Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaro a léto roku 1968 bylo živnou půdou pro léta skrytou kontrarevoluci, které se během nestřežené chvilky podařilo zcela rozbourat zavedené, téměř po dvacet let v Československu nadšeně budované pořádky. Mladá žena (Zdena Burdová) je na konci srpna hnána rozlíceným davem chuligánů pod okna autobusu, poněvadž se rozhodne strhnout plakát hrubě urážející jejího manžela, neochvějného komunistu a náměstka v jedné osobě Balcara (Karel Vochoč). Zastání se jí dostane pouze od prokurátorky Ronešové (Jiřina Petrovická), která se rozhodne usvědčit a zažalovat pachatele i přihlížející oné neblahé události. Zásadová Ronešová nedbá osobních problémů (opouští ji slabošský manžel Karel) a vyráží do boje proti reliktům šťastně zažehnaného společenského hnutí, přičemž pravičácký obhájce Kahan (Martin Růžek) jí nemůže být soupeřem. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (63)

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Dávám jednu hvězdičku: proč? Protože jsem viděl Steklého film Za volantem nepřítel, který dokázal, že existuje ještě větší dno než toto. Traplovi, jakkoli mu filmová kamera a nůžky nesedí do ruky, jde alespoň přičíst to, že alespoň má trochu ponětí o tom, jak se dělá propaganda. Zatímco Steklý natočil k uzoufání nudný, obskurní a rozpadlý film, který se nerozpakuje pětkrát zopakovat stejný sáhodlouhý záběr, který nemá v naraci žádné logické místo, Trapl ve svém "autorském snímku" sází na konstrukci, která nahlíží na dobový problém komplexněji a v zákeřnější formě citového vydírání a vyšší morálky, za kterou se zde neuměle schovává tuhá stranická politika. Film tak docela drží pohromadě, i když poetické vložky jsou opravdu mimo mísu, recitující Petrovická je na zabití a muž se slabostí pro "hospůdky" působí stejně protivně jako taxikář s čoklem ve Steklého opusu. Docela se mu daří velkou část děje působit i jaksi méně okatě a pro někoho ve své době možná i přesvědčivě, dokud nezačne všechno do sebe zapadat a lidské slabosti nepřerostou ve velkolepé kontrarevoluční spiknutí, jež je triumfem maminkovské obhájkyně, která by nejraději viděla všechny nesouhlasící za mřížemi, ale všelijak toto své přesvědčení obchází, aby hned nevypadala jako zákeřná svině. Její konečné usmíření s "kulakem" už je jen tečkou za pamfletem, který uškodil sám sobě, že neodhadl míru, kdy má propaganda ještě nějaké šance nějak zapůsobit či alespoň vyvolat otázku. A myslím, že je jen dobře, že u nás v období normalizace nebyl nikdo tak "schopný", aby dal dohromadu něco vyargumentovaného a neplakátového pro nový režim. Protože žádný inteligentní člověk, který to má v hlavě srovnaný, naštěstí mezi zaslepené příznivce strany už v této době nepatřil. ()

waits odpad!

všetky recenzie používateľa

Můj další ponor ke dnu filmového umění. Trapl, podivná figura, kterému normalizace přinesla šanci režírovat několik (hrozných) filmů natočil propagandu nejhrubšího zrna, zlou a pitomou (tak pitomou, že ve výsledku, předpokládám , kontraproduktivní). Těžko najit něco podobného, snad Za volantem nepřítel, která je až fyzicky nepříjemná. Na začátku filmu proběhne lynčování ženy funkcionáře, do toho dav kýve autem a rozhazuje ovoce (záběr na rozšlápnuté jablíčko), do toho cynický úšklebek chuligána: "To je taky demokracie, pane profesore". Odvážná prokurátorka se nenechá zastrašit výhružnými telefonáty a jde pravdě naproti. Herecké výkony jsou hrozné, dialogy příšerné, režie k smíchu. Petrovická ví, že "Bez Sovětů nejsme nic", v myšlenkách recituje Šrámka a deklamuje Hemingwaye, který se jistě při remiéře několkrát obrátil v hrobě : Proto se nikdy neptej, komu zvoní hrana. A co že dělá divadelně lynčovaná manželka funkcionáře, když je puštěna z nemocnice? Jde se svým synem položit kytku k památníku rudoarmějců. Chtěl sjem se podívat ještě na divadelní hru, ale myslím, že tahle traplovnina mi stačila. ()

Reklama

MrCreosote 

všetky recenzie používateľa

Vojtěch Trapl a jeho první svojský výklad historických událostí. Je to kratší než Vítězný lid, takže se dá Hrana dokoukat do konce, ale musíte mít pevné nervy. Traplova neschopnost vést herce a inscenovat je v prostoru tu dosahuje svého vrcholu (to znamená, že někdo stojí v papundeklové kulise, deklamuje nesmyslné věty a kamera na něj čas od času zazoomuje). Neškodná pitomost tohohle filmu mi brání dát odpad!, jako zamýšlená propaganda a ideologický výklad roku 68' totiž selhává na plné čáře. ()

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Dokumentární hodnota je tady obrovská, leč z druhé strany barikády. Přesto může tento film dnes sloužit jako oko tehdejšího "velkého bratra", jako snímek ukazující postoje a názory naší slavné KSČ na srpnové události roku 1968 (zde zakamuflované do soudního případu týkajícího se ženy, která byla napadena "bandou" demonstrantů). Rozdíl mezi agitkami z padesátých let a propagandou let normalizačních je především ten, že v těch padesátkách to mohl brát ještě kde kdo smrtelně vážně a mohl opravdu věřit, že komunismus spasí svět. Naopak v době normalizace muselo být jasné i nejzapřísahlejšímu straníkovi, že idea komunismu je již dávno mrtvá, a že se pokouší pouze uměle oživit. Takovéto filmy pak nemohly být brány vážně, ale přesto vznikaly (viz Vítězný lid, Julek, Hroch a mnohé další...). Tento film má narozdíl od ostatních podobných alespoň nějaký spád, dokumentární hodnotu, zároveň je však odstrašujícím případem - a měli by si jej povinně pustit všichni voliči komunistů, ať vidí, jakou zlovůli podporují. Výkony herců jsou pak různorodé, od dobrých, přes průměrné až po katastrofální (nejvíce zaujme výkon skvělého Martina Růžka, půvabem pak oslní Hana Davidová). Jedinou hvězdičku dávám kvůli tomu, že existují ještě horší propagandistické filmy - bohužel. ()

Iggy odpad!

všetky recenzie používateľa

Po všech stránkách hrůzný film, ale nesmírně zajímavý a pozoruhodný dokument své doby. Nám nepamětníkům slouží jako skvělý a autentický referát o tom, jak události roku 1968 chápala KSČ, umožňuje nám nahlédnout na její oficiální „správné“ pojetí těchto událostí. Film je zajímavý ještě tím, že se natáčel v Hradci Králové, což je několikrát velmi dobře poznat. ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (4)

  • Filmovanie prebiehalo v Prahe a Hradci Králové. (dyfur)
  • Film měl původně míti název „Za bílého dne“. (mnaucz)
  • „Komu zvoní hrana“ je obrat, který bychom mohli parafrázovat také jako „komu zvoní umíráček”, „kdo to má nahnuté” nebo „kdo to má spočítané”. (sator)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama