Avengers: Endgame

„If I tell you what happens, it won't happen..“ Do posledního řemeslného detailu precizní služba divákovi, který za ní s úsměvem zaplatí a protistrana s ještě větším úsměvem onu platbu přijme. Rozlučka po téměř dvou tuctech sezení na gauči dětského psychiatra mi přinesla smích, napětí, hravost i emoce a když už nic, mohl jsem se těšit drobnými přítomnostmi (Sanada, Swinton) i velkým nadhledem. Ten je potřeba projevit i u přístupu k plačtivé osobě, která vypadá, že jí Thanos pochcal tepich a i když je to pro některé už přes čáru, není nutné se kvůli ní věšet na větvi Yggdrasilu. Stačí, že už se tam houpe logika s časovým paradoxem.. Kdo by to byl řekl, že v komiksovém světě fatálních příčin a následků rozhodne o superhrdinech a potažmo lidstvu potkan (a není to Rocket).. (02.05.2019)

Za každou cenu (zábavně)! Za mě to nebylo ono. Chyběla mi tam osudovost a pocit, že to prožívám s nimi, a to se mi ani po všech filmech viděných nejméně 2x prostě nedostavilo. V podstatě jsem dostal protažený konec IW s komediální skoro až dvouhodinovou komediální vložkou, o kterou jsem nestál a dost nelogických kliček, které většina diváků ignoruje a nad filmem nestráví ani minutu se snahou zhodnotit jeho příběhovou funkčnost. Baví nás to a je to super, ale kdo vnímá všechno to okolo? Něco pro hardcore fanoušky něco pro obyčejné tv spotřebitele... Pro každého máme něco a přitom mi to v závěru filmu dalo hrozně málo. Chvíli poslechu diváků v kině po konci a došlo mi, že tady není žádné vnímání/chápání záměrem, ale čirá zábava. Chci víc. (bez spoilerů radši nepokračuji) Co mě však na tomhle filmu baví, není ani tak jeho technická dokonalost, ani adorování všemi okolo, ale ten samotný moment velkoleposti, který se teď promítne do výdělků, životů a dalšího fungování MCU. A na to jsem zvědavý. Snad to pro mě bude zajímavé... PS: podruhé potvrzení prvních dojmů, cestování v čase je nesmyslné, první polovina filmu by bez vztahu k postavám byla naprosto zbytečná, dvojce zásadních odchodů stále skvělá. (25.04.2019)

Na jednu stranu jsem rád, že Russoovci porušili sequelová pravidla „narvěte tam toho víc než minule“ a vydali se jinou cestou. Ale pravda je taková, že tahle cesta jde naproti spíš comicsovým fanouškům než lidem, co netuší, jak se ve skutečnosti jmenuje Ant-Man… ti ovšem do kina stejně nepůjdou, tak co? Endgame dovede hned v prvních deseti minutách několikrát šokovat, aby se pak vyvíjela směrem, který trailery prakticky ani nenaznačily. Režisérské duo to celé tentokrát pojalo v o dost komornějším módu, hodně spoléhá na fan servis a evidentně chce dát každému ze superhrdinských veteránů dostatek prostoru. Humor neabsentuje ani tentokrát, ale je fajn, že jsou se hrdinové pořád vědomi, že to minule podělali a každý se s tím musí vyrovnat po svém. Tenhle komornější mód Avengers sluší a dějí se tu díky němu věci, v jaké nejspíš nedoufali ani ti nejoptimističtější fanoušci. Paradoxně je však i tím největším problémem, protože opravdu velkolepé to začne být až ke konci. V samotné velkoleposti Endgame Infinity War nejspíš trumfne, ale přesto jsem měl pocit, že to celé mohlo přijít o trošku dřív. Minule mě to bavilo o malinko víc, nedovedu si ovšem představit, že bych si za pár let pustil Infinity War a řekl si, že na Endgame kašlu. Dohromady to funguje prakticky dokonale. A jako loučení s jednou filmovou érou i víc než důstojně. (28.04.2019)

„Sám to nezvládneš." - "Nie je sám." Je tam pár vecí, ktoré sme čakali... a tona takých, ktoré sme rozhodne nečakali (New Asgard, Thor, posedenie na lavičke, Hulk). Depresívny (výborný) úvod, prekvapivo ukecaný a neakčný stred (ten ma bavil najmenej) a akčné megafinále, po ktorom sa cítim komiksovo naplnený a necítim potrebu najbližšie roky žiadny iný komiksový film uvidieť (ale samozrejme uvidím). Finále by bolo výborné aj bez toho, aby sa z Capovej vysielačky neozvalo to, čo sa ozvalo. Ale ozve sa to a smršť, aká nasleduje potom, je absolútna. Film obsahuje plno geniálnych hlášok ("Aj tak všetci veľmi dobre vieme, kto je tu šéf.") a humoru („On je idiot?“ – „Áno.“), ale zároveň i silných scén. Od istého okamihu som sa v kine cítil ako na vojne, akurát okolo mňa sprava, zľava, spredu a zozadu nevybuchovali granáty, ale plač. Niečo také som ešte nikdy nezažil a to do kina chodím od škôlky. Miestami sú scenáristi k postavám až priveľmi krutí v zmysle s čím ich nútia ísť do konfrontácie, "iba" kvôli tomu, aby to bolo pre diváka čo najdojemnejšie. Zároveň je to skutočne neskutočné uzavretie etapy čítajúcej viac ako dve desiatky rôznych titulov (výrazne sa pracuje s tým, čo sa kedy komu a za akých okolností stalo + má cameo skoro každá postava, ktorá mala aspoň malý priestor v nejakej z predchádzajúcich marveloviek). A samozrejme som strašne rád, že som znova videl Mieka, Happyho a Kroga. Tvorcovia očividne totálne vedia, čo fanúšikovia chcú vidieť a tak im to dali (okrem neskutočného finále napr. capt + kladivo alebo Star Lord + Thor). Resumé: prekvapivo pomalý a vážny (ale výborný) rozjazd, nudná prostredná časť s cestovaním v čase a finále, z ktorého som sa nespamätal ani po dvoch rokoch odkedy som to prvý raz videl v kine. (26.04.2019)

Realizační možnosti hollywoodského blockbusteru na maximu, o tom není sporu. Řemeslně vycepovaná jízda, která nemá čas váhat, ani škobrtat. Ale emočně mě to minulo víc, než jsem si byl v první moment ochoten připustit. Očekávání Thanosova nekompromisního bodycountu mizí lusknutím prstu a tam, kde se jiným kutálely slzy, už jsem jenom nervózně poposedával. V té velkolepé ždímačce emocí jsem si tak užil vlastně jednu hodně nečekanou, a to když si dva dospělí chlapi po cestě k autu jen tak pokecají. Zbytek mě minul. O Kevinu Feigem se jednou bude vyučovat, všechna čest. (06.05.2019)