Já, Mattoni

Nuda, nezájem. Vypadá to jako standardní inscenace, co se tady točily před deseti lety (jen trochu poznáte, že je to drahé), z hlediska toho, že seriál nevypráví téměř žádné životopisné události pokulhává i ta berlička se scénáristickou licencí, ale hlavně, že tak průměrné dílo natočí tak inovativní tvůrce, jakým Marek Najbrt je, by mě v životě nenapadlo. Jestli ono to náhodou nebude tím Petrem Zikmundem. 50%. (01.12.2016)

Viděla jsem jednu epizodu a bohatě stačilo. Je mi jasné, proč ČT točí historické seriály, kde vystupují buď fiktivní postavy nebo již dávno mrtvé postavy. Jinak by ji neustále někdo žaloval za prznění všeho. P. S. Úplně mě dodělalo moře a západy slunce nad mořem z greenscreenu. Umělost a příšerné filtry mě neúprosně bily do očí. A to nemluvím o ztvárnění "Ameriky" pomocí kulis přístavu, polorozbořené tržnice ověšené jak o pouti a několika dobře mířených záběrů do Mattoniho pobočky a skladu. Režisér se zřejmě inspiroval knížetem Potěmkinem. (14.10.2016)

Možná by se části daly použít do cimrmanovské hry: Otec dvou téměř dospělých chlapců, kteří odmala vyrůstají v Karlových Varech, se jim po dvaceti letech rozhodne představit význačné osobnosti města - vyjde před dům a deklamuje: Támhle jede pan Becher, ten vyrábí kořalku, ááá za ním jede pan Pupp, majitel hotelu... To je přece bomba! A ještě větší pecka je, když se ta samá scéna opakuje za 10 minut znovu. Zbytek není použitelný nikam. Herci nemají co hrát a u neherců to je jedno. Dialogy tak ploché, že už by byla lepší metoda improvizace na místě. O pazvucích místo hudby už se tu někdo zmínil. Po 40 minutách jsme to vypnuli. P. S. Zajímavé je, že špatná věc se často pozná už od prvního okamžiku. Tady dlouhý tmavý pokřivený záběr na dům. Myslím, že značka Mattoni by se měla proti tomu bránit. Když jistá paní Filipová dosáhla toho, že postava v seriálu Návštěvníci, která připomínala jejího manžela "akademika Filipa", se musela přejmenovat a herci pak dodabovávali jiné jméno, tady by měla slavná minerálka požadovat něco podobného. Hlavní postava by se tu mohla jmenovat třeba Najbrt :-) (08.09.2016)

Přehlídka protivných postav, která se ani příliš nezakládá na historických souvislostech. Zvlášť nesympatická je čtyřicetiletá Vilhelmová, jejíž přerod z oddané milující ženy do nechutné megery, z níž nevypadne vlídné či alespoň normální slovo, je obzvláště neuvěřitelný. A to jak hrála třináctiletou (či čtrnáctiletou dívenku)... No, to snad mluví za vše. Neříkám, že postava nemůže být rozháraná a mít ambivalentní pocity ke svému muži či že nelze zkoušet hrát s druhým "přesilovku", tady jsou ovšem nevysvětlitelné a psychologicky nedotažené skoro všechny události a osobnosti. (Znám několik manželek, jímž je manžel nevěrný, ale ty ženy raději nic nevidí a mnohé další prohřešky prostopášníkům odpouštějí). Nepřesvědčivé všemi směry. (08.10.2016)

Životní osudy tohoto muže mě příliš nezajímají, vlastně ho ani neznám. Ze zvědavosti jsem dala tomuto seriálu šanci, protože ho částečně natáčeli i v našem městě a zahradách. Zatím nevybočil z průměru a to ani herecky, ani příběhem. Historickou věrohodnost nemohu posoudit. Tvůrci se zřejmě inspirovali úspěšným britským seriálem Pan Selfridge. Kladně lze hodnotit výpravu a dobové kostýmy, slabší jsou herecké výkony. Ve Sňatcích z rozumu herci osudy svých postav prožívali, v tomto seriálu je jenom hrají a to je rozdíl. Přece je to ale o něco lepší než různé Ordinace ,Ulice a Přístavy. (20.09.2016)