Tri generácie

Vyjmečně štiplavá generační a genderová konfrontace. Filmařsky možná nevýrazný, ale o to více na postavy zaměřený počin, kterému nevadí no name režisér, ani absence střihových fines. Hlavní hrdinové mají totiž v tomhle příběhu neskutečnou hloubku a téměř dokonalý punc reality všedních rodinných problémů. A je úplně jedno, zda je to sarkastická Susan Sarandon, která je vždy nad věcí, Naomi Watts, která dělá emocionální nálože jako obvykle a nebo Elle Fanning kterou casting trefil ve sto procentech. Nic nového pod sluncem, ale film který řeší velmi zajímavou tématiku a řeší jí úsporně a opravdově. (13.07.2017)

Čekala jsem, že se setkám s dalším filmem ve stylu Děcka jsou v pohodě, ale Tři generace nefungují. Všechny tři vrstvy nesourodých problémů vtěsnané do pouhých 90 minut jsou námětem minimálně na seriál. Jistě, nevyrovnané ženy, lesbické ženy, trans muži a ostatní nežijí ve vzduchoprázdnu, ale zobrazované je jen ledabyle načrtnuté. Stereotypy jsou utužené, ale protože to má skvělé obsazení, tak se bude pohoršovat jen málokdo. Jedeme dál. (20.03.2021)

Otravná hudba. Komické momenty nadbytečné. Kinematograficky nuda. Ale "psychologicky", nebo dokonce až sociologicky podle mě dost přesné. (spoiler) Ta / ten Ray je nakonec nejsympatičtější postava (pokud nepočítám otce), protože má jako puberťák aspoň trochu výmluvu pro svoje hystericky sebestředné chování. Film skoro působí tak (i když hudba jde úplně proti tomu), že Ramoniny / Rayovy problémy s identitou vznikly právě kvůli nepřítomnosti otce. Možná to tak tvůrci i mysleli, ale dnes samozřejmě není korektní to vyjevit příliš přímo. Film se tak každopádně číst dá a moment u zrcadla v poslední scéně vypadá skoro jako znovuobjevení ženskosti. (29.11.2016)

Po mnoha stránkách je About Ray (ignorujte český distribuční název, který vůbec neodpovídá tématu, o kterém film je) hodně dobrý film, ale sráží ho v mých očích dost necitlivý střih. Často je v nějakém filmu vidět, že střihač prostě neměl materiál a nic jiného mu nezbývalo. U About Ray jsem měl ale pocit, že střihu chybí cit, smysl pro rytmus a tempo. Scény, které by tak měl divák patrně poklidně prožít, byly často nepříjemně překotné. Celý temporytmus filmu pak prostě drhne a né zcela odpovídá tomu, jaké emoce se na plátně odehrávají. Elle Fanning jinak předvádí zajímavý výkon a určitě táhne dojem z celého filmu vzhůru. 6/10 (02.11.2016)

Kromě toho, co bylo zmíněno, se mi zdá obzvlášť chytré, že se na celý problém díváme z takové "mámovské" perspektivy. Potom je to totiž univerzálnejší příběh, odpolitizovaný, kdy matka chce něco umožnit nebo pomoct svému dítěti. Což je pro film lepší, nezestárne až tak rychle. ...Všechny problémy nejde hodit na absenci otce. Je to spíš naopak, pro Raye zásadní problém - ve schválení hormonální terapie, je vlastně podružný naproti tomu, že díky němu se matka vrací k těm opravdovým problémúm. Opuštené děti, jejich matky se svojí samotou a velkou odpovědností. Z náhledu do téhle Tíhy z filmu něco srší. (Agitky, neagitky, když začne ideologie některé strany mluvit do intimních věcí, tam začíná ta pravá manipulace. A že gender a sexualita byli od věkú Věc politická.) /Za mě jsou na facku všechny ty mužské postavy. Principiálne, proto jak jsou vsazeny do situace. ...Pseudohumor a jakože chytré dialogovky mezi ženskými postavami neohromí, ale chlápci napsaní jako ignorant a ne moc empatičtí divnolidi, co se po letech vrací, protože jim situace stejně rozvířila rodinný práh... Na-přes-držku, mějte rozum v realtime, hoši.../ (07.12.2017)