More v plameňoch

Úvod před samotnou katastrofou je docela nezajímavá část, protože se pouze řeší provedení nebo neprovedení testu cementu. Zkouška potrubí a následná havárie vrtné plošiny Deepwater Horizon je rozhodně divácky atraktivnějí a intenzivnější část filmu. Snímku se určitě daří uctít památku obětí, ale ten začátek mohl být kratší nebo záživnější. Osudné noci 20. dubna 2010 zemřelo na palubě Deepwater Horizon 11 lidí. (02.01.2017)

Představení života na ropné plošině mi připomenul Propast. Hodně se mi líbilo, že to nehraje na vyhrocený akční scény a heroický činy, ale spíše zobrazuje normální dělňase, jak se vypořádavají s krizovou situací. Hraje tam hodně známejch ksichtů a potěšil mě konečně trochu jiný John Malkovich v roli takovýho lehce buranskýho korporáta. Když jsem na konci viděl fotku reálný ženy hlavního hrdiny, tak jsem se musel smát, že tu roli přiklepli Kate Hudson, která navíc hned v úvodu ukazuje vypracovanej zadeček. (22.02.2017)

Pracovat na ropné plošině musí být velmi obohacující zážitek. Když jde všechno hladce, tak párkrát zakroužíte uzávěrem potrubí, čerpáte svinstvo, které jde přírodním aktivistům stejně proti srsti jako abstinentům kýbl absintu, a ještě za to berete nehorázný prachy a v době volna se staráte leda o to, jak nejlépe vytunit svou milionovou jachtu. No a když se naopak všechno neočekávaně posere, natočí o vás v Hollywoodu film a jste za největší hrdiny od dob Nicolase Cage ve World Trade Center. Naštěstí, na rozdíl od mých předcházejících vět, natočil Berg natolik upřímný, empatický a v závěru dokonce emocionální epitaf na osudy té hrstky nešťastníků, kteří položili své životy vinou slepé obchodní byrokracie a hrabavosti, že bych se nedivil, kdyby s ním všichni přeživší aktéři chtěli každý den do konce života zajít večer na pivo. Děj je plný klišé a postava Johna Malkoviche představuje přesně ten otravný prototyp iracionálního charakteru, který navzdory ostatním dělá vše pro to, aby způsobil průšvih, ale jinak vyznívá vše dostatečně autenticky, intenzivně a ruku v ruce s minimem nepřístupných záběrů také bolestivě. A je dobře, že jednoznačným viníkem není ani počasí, ani technická závada, nýbrž selhání lidského faktoru, a že zapojení osobního života hlavního hrdiny nepůsobí sentimentálně, ale jako jediná stoprocentně působivá cesta k uvědomění si, co především může člověk při výkonu nebezpečné práce ztratit. Peter Berg se z režiséra tupých akčních minutek vyhoupl na respektovaného tvůrce skutečných akčních hotovek, a to je dobře... 75% (26.12.2016)

Hodní dělníci vs zlí korporátníci (jak černobílí, tak ploší) ve scénaristicky průměrné katastrofárně, ze které na všechny strany šlehají digitální plameny. Člověk si u toho vzpomene na SKLENĚNÉ PEKLO i OHEŇ a hlavně na to, o kolik jsou ty filmy lepší - s lepšími postavami, napínavější, efektnější. I loňský pitomoučký a klišovitý SAN ANDREAS s Rockem, který rozhodně nebyl žádný zázrak, mě bavil víc (o fous). (04.10.2016)

Zaměstnanci ropných plošin v Mexickém zálivu se báli zbytečně, Berg a jeho mančaft nejen že uctili památku jak se patří, ale navíc dokázali udělat biják tak, že strhne i pozorovatele na druhém břehu Atlantiku. Kdybych se snad někdy bál, že nebudu mít na chleba, stanu se režisérem katastrofických filmů v Americe, protože to by mi práce nedošla nikdy. Další předloha se děje možná právě teď a možná za to může stejný renonc, jakože jedna tlupa inženýrů namíchá špatný cement a druhá tlupa inženýrů to nepozná ani když na ně bliká červený světýlko. Jsou podle mě na světě těžší věci než zabránit průseru. (29.03.2017)