Avengers: Endgame

Kdybych se na to měl dívat jako na samostatný film, pak bych měl výhrady k určité rozvleklosti první (dramatické) třetiny, nedej bože bych mohl zabřednout do časových paradoxů druhé třetiny, nedej bože bych se mohl pohoršovat nad sentimentem třetiny závěrečné. Jenže Avengers jsou kategorie sama pro sebe a vytýkat jim, že nejsou koherentní, nedává příliš smysl. Spojují totiž tolik postav, poloh a dílčích motivů, že jiné řešení než podobně koncipovaná 182 minut trvající katarze mě nenapadá. A pokud začneme Endgame vnímat jako season finále, dává najednou všechno dokonalý smysl. Fokus na klíčové postavy s cílem dát jejich existenci rozhřešení, způsob, jakým jsou do děje vtipně dávkovány prvky nostalgie (Endgame je takový matrix vzpomínek na předchozí filmy) i epický klimax, který má emocionální grády padajícího meteoritu. Za vším je cítit plán, který tak chybí DC. Jednotlivé dílky zapadají do skládačky a jestli chcete jeden příklad, vezměte si Thora. Od Marvelu nečekám převratné myšlenky, formální stimuly nebo psychologickou hloubku. Čekám uspokojení. A jestli se něco po Endgame dostaví, je to pocit příjemné sytosti. Možná to není generační událost ráže Star Wars, ale pořád je to více než důstojné završení hodin zábavy a roků poctivé práce. Jestli nám Nolanův Batman ukázal, že superhrdina musí být člověkem do té míry, že přestává být -super-, Avengers trvají na tom, že lze být obojím zároveň. Je to možná naivní, ale povznášející. (24.04.2019)

Na jednu stranu jsem rád, že Russoovci porušili sequelová pravidla „narvěte tam toho víc než minule“ a vydali se jinou cestou. Ale pravda je taková, že tahle cesta jde naproti spíš comicsovým fanouškům než lidem, co netuší, jak se ve skutečnosti jmenuje Ant-Man… ti ovšem do kina stejně nepůjdou, tak co? Endgame dovede hned v prvních deseti minutách několikrát šokovat, aby se pak vyvíjela směrem, který trailery prakticky ani nenaznačily. Režisérské duo to celé tentokrát pojalo v o dost komornějším módu, hodně spoléhá na fan servis a evidentně chce dát každému ze superhrdinských veteránů dostatek prostoru. Humor neabsentuje ani tentokrát, ale je fajn, že jsou se hrdinové pořád vědomi, že to minule podělali a každý se s tím musí vyrovnat po svém. Tenhle komornější mód Avengers sluší a dějí se tu díky němu věci, v jaké nejspíš nedoufali ani ti nejoptimističtější fanoušci. Paradoxně je však i tím největším problémem, protože opravdu velkolepé to začne být až ke konci. V samotné velkoleposti Endgame Infinity War nejspíš trumfne, ale přesto jsem měl pocit, že to celé mohlo přijít o trošku dřív. Minule mě to bavilo o malinko víc, nedovedu si ovšem představit, že bych si za pár let pustil Infinity War a řekl si, že na Endgame kašlu. Dohromady to funguje prakticky dokonale. A jako loučení s jednou filmovou érou i víc než důstojně. (28.04.2019)

Vyvrcholení filmové události roku i vlastně století ( Naposled takhle končil Harry Potter) a film ustál svůj hype a doručil dokonalou rozlučku s filmařinou tak vyzrálou, že se nebojím bratry Russovy označit za režisérskou spičku vedle Nolana a Tarantina. Díky trailerům, které nevyzradily téměř nic, divák dvě a půl hodiny je překvapen, šokován a emočně ždímán na maximum. Byť se film tváří dvě hodiny spíše jako srdceryvné drama ( Akce začne pořádně až v závěru), tak to vůbec nevadí, protože příběhově film toho nabízí spousta. Především samotné cestování v čase je podáno velmi kreativně a zábavně. Hulk společně s Thorem se starají o humor ( Evolve Thora je největší režisérský úlet, který jsem za poslední dobu viděl) a velmi fungují emoce, minimálně při třech scénách mi ukáply slzy. Jakmile začne epické finále, tak jsem byl absolutně zabořen do sedačky a užíval si extázi s orgasmem společně, že jsem měl ještě 10 minut problém vstát po skončení a také jsem byl na půl těla paralyzován, až jsem měl problémy zvednout si drink. Jo takový zážitek jsem si z kina neodnesl ani nepamatuji. Nedokážu si představit, že děti se u tohodle filmu bavily. 100% (30.04.2019)

Před lety jsem filmy od Marvela vnímal sem tam na jedno brdo. Je ale neuvěřitelné, kam se za posledních let celé univerzum posunulo a já i neoblíbené postavy začal mít postupně rád. Vrcholem pak nastal tímto dílem Avengers, který podle mě patří na filmový chodník slávy v Hollywood Boulevard. Tohle je prostě totální filmařská epika. Deset let Vás američtí filmaři drtí komiksovými filmy, aby se to všechno spojilo v jednu nekonečně skvělou závěrečnou bitvu, na jejichž opačné straně stojí Thanos, který je asi nejstrašidelnějším protivníkem komiksových hrdinů, který kdy vůbec byl. Jeho záměr totiž není vytvořit zlo, ale nastolit neutrálno a nejhorší je, že pro to má pádné argumenty a bezmezně tomu věří. Měl jsem k němu obrovský respekt. Stejně tak, jako jsem si užíval tříhodinový zážitek, který měl dobrý námět, myšlenku, bavil a hlavně tu dal prostor každému z hrdinů, což si zaslouží potlesk. Dát tohle dohromady muselo vytvořit neskutečně práce a já jsem rád, že tomu dnes můžu vrazit absolutní pětihvězdu. Mohl bych hledat argumenty, proč se mi to úplně nezdá, ale proč bych to dělal? Byla to prostě bomba! (09.05.2019)

Endgame má pár skvělých částí. Začátek, kdy se setkáváme s přeživšími hrdiny a sledujeme, jak se (ne)vyrovnali se ztrátami z konce minulého dílu. První akční část, kdy se zyblí Avengers seberou k ofenzivě a prolínají se s událostmi z dřívějších marvelovských filmů (za mě je nejlepší scéna se Starlordem). Úplný konec, kde některé postavy získají to, co jim celý život chybělo, některé nepřežijí, skoro i slza ukápne. S čím mám problém, je jednak to, že aby si to všechno člověk užil opravdu do nejmenšího detailu, musel by mít opravdu hodně dobře nakoukané všechny předchozí filmy. A že jich není málo. Viděla jsem jich většinu, ovšem každý jen jednou, některé už opravdu dávno. Takže jsem velkou část filmu strávila přemýšlením, kdo je zase tohle, co umí a kde se vůbec vzal. Spousta detailů a souvislostí mi myslím kvůli tomu také utekla. Takže pro někoho, kdo je opravdu fanoušek Marvelových filmů a má je najeté, musí být Endgame naprostá bomba. Pro mě to bylo "jen" pěkné zakončení předlouhé filmové série, které bylo hodně dlouhé, závěrečná bitevní scéna (řežeme se hlava nehlava) už stokrát viděná... Místy milý sarkasmus a sebeironie potěší, ale celý film pro mě k vyššímu hodnocení nevytáhne. Takhle je to poctivých 70% a pro fanoušky myslím mnohem víc. Mě už ale ty superhrdinské filmy poslední dobou moc nebaví, bylo jich na mě až příliš. (29.08.2019)