Bitka o Sevastopoľ

„PŘÍSAHÁM, ŽE SE V BOJI PROTI NEPŘÍTELI NEBUDU ŠETŘIT. A ŽE S TOUTO PUŠKOU ZABIJI STO FAŠISTŮ!“… /// Lady smrt. Bystrá, vzdělaná a krásná žena, kterou válka přistihla připravenou… Životopis nejlepší sovětský snajperky, měl bejt rozhodně zpracovanej líp. Dívat se na to dá, to ne že ne. Ale je tady hodně rušivejch elementů. Třeba ty pasáže plný divnýho CGI. Taky takový to ženský plkání a melodramatický scény, který mně zavíraj víka (musíš něco vydržet! Jsou to ženský memoáry! Ty vole, to není ženská, to je sovětskej voják!). Když si přečtu, co Ljudmila všechno dokázala, tak ten příběh z toho vystihuje jenom zlomek. A láska – to tady měl bejt nepodstatnej element. Všechno je bohužel jinak. A tak holky vyražte na válečnej film. Třeba v něm narazíte na nějakýho chlapa. (Vod krve.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Chcu poznat jednu z velkých osobností Velký vlastenecký války. 3.) Thx za titule „tompson“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (24.06.2015)

Nejdřív ze všeho si dovolím odcitovat nesmrtelný kamarádův popis (knižní) Aryi Stark: "problém s Aryou je v tom, že začala uznávat pouze svoji vlastní sílu, o které má navíc poněkud přehnané představy. Její žebříček hodnot se zredukoval na prosazovaní vlastních zájmů, a každého, kdo jí jen trochu nevyhovuje, považuje hned za nepřítele. Vzhledem k okolnostem, jejímu věku a nátuře se není čemu divit, ale nijak odvázaný z ní nejsem." Ten se dá prakticky bez jakýchkoli modifikací použít na všechny jakože silné válečnice, které nám spisovatelé a scénáristé přinášejí. A týká se to i této filmové Ljudmily. Nevím, jaká byla Pavličenková doopravdy jako člověk, ale taková, jakou mi ji představil film, spadá do téhle škatule ne proto, že by ji tak zformovala válka, ale tyhle rysy jí scénář vnukl od předválečných let (no, možná na tom měl podíl tatík z NKVD) a nějakou proměnou projde až tak v poslední čtvrtině, kde se začne chovat konečně trochu jako člověk (přičemž beru teď děj chronologicky, takže scény z USA počítám do toho konce). Jinými slovy, opět jsem se nedočkal ženské postavy "silné" dle současných měřítek, která by zároveň v určité míře nepůsobila jako hovado sociální interakce s okolím. Zároveň bych rád, aby bylo jasno, že to nikterak neumenšuje obdiv k jejím výsledkům, jen jako člověk (nebo tedy postava, je to film) mi stále přišla úctyhodnější její kamarádka, která není srab jen proto, že životy neukončuje, ale zachraňuje. Prožívá přitom stejnou hrůzu okolo, a dokáže zůstat člověkem. Pokud jde o film, jeho úroveň je kolísavá, několik scén je velice působivých a dobře napsaných, ať už se odehrají na frontě nebo v zázemí. Z těch bojových nálet na lodní konvoj, první boj a celkem zajímavé nápady ve sniperské škole (i když mi jeden moment okamžitě asocioval monty pythonovské How Not To Be seen), z těch mimo je nejsilnější smutný konec kamarádčina zasnoubení a americká scéna s "milodary" (tam se mi reakce Pavličenkové velmi líbila). Jako celek je film mírný nadprůměr, i když stále platí, že předností ruských (nebo rusko-něco) válečných filmů je taková špinavost a nekašírovanost oproti zářivé uhlazenosti. (14.05.2016)

Najprv som zvažoval, tak za seriózne štyri hviezdičky. Len dáko som sa dostal k druhej projekcii, ten výtvor ma emocionálne dáko zmohol a nejako si ma získal. (Rusi, vieme a zažili sme si s nimi svoje, o Vrběticiach ani nehovoriac. Ako bonus železná opona, rok 1968 a iné radosti. Škoda rečí/písmen.) Avšak nechcem sem miešať politiku, krivdy a rôzne peklá, ktoré sme si užili. Prosto, čo sa týka filmu, je podarený a je to celkom "šleha". Chyby a nedostatky by sa dali nájsť, to určite. /Napr. miestami je tu trochu veľa propagandy, príp. prehnaného patriotizmu (hoci to robievajú i Američania, ale s brutálne vyššími rozpočtami)/. Bitka o Sevastopoľ má svoju vojnovú /niekedy dosť drastickú/, avšak aj romantickú linku, čo je celkom milé zistenie, dá sa napísať, že film je vhodný i pre širšie publikum. /Podobnosť s Enemy at the gates - nejaká by sa dala vidieť, to áno, ale nejde "o obšľahnutie"./ /Ruská hudba, v niektorých momentoch je poriadne efektívna, zvláštna, dojímavá a dnes už i trochu exotická. Napr. (pozor, video je zostrih z filmu, obsahuje SPOILERoidné veci) OKEAN ELZY - Obiymy./ Už sa krotím radšej s tou sentimentalitou. (: Pre mňa ide v podstate o neznámy team tvorcov, hercov etc., výsledok je o to viac príjemný a značne uhrančivý. Isto, film hrá sem-tam i na city /no to robia i haldy iných/, ale paradoxne mi to tu nejako vyhovovalo. Súdruhom to opäť vyšlo. Mne osobne, subjektívne za 4,5 (riadne červenej) hviezdy, príp. 9/10. /Dodatok, pre bežného diváka, tak objektívnejšie 4 hviezdy, príp. 7-8/10./ (20.07.2021)

Minimum patosu, postavy jsou nadmíru lidské a nikterak černobílé - což platí dvojnásob v případě hlavní hrdinky, která je všechno možné, jen ne vyloženě kladná hrdinka, páč nácky ráda střílí nejdříve do kolen a nejlépe, když si zrovna užívají Vánoc u stromku s hakenkreuzem místo hvězdy/špičky. Má to svoje emočně silnější momenty, dokonce i jeden trošku epičtější, ačkoli na můj vkus zbytečně krátký. Výtka tak putuje k tomu, že z bitvy o Sevastopol tam vlastně nebylo skoro nic, a druhá výtka pak k pitomým zpívaným písničkám, který nevim, proč tam pořád cpou. BTW: Jak se ozývaly hlasy, jakože je to ruská propaganda natočená schválně v době ukrajinsko-ruských separatistů atd., je to blbost. Už jen protože několik hlavních postav jsou Ukrajinci. Nehledě na ne zrovna hezky vykreslené sovětské oficíry. Takže podělanou propagandu si strčte do zádele. (25.09.2015)

Podobně jako Vašek Zajíc, tak i Ljudmilka je přirozený talent a z německých snajprů si ráda dělá cedník, načež ještě radši sbírá jejich odznáčky a snaží se každý den zlepšit svůj hajskór. Film sleduje 2 dějové linky, a to je dle mého škoda. Né že by zámořská mise nebyla s Eleanorou nebyla zajímavá - ba naopak, ukazuje tu nejženštější a nejněžnější stránku hlavní hrdinky, jenže s každou minutou strávenou v JŮESEJ přicházíme o minutu v hrdém a hlavně hrdém eSeSeSeR. Slečna stihne během likvidací fašounů za lahodných zvuků Tiché noci vystřídat hned několik nápadníků (přiznám se, že jsem to nedokázal spočítat) a to mě také úplně nepotěšilo. Samotný název je dost zavádějící, protože byť se část filmu točila kolem malebného krymského městečka, byl to primárně film o již zmíněné ženštině. Každopádně chápu, že se Bitva o Sevastopol z marketingového hlediska udá lépe než takový Tampón mezi náboji - teď když jsem to napsal a uvědomil si, v jak feminismem afektované době žijeme, možná by to spousta nezávislých žen uvítala, hrdinku dávající co proto mužům. Každopádně z Ruska (nebo alespoň východu) jsem za poslední dobu viděl pár filmů odehrávajících se v době druhé světové války a i když Sevastopol nebyl nejhorší, za těmi lepšími zaostává celkem o dost, také 110 minut je asi únosné maximum, než se člověk začne nudit. I přes fakt, že filmy podle skutečnosti (byť je tu zachyceno méně než bych si přál na úkor lavstory) a s odstřelovačskou tématikou mám moc rád, se spíš než k slabším 4 uchýlím k silnějším 3. Nebylo to špatné, ale věřím, že to mohlo být mnohem lepší. (24.11.2019)