Pirko

Děj se dá shrnout naivka prodaná pasákům. Sociálně kritická obžaloba s urputným naturalismem ji shazuje. Nejen diváky „do patnácti let“ totiž dokáže znechutit takřka čtvrthodinovou pasáží názorného brutálního. Hrdinka za sebou v dětském domově nechává typické holčičí důvěrnosti jako z internátních Housat, před sebou má vidinu sladkého života se svým milým ve stylu Lásek jedné plavovlásky. Ovšem svého vyvoleného najde ve špinavém pražském pelechu mezi bandou feťáků. Což dohromady s epizodním výletem za ztrhanou matkou vytvoří takřka hodinový prolog oddalující okamžik, kdy dvojici dojdou princ svou lásku prodá k prostituci. Ne že by Pírko bylo natočeno špatně, ostatně kameraman Asen Šopov dovede z mála udělat podívanou, ale obrazy všeobecného zmaru, zaplivaných hospod, mrazivých brlohů a odpudivých zoufalců bez perspektivy neobsahují nic nového, objevného ani provokativního. Vyskytují se napříč nezávislou scénou ve stereotypní podobě, která už přestává účinkovat, včetně žoviálních gangsterských týpků s cizím přízvukem, kteří do svých záludných sítí stahují ubohé nevědomé bludičky velkoměsta. Tak si tvůrci sdělení Pírka zřejmě představovali. Ovšem navzdory hereččině přirozenému projevu a pochopitelné zaslepenosti její zamilované hrdinky nelze uvěřit zrovna chovance ústavu naivitu školačky, s níž se vydává do velkého světa. Jestliže dívka veškeré varovné znaky kolem sebe přehlíží, ba dokonce se mezi vyděděnci docela baví, zbavuje se dávky divácké příchylnosti, jejíž zbytek pak spláchne mohutná vlna nejhrubšího sexu, znásilňování, bití, trýznění. V doslovné bezúčelné surovosti si Pírko vyloženě libuje, nadto se ještě pokouší ji prokládat blouznivými přeludy a výtvarnými symboly, jako by „umělecké“ ornamenty měly nekonečnou přehlídku bezvýchodného hnusu ospravedlnit. Epizodní postava Bolka Polívky tu působí dost nahodile, a třebaže v nahých výjevech ze sprchy spotřebovala produkce hektolitry očistné vody, skutečná katarze se nedostavuje. Závěr je ale skutečně nevšední až bizarní. (10.04.2020)

Prekvapivo emotívne. To znásilňovanie bolo napríklad to najdrsnejšie čo som kedy v československej produkcii videl. Totálny humus, až mi srdce stislo. Tvrdý život detí v deckom domove bez príkras. A skončilo to presne tak, ako by som v prípade tej dievčiny čakal. Krutá realita. Nadpriemer. 75/100 (04.02.2021)

Jeden z nejbrutálnějších filmů československé moderní doby, stejně jako například u filmů Bohdana Slámy i tady oceňuji především ten dokonalý city režisérského dua pečlivě vybrat řadu neherců a hnusných ex/interiérů tak, aby vše zapadalo a působilo přirozeně. Kdo ví, kolik takových holek kdy vylezlo a ještě vyleze z děcáku v domění, že jdou vstříc světlým zítřkům, ale realita je naprostým protipólem jejich růžových představ................moje hodnocení = 8 z 10. (12.11.2017)

Zvláštny experiment, štúdia jednej nešťastnej existencie, od pekného decáku do nepeknej dospelosti. Neznalý pomerov môže získať dojem, že Praha je mesto slizkých predavačov hotdogov a taxikárov, čo za pekný úsmev vybavia v Prahe „pekný“ byt. Prvá polovica filmu je obyčajná, tá druhá rozhodne nie. Rozmýšľal som, kto si má vychutnať tie hororové scény a neprišiel som na to, skôr ich beriem ako výstrahu pre mladé dievčatá. O to viac som bol zmätený zo záverečného vyznenia happy-endu, a či to vlastne bol happy-end. Film rozhodne nenudí a napriek výhradám vďaka nejednoznačnosti a naliehavosti odkazu nemôžem ísť pod tri hviezdy. –––– A ty čo sa na mňa lepíš? Vypadni! (10.11.2017)

Byla těsně pod vrcholem porno branže (v Bangbrosu už si mnuli ruce). Stačilo, aby do ní vstoupila. Místo toho se nechala zatáhnout do překrásného vymalovaného bytu, kde jí vojížděla ta nejhorší verbež, u které se nedalo předpokládat, že by si stěžovala, že jejich milence proudí v žilách herák. Není to blbý, ale ten konec je. Dominika má nejmíň pětky. (10.12.2017)