Série(4) / Epizódy(36)
-
Labyrint (2016) - 10 epizód
-
Dveře (2018) - 10 epizód
-
The New World (2020) - 8 epizód
-
The Choice (2022) - 8 epizód
Obsahy(2)
Seriál inspirovaný stejnojmenným filmem z roku 1973, který napsal a natočil Michael Crichton, pojednává o futuristickém zábavním parku obydleném robotickými bytostmi. Vítejte ve Westworldu! Poznejte svět, který uspokojí všechny vaše touhy... Dramatický seriál z produkce HBO je temnou odyseou, která nás zavede do počátku umělého vědomí a evoluce hříchu. Westworld nám představí svět, kde se protíná blízká budoucnost s minulostí, s níž se dá dle představivosti manipulovat. Svět, ve kterém lze splnit každou lidskou touhu, ať už ušlechtilou, nebo zvrhlou. (HBO Europe)
(viac)Videá (37)
Recenzie (560)
1. série - Jednoduchý koncept vydřený téměř dokonale s dostatkem vnitřního obsahu, aby se neokoukal. I když byl největší twist čitelný dopředu, zůstala výborná zábava s fantastickými produkčními kvalitami a snovým obsazením. 90% 2. série - Za mě osobně úhyb nešťastným směrem s příliš velkou snahou o hraní si v něčem, co mě v rámci Westworldu nezajímá a navíc takovým způsobem, že jsem si ani nebyl záhy jistý tím, o co tam vlastně šlo a kdo měl jaké motivace. Tvůrčí ambice jsou hezká věc, ale určitá čitelnost a větší diváčnost nutně neznamená, že se člověk podbízí. Někdy to jen může prospět pečlivě piplanému vesmíru. 50% 3. série - Očividná snaha o zpřístupnění v rámci čitelnosti příběhu, pořád se ale nějak nemůžu naladit na to, že seriál Westworld opustil brány lunaparku budoucnosti tak brzo. Tady je sice alespoň určitá snaha o návraty, ale omezují se na minimum lokací. Co kvituji je jasná profilace postav i jejich postojů. Co naopak vůbec nefunguje je natahovaná linka Caleba Nicholse (Aaron Paul), jehož příběh by se dal říci v pěti minutách a místo toho nám tvůrci dokola jenom naznačují (a ještě pořád ty samé scény). Oproti druhé sérii jednoznačné zlepšení, ale že bych hořel zvědavostí, jak tohle dopadne, to příliš ne. Ostatně, strach o postavy už dávno neexistuje, tak proč se vzrušovat? 60%. 4. série. Do sebe zahleděné, plné křečovitých dialogů, které se tak motají v kruhu těkavosti, zmatených myšlenkových pochodů a náznacích, že by z toho Krajčo upletl novou kariéru. A bohužel i dějově slabota, který se zmůže na pouhopouhé vykrádání jiných (Matrix, Moon), případně rovnou sebe sama (první série). Ne že by tu nebyl potenciál, ale toho rádoby intelektuálního balastu, který je všude okolo, je tolik, že se to opravdu pořádně nedá sledovat. Kvůli tomu, že na životě žádné postavy vlivem neustálého oživování nezáleží, je mi dávno jedno, co se vlastně stane. Jen fascinovaně pozoruji, jak se z kdysi možná jednoduchého, ale silného konceptu stala ubíjející tvůrčí onanie, která neustále motá slova labyrint a hra. Opuštění parku byla prostě chyba. 30 %. ()
Je nesnadné psát o 1. sezóně Westworldu jako o zklamání (protože HBO), nicméně i takové dojmy si lze z letošní seriálové produkce největší kabelovky odnést. V na první pohled sympatickém kříženci sci-fi a westernu sice jsou vidět prachy a solidní technické zázemí, prvoplánovitě přestřelený a naivní příběh o lidské bestialitě a emoční chladnokrevnosti už mi ale takovou radost nedělal. Neplést si prosím s neschopností pochopit veškeré dějové nuance a nosnou dramatickou kostru: poslední část se povedla a nemálo puclíků zapadlo na ty správná místa. Jen mi prostě v každé epizodě děsně vadilo koukat se na něco, co je schválně scénáristickým dnem, u kterého by se měl sarkasmu a ironie znalý divák bavit. Nebavil. Naopak trpěl u dementního chování postav, přiznaně umělých dějových berliček, a také kvůli načančané nesmrtelnosti všech zúčastněných charakterů. A právě tahle poslední výtka mi zdaleka nejvíce bránila v registrování jakýchkoli empatií ke komukoliv, koho jsem za těch víc jak 10 hodin na podzim v bedně sledoval. ()
Hm. Do osmé epizody prvotřídní nepozitivní drama. Androidé, jejich lidští "bohové" a celý svět Westworldu jsou tak funkční, že divák zírá. Po celou dobu cynické, s nadstandardním množstvím nahých těl, kruté, nepáře se (standardní seriál HBO - Rome, WoT, True Detective). Co ke konci úplně nesedlo? Pozor SPOILERY ■ ■ ■ Nepochopil jsem dost dobře logiku "posunutého času". Fakt, že se děj neodehrává pro všechny postavy v jednom čase. Rozumím, že může upozornit rozdílné logo a určité další náznaky, ale nechápu, jak se Dolores mohl promítnout před zastřelením pistolníka obraz černého muže, když v tom čase ještě neexistoval (leda, že by její útěk z ranče nebyl ten samý, při kterém potkala Williama). Taky, pokud dobře chápu, jedna ze scén, kdy je s Williamem u kostela a města pod pískem, musí být někdy v mezičase, protože, když s Williamem k místu poprvé dorazí, to ještě zdaleka pod pískem není. Hodně matoucí. Konec SPOILERU. ■ Článek, kolik stojí návštěva Westworldu a jaká rizika hrozí: http://www.edna.cz/westworld/extra/chcete-navstivit-westworld-informace-ktere-potrebujete-vedet/ ()
HBO se opět chopilo děsně zajímavého příběhu, naverbovalo bráchu Nolana, podepsali smlouvu s hereckými borci typu Anthony Hopkins nebo Ed Harris a titulní skladbu nechali připravit skladatelem znělky ke Hře o trůny. Škoda ale, že celou tu myšlenku vypráví hodně složitě, chladně a bez emocí. Na celé řadě scén totiž vidíte nesporné kvality, ale na druhou stranu přemýšlíte a hledáte důvod, proč na další díly dál vůbec koukat. Myšlenka Westworldu je ale natolik silná, že jsem vydržel až do konce a byl jsem náležitě odměněn. Přes absenci emocí, které chybí k dokonalosti tohoto seriálu, připravili tak perfektní finiš, že se na druhou sérii nelze netěšit. A já upřímně pochybuji, že by v tomto případě zklamali. ()
Galéria (649)
Zaujímavosti (72)
- Meno postavy Anthonyho Hopkinsa (Robert Ford) je odkazom na skutočnú osobnosť divokého západu, Roberta Forda, ktorý sa "postaral" o najznámejšiu osobnosť divokého západu, Jesseho Jamesa. (Sexy_Beast)
- Jméno postavy Musashi (Hiroyuki Sanada) je inspirováno slavným japonským šermířem Miyamoto Musashim ze 17. století. Skutečný Musashi je kulturní japonskou ikonou a byl mnohokrát vylíčen v televizi a samurajských filmech. (Epistemolog)
- První epizoda seriálu, ve které některá z postav zmíní Delos, tedy společnost provozující zábavní park. (HellFire)
1. série - 90% - Za každým rohem zaprášeného městečka, za každým kopcem vzdáleného pohoří, tam se skrývá takového potenciálu, že mi prvních několik epizod běhal mráz po zádech jen ze všemožných představ, jak bych se asi zachoval v leckteré zapeklité situaci. Jonathan Nolan s Lisou Joy fikaně vypráví v rozvážném tempu, které sice předkládá spoustu otázek, ale zároveň stíhá na ty nejpalčivější velice rychle odpovídat pomocí drobných stop, takže pozorný divák pointy hádá správně už nějakou dobu dopředu. Když se ale taková temná tušení potvrdí, je to za asistence fenomenálních výkonů Hopkinse, Simpsona nebo Newton nefalšovaná divácká slast. Westworld zatím stále není dokonalý, ale svoje hrany otesává díl od dílu rychleji a i přes bolestivé ztráty některých oblíbených postav vím po uzavření překvapivě velkého množství dveří v samotném finále hlavně jedno. Chci víc a jsem jedině rád, že v tom nejsem sám. 2. série - 60% - Smířlivé hodnocení ruku v ruce s vyšperkovaným vizuálem, strhujícími hereckými výkony a zvláštními efekty, které z každé epizody dělají událost. V kombinaci s téměř urážejícím tempem a nutností šokujících finálových zvratů je ale z druhé sezóny dost možná největší zklamání poslední doby. Snaha HBO udělat z Dolores novou plakátovou Daenerys Targaryen je až směšně křečovitá, tím spíš, že její linka získala na významu možná tak na samém konci. Jinak totiž celý počin paradoxně ztrácí na síle tím víc, čím lépe známe hlavní postavy. Jako kdyby výtvory ztrátou ovlivnitelnosti ztratily svou tajemnost a zůstaly jen dvourozměrnými figurkami, za jejichž postupem či zdánlivým vývojem se žádné překvapení neskrývá. Nebýt Williamových vzpomínek, jdu rozhodně níž. Takhle beru druhou desítku epizod jako nešťastné (ale stále ještě vykupitelné) škobrtnutí. 3. série - 85% - Nepamatuji, kdy se naposledy stalo, aby se spásou nastoleného seriálu stala nová postava. Lidský element nepředvídatelnosti přináší Caleb v podání zabejčeného Aarona Paula a právě díky němu funguje symbióza filozofických myšlenek, třikrát přeleštěných záběrů i promyšlené akce. Úplná rána na solar to i přes vražedně rychlé tempo a spolehlivou hereckou partu není, na to jsou třenice mezi Dolores a Maeve snad až příliš vychtěné a směřování k božskému stroji zase až moc přímočaré. Přesto jsem zůstal slušně překvapený z toho, jak moc se na pravidelnou dávku robotických emocí těším a každý zvrat vychutnávám. Pro někoho je přešlapávačka mezi hodnými a zlými snad až příliš jasně čitelná, ale já mám radost, že jeden z nejambicióznějších seriálů dneška se nebojí vrátit blízko k divákovi takhle razantním krokem. 4. série - 80% - Uzavřený kruh, smyčka, návrat a povědomost. Vizuálně krásná a čistá sci-fi, která svým obsahem občas balamutí, zdánlivě uspává, velice zřídka šokuje, ale do samého konce baví a nenápadně diváka bere za ruku a dovádí ho - kam vlastně? Na konec všeho? Na samý začátek? Od obojího trochu? Nevadí mi, že tahle cesta skončila a že ona volba z názvu sezóny nakonec zůstává v tom, jak můžu celou robotickou odyseu vnímat. Jestli jako nadějný pohled do budoucnosti, nebo naopak jako bezvýchodnou situaci pro (nás) všechny. () (menej) (viac)