Bitka o Sevastopoľ

Bitva o Sevastopol je dozajista zdařilé biografické válečné drama rusko-ukrajinské provenience. Na délku o 110 minutách se mi ovšem jevil poněkud zdlouhavý, což lehce táhne můj dojem ke 3*, avšak celá řada bravurních scén a skutečnost, že se jedná o příběh založený na reálném základě, ustavuje finální hodnocení na 4*. (21.03.2017)

Nadprůměrné, ale nikoli dokonalé válečné drama z pohledu odstřelovačky rudé armády Ljudmily. Pro mě vcelku zajímavě a naturalisticky natočené válečné drama o tom, jaký má válka dopad na lidskou duši a jak těžké je během ní někoho milovat. Filmu samotnému bych klidně dal plný počet, kdyby ovšem nebylo Nepřítele před branami, jenž mi v minulosti ukázal naprostý vrchol válečného žánru očima sniperů a navíc na straně SSSR. Zde tedy musím v hodnocení zmírnit, ale i tak dávám palec nahoru. 75% (08.05.2017)

"Taká je vojna, musíš iba prežiť..." Príbeh o Ukrajinskej a naj sovietskej sniperke sa celkom vydaril, ale chyby sa nájdu. Dejové linky, ktorých je viac, niekedy zbytočne preskakujú a občas narúšajú celistvosť snímku. Tá z frontu a Bieleho domu sú fajn, a tie milostné romániky sa dajú prežiť. Nedá sa nezastaviť pri jej rodičoch. Otec dôstojník NKVD a mama učiteľka angličtiny! Vo vtedajšom Rusku šialená a málo vídaná kombinácia...Akčné scény sú výborné, film je natočený moderne a zaznejú tu aj dve piesne, čo mi do vojnového filmu veľmi nesedí, ale tá prvá celkom ušla a tá druhá pri mínometnej paľbe ma zaujala a do filmu i deja dobre zapadla. je trochu škoda, že sa film viac nevenoval jej pobytu na fronte , prípadne v sniperskej škole. V závere škrípe dosť nedôveryhodný sniperský súboj s Ottom von Singerom( nenašiel som o ňom na nete nič), ktorému dosť nesympaticky prilepili aj "Hitlerovské" fúzy. Možno sa mýlim, ale veľmi pochybujem , že také nosil. Pochváliť však musím casting. Predstaviteľka Ljudmily je sympatická, čo je dosť dôležité v prípade, že je na obrazovke takmer neustále. Vždy to ide lepšie, ale nakoniec celkom fajn. 70%. (03.06.2015)

Najprv som zvažoval, tak za seriózne štyri hviezdičky. Len dáko som sa dostal k druhej projekcii, ten výtvor ma emocionálne dáko zmohol a nejako si ma získal. (Rusi, vieme a zažili sme si s nimi svoje, o Vrběticiach ani nehovoriac. Ako bonus železná opona, rok 1968 a iné radosti. Škoda rečí/písmen.) Avšak nechcem sem miešať politiku, krivdy a rôzne peklá, ktoré sme si užili. Prosto, čo sa týka filmu, je podarený a je to celkom "šleha". Chyby a nedostatky by sa dali nájsť, to určite. /Napr. miestami je tu trochu veľa propagandy, príp. prehnaného patriotizmu (hoci to robievajú i Američania, ale s brutálne vyššími rozpočtami)/. Bitka o Sevastopoľ má svoju vojnovú /niekedy dosť drastickú/, avšak aj romantickú linku, čo je celkom milé zistenie, dá sa napísať, že film je vhodný i pre širšie publikum. /Podobnosť s Enemy at the gates - nejaká by sa dala vidieť, to áno, ale nejde "o obšľahnutie"./ /Ruská hudba, v niektorých momentoch je poriadne efektívna, zvláštna, dojímavá a dnes už i trochu exotická. Napr. (pozor, video je zostrih z filmu, obsahuje SPOILERoidné veci) OKEAN ELZY - Obiymy./ Už sa krotím radšej s tou sentimentalitou. (: Pre mňa ide v podstate o neznámy team tvorcov, hercov etc., výsledok je o to viac príjemný a značne uhrančivý. Isto, film hrá sem-tam i na city /no to robia i haldy iných/, ale paradoxne mi to tu nejako vyhovovalo. Súdruhom to opäť vyšlo. Mne osobne, subjektívne za 4,5 (riadne červenej) hviezdy, príp. 9/10. /Dodatok, pre bežného diváka, tak objektívnejšie 4 hviezdy, príp. 7-8/10./ (20.07.2021)

Bitva o Sevastopol, rusko - ukrajinská koprodukce, rok 2015. To jsou mi věci. Ruská kinematografie jde po letech útlumu konečně znovu nahoru. Po velice slušné Bretské pevnosti z roku 2010 jde o další precizně zahraný a poctivě odžitý válečný film. Občas je na něm znát nižší rozpočet, jak v podobě neumělého CGI, tak v horší kameře. Bohužel mi alespoň zpočátku přišlo, že hlavní hrdinka je vykreslená až příliš jako živoucí legenda a ne jako osoba hozená do noční můry. Možná to byl záměr, protože když v závěrečné třetině filmu konečně projeví emoce, dojem je o to drtivější. Kupodivu mi do děje pasovala i moderní hudba a jí podbarvené, lehce patetické scény. A ano, výcvik ve sniperské škole mi taky připomněl úžasný montypythonovský skeč How Not To Be Seen. (04.11.2016)