned poté, co bylo vyhlášeno druhé kolo s extra pěti minutami. Moje prvotní dojmy byly velmi dobré a byl jsem spokojený s tempem jakým se film vyvíjel. Jde o další skvělý počin a bezpochyby se zařadí mezi to nejlepší, co Marvel může nabídnout. Akční scény svým provedením tvoří dominantu tohoto díla a stejně jako předchůdce, i zde je příběh protkaný poměrně silnými scénami plných emocí. Zvolené téma o cestování časem je velice zajímavé, ale jeho kouzlo bohužel tkví v překvapení. To je také jeden z hlavních důvodů, proč úspěch Infinity War nebyl překonán. Jednak druhé shlédnutí není tak uspokojivé a navíc ačkoli je Endgame svým způsobem legendarní, jisté faktory tento film od začátku sráží a pokračování tím pádem nemá žádnou šanci. Zprvu jsem byl nadšený především ze dvou věcí: hlavně, že většina tobsahu traileru se udála již během úvodních 5-ti minut a také to, že Captain Marvel zde neměla moc velkou úlohu. Zničený Thor byl také moc dobrý nápad a finální bitva byla naprosto bezkonkurenční řežbou. Na rozdíl od Infinity War jsou však některé momenty trochu zdlouhavé a vyskytuje se tu celá řada umělých politicky korektních scén. Takové momenty fanouška vyloženě otráví. Samozřejmě mám především na mysli nechvalně známý holčičí ,push uprostřed bitvy, kdy se z ničeho nic objeví všechny slečny a bezpečně dopraví rukavici k cíli. Tuto scénu jsem jako jedinou z bitvy shlédl zcela chladně a na konci obrátil oči vsloup. Samotný Thor už na podruhé také nebyl tak vtipný a rozhodně se mi více líbí jeho silný a nebojácný originál. Kvalitou se sice snímek zařadí mezi mé nejoblíbenější fílmy (cca TOP 30), ale i tak je patrné, že celý příběh hodně ztrácí, když ho divák dobře zná. Proto si myslím, že stačí vidět 1-2x. Ale to hádám ještě ukáže čas. 94% (07.09.2021)

Před lety jsem filmy od Marvela vnímal sem tam na jedno brdo. Je ale neuvěřitelné, kam se za posledních let celé univerzum posunulo a já i neoblíbené postavy začal mít postupně rád. Vrcholem pak nastal tímto dílem Avengers, který podle mě patří na filmový chodník slávy v Hollywood Boulevard. Tohle je prostě totální filmařská epika. Deset let Vás američtí filmaři drtí komiksovými filmy, aby se to všechno spojilo v jednu nekonečně skvělou závěrečnou bitvu, na jejichž opačné straně stojí Thanos, který je asi nejstrašidelnějším protivníkem komiksových hrdinů, který kdy vůbec byl. Jeho záměr totiž není vytvořit zlo, ale nastolit neutrálno a nejhorší je, že pro to má pádné argumenty a bezmezně tomu věří. Měl jsem k němu obrovský respekt. Stejně tak, jako jsem si užíval tříhodinový zážitek, který měl dobrý námět, myšlenku, bavil a hlavně tu dal prostor každému z hrdinů, což si zaslouží potlesk. Dát tohle dohromady muselo vytvořit neskutečně práce a já jsem rád, že tomu dnes můžu vrazit absolutní pětihvězdu. Mohl bych hledat argumenty, proč se mi to úplně nezdá, ale proč bych to dělal? Byla to prostě bomba! (09.05.2019)

Úctyhodné završení jedné filmové ságy, které se ale na můj vkus až příliš podřídilo tomu, co diváci očekávají/chtějí a rezignuje se jak na pečlivější vykreslení nastolených témat, tak i ochotu uhnout od zavedených vzorců. Úvod s Thanosem podivně zkratkovitý (najednou ho vyřešili v podstatě lusknutím prstu, aby se tak řeklo), následující hodinové regulérní drámo o ztrátě a lidskosti je sice působivé a příjemně dospělé, ale proč ze světa zmizeli všichni popeláři a společnost najednou nebyla schopná fungovat, to jsem nerozklíčoval. Prostřední část nejhravější (redefinice dvou postav přímo zlatá) a šlo o asi nejlepší možný způsob, jak využít historii dlouhodobě budovaného universa. Finále uf. Nemyslím teď samotný dojemný konec, ale celou tu tupě generickou velkolepou akci předtím, která je zas jen o tom, že se dvě skupinky postaví proti sobě na otevřeném poli a mydlí se hlava, nehlava. Tvůrci to mohli zasadit doslova kamkoli, ale místo toho jen zrecyklovali Infinity War (a tam se s tím imho poprali o něco působivěji). Chápu to nadšení, ale pocitově pro mě bude Endgame v poměru k Infinity War (a vlastně i Občanské válce) podobně "ten druhý", jako Temný rytíř povstal ke svému nedostižnému předchůdci. (28.04.2019)

"Pošlu tě o týden zpět, nechám tě tam hodinu chodit a za deset sekund tě přivolám. Pochopils?" To by pochopil snad každej, kdo občas dostane mail od mývala, nechá sebou projít čas, někdo mu rozmázne Měsíc o ksicht nebo si po ránu odskakuje portálem do vesmíru. Já jsem se teda bavil od vzniku pivního mozolu Thora až do megalomanskýho finále. Ty slzy předtím a potom mě nebavily, ale chápu to, protože Avengeři nechtějí primárně bavit, ale zachraňovat Svět. A to se musí brát vážně. (23.09.2022)