Avengers: Endgame

Tři hodiny přepalu, z nějž by fůry momentů mohly posloužit jako vrcholy samostatných filmů. Tady ne - jsme ve finále a celý kolosální univerzum finišuje, takže... VŠECHNO, VŠICHNI A VŠUDE!!!! A... docela jim to funguje. Hlavně proto, že tvůrci prokázali neuvěřitelnej cit pro látku a napěchovali tenhle tříhodinovej maraton množstvím odkazů, citací, vtipných recyklaček a drobných vyvrcholení. Pro mě osobně vůbec netvoří emocionální vrchol libovolný scény něčího skonu - ty mi naopak přišly jako jediný opravdu předvídatelný a bezmála laciný ("souboj" Widow a Hawkeye - to fakt z někoho vydolovalo slzičku?) - nýbrž právě skvělá návaznost a citlivost, s jakou se celý univerzum završuje filmařsky i dějově. On někdo moc dobře věděl, proč je poslední scéna/záběr filmu ten, jakej je, protože právě ten brnká na city zdaleka nejvíc a vkusně celej oblouk uzavírá. Jinak je tu lecos, co se dá čekat, tedy kromě prostoru (tentokrát se objeví opravdu VŠICHNI a znamená to, že leckterá z hlavních postav je na plátně třeba jen pár sekund). Opět se dočkáme něčího megaepickýho nástupu na scénu, opět se dočkáme sitcomovýho humoru a opět se dočkáme několika zvratů i nečekaných charakterových proměn (Thor Lebowski se přetransformoval v sebelítostivýho člena skupiny Amon Amarth a je to přesně tak vtipný i trapný, jak jen můžete čekat). Závěrečná řež dobrá, Avengeráckej soundtrack skvěle vygradovanej a Thanosovo tvář nejednou skvěle reflektuje, jak moc EPIC to všechno je. Takže ve finále je tohle finále dobrý. Některý sólovky mam ale upřímně pořád o dost radši, ať už pro jejich nezávaznou párty divokost (Ragnarok), nebo důraznou fyzičnost a konfliktnost (akce a odvaha rozštěpit tým v třetím Capovi). P.S. Návrat do kin (s reklamním trikem v podobě nových scén) byl silně nedůstojnej.... spíše až trapnej. (08.05.2019)

Cítím k tomu podobný respekt jako k fotografii černé díry - stačí si jen představit tu obrovskou snahu a preciznost, co do toho šly. Když se Avengers před bitkou srotí, naprosto jsem chápal, že pro diváka s emocionální účastí v téhle sérii musí jít o jeden z životních zážitků. Kdo chce, aby mu tento film něco dal, tak mu to pravděpodobně dá - a jsem vlastně udivený, že jakkoliv emocionální účast sám necítím, nenudil jsem se s výjimkou poslední třetiny ani okamžik a obecně to uteklo hodně rychle. (24.04.2019)

Endgame stejně jako Civil War a Infinity War není film pro náhodné kolemjdoucí. Bratři Russoovi znovu vyžadují znalosti předchozího dění, a jelikož píší poslední kapitolu dvaadvacetidílné ságy, není těch potřebných informací zrovna málo. Nevím, jak dopadnou diváci, kterým je celý tenhle vesmír vlastně ukradený – asi s nadprůměrným blockbusterem, u něhož se občas přestanou orientovat? Já jsem si nicméně vychutnával každý odkaz, každý nápad a vlastně každou minutu tohohle (často) nevypočitatelného eposu, který opravdu plní jeden fandovský sen za druhým (a nebojí se přihodit i věci, o nichž mnozí ani nesnili). Ty tři hodiny mi tak uběhly strašně rychle a na spočítání parádních scén a ikonických záběrů by mi nestačily ani prsty obou rukou. Smekám před Russoovými, že to takhle celé ukočírovali, a pevně doufám, že se Marvelu bude dařit i po téhle fenomenálně sestavené rozlučce. (24.04.2019)

První část Endgame naplno odkrývá, v čem Marvel léta selhává. Druhá, v čem nekompromisně vítězí. Pro ty, co se přiklánějí k první variantě, může stačit skutečnost, že jedinou ryzí filmovou emocí po desti letech zůstávají vtipné hlášky. Pro příznivce druhého snad neexistuje ve filmové historii lépe zvládnutý producentský projekt. S komiksovými hrdiny jsem díky železné oponě nemohl vyrůstat a žádný si mě během deseti let naplno nezískal. Přesto po poslední scéně nemůžu jinak, než v ústraní s respektem salutovat. (04.06.2019)