Pirko

Největší předností filmu je jeho autentičnost. 1) Postavám věřím každé slovo, každé gesto. Citlivě je zvolené prostředí, režie, kamera i střih. 2) Dynamické úvodní tempo ovšem nevydrželo. 3) 37letá majitelka krkolomného jména Lucia Klein Svoboda (matka) svůj scénáristický, režijní, výtvarnický a produkční celovečerní debut zvládla velmi dobře. 4) Výborná je 26letá Dominika Morávková-Zeleníková (Martina, která odchází z dětského domova). 5) Dále mě zaujali 23letý Tibor Kotliar (Martinina láska z dětského domova Roman), 46letý Martin Finger (Julo) a 34letý Jan Plouhar (Tondy). (12.03.2018)

Pirko chce působit jako syrové sociální drama, jenže na to, aby dosahovalo účinnosti prací bratří Dardennů nebo emocionální působivosti britských sociálně kritických filmů, by tvůrci museli výrazně přidat jak po stránce scénáře, tak i režie. Vedlejší postavy jsou odfláklé, herecké výkony nevyrovnané, ve scénách sexuálního otroctví zbytečně doslovné se zjevnou snahou upoutat diváka a případnou festivalovou porotu právě šokujícími drastickými záběry. Kladem je přítomnost a nasazení neokoukané Dominiky Zeleníkové, ale pokud bych byl kdy ochoten uvažovat o třetí hvězdičce, závěrečných sedm minut je natolik odzbrojujících, že nakonec může být autorské duo rádo za mých 40 % celkového dojmu. Konec filmu totiž posunuje dříve viděné do úplně jiné výpovědní roviny. Recesi bych v tom nehledal, spíš ztrátu autorské soudnosti... (09.01.2019)

No jo, takhle to dopadá, když se ženete z domova hned za tím, co se vám zalíbí. Na československé poměry je to víc než dobrý film. Krásně ukazuje realitu blbých holek, co si za to můžou samy. Některé záběry byly tak pěkně detailní, že si mě film hnedka získal. Vytvářelo to skvělou atmosféru. Klidně bych tohle začal pravidelně pouštět mladším divákům, někteří lidi by si z toho mohli brát fakt dobrý příklad. Akorát podle názvu jsem čekal o něco víc drog, než jenom cigára a alkohol. A závěr? Nejsem zklamaný jako ostatní. Čekal jsem sice něco jiného, ale takhle to taky není vůbec špatné, možná ba naopak. (10.07.2018)

Dominika Morávková-Zeleníková ako Martina alias Shakira zažíva opäť rušné, psychiku drásajúce chvíle podobne ako Lena v Špine. Bratislavu vystriedala Praha a ústav nahradilo prostredie narkomanov, sociálnych odpadlíkov, priekupníkov a zákazníkov. Neviem, či si pomaly zvykám na slovenské filmy, ale pripadalo mi, že väčšina hercov na čele s hlavnou predstaviteľkou predviedla veľmi slušné herecké výkony. Film ukazuje celkom reálne osudy väčšiny odchovancov detských domov. Martina pôsobila ešte celkom rozumne a nerozflákala všetky peniaze hneď, ale snažila sa začať žiť správne. Bohužiaľ tu bol aj Roman, ktorý využil jej lásku a uvrhol ju na absolútne dno, z ktorého však ona nakoniec ako tak dokázala vyťažiť čo najviac a v konečnom dôsledku mala aspoň dosť financií na slobodný život. Práve ten koniec bolo to, čo sa mi na filme najmenej páčilo, aj keď mi takýto záver nevadil. Film bol dobrý, pričom prvú hodinku som tŕpol, kedy sa to zvrtne a keď sa to zvrtlo tak nastalo 20 minút veľmi surovo a reálne zobrazeného utrpenia. Napriek tomu mi na filme niečo prekážalo, prečo nemôžem dať viac ako 3*. 6,7/10. (19.01.2018)

Naivita hlavní postavy byla až bolestná.To mě dostávalo. Děti z dětských domovů jsou na reálný život nepřipravené. Nemají se od čeho odrazit, nemají zázemí, nemají nic. Jen ty představy a sny, o které během jednoho okamžiku příjdou. Kdyby tam nebyly ty artové a snové pasáže, tak bych to bralo jako hraný dokument. Chvilkami to jako hraný dokument vypadá. Bylo to totiž naprosto civilní a přirozené. Podobný happy end jsem po tom všem marastu očekávala. Jen nemusel být až tak doslovný. Stačil by náznak a bylo by tím řečeno všechno. (26.02.2018)