Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historická dráma o legendárnej snajperke ZSSR Ljudmile Pavličenkovej, prezývanej „pani smrť", ktorá počas 2.svetovej vojny zabila pri obrane Odesy a Sevastopoľa 309 nepriateľov. Vo filme sú zachytené nielen reálne udalosti, ale aj osobný život Ljudmily: podceňovanie otcom, láska k trom mužom, silný patriotizmus, odvaha, tvrdosť, ale tiež strach a skrývaná ženskosť. Tieto charakteristiky hrdinky prispeli tiež k tomu, že sa stala vo svojej dobe, veľmi obdivovanou a populárnou. Bola pozvaná i do Bieleho domu, kde sa spriatelila s Eleanorou, manželkou prezidenta Roosvelta. Vystúpila na konferencii a prispela tak k rýchlejšiemu víťazstvu spojencov nad hitlerovským Nemeckom... (Continental Film)

(viac)

Videá (1)

Trailer 1

Recenzie (227)

Marek1991 

všetky recenzie používateľa

Toto nie je zlý film, akurát má nesprávny názov, lebo dianie okolo Sevastopoľa nečakajte, toho je tam minimum a či to brať metaforicky alebo inak mi je trocha jedno, lebo vojny začínam mať dosť kvôli posledným rokom, ale chápem, že niekoho to môže vytočiť. Príbeh o dievčati, ktorej sa vlastne šťastia veľmi nedostalo, raz ho nevedela prejaviť ona, lebo ju niečo trápilo, inokedy keď sa situácia zhoršila už nevedela nájsť ani tú trochu. Je z toho cítiť určitú beznádej, smútok, samotu a to nepotrebujete vidieť v mnohých scénach ani masové vraždy a ukrutné boje, lebo napriek tomu, že z nej akoby urobili muža, ženou bola a to bolo cítiť. Opäť sa mi potvrdilo, že pochopiť ženy, najmä tie z východu, ktoré majú svoju silnú osobnosť, je niekedy ťažké. Je to tiež prekvapivo dobré k Američanom vzhľadom na dobu, v akej sa to točilo. Občas to má tie americké veľkofilmové črty, ale opakujem, toto je niečo iné, než za čo to vydávajú. Záver je trocha divný, lebo približne 40 ročnú Ljudmilu zobraziť ako riadne šedivú bolo trochu, no minimálne mierne zlyhanie. ()

Omnibus 

všetky recenzie používateľa

"Přezrálé šípky, rudé až k zalknutí ... jen muška přesná tvé srdce zastaví. Válečné maso, v kotlíku smrduté ... zpocené nohy a duše obuté. Človíčci fašisti, svinutí jak zmije ... jablůňka v pláni kořeny ryje. Jen vodky stakana na duši... a doufat? To se nesluší. Nechej svou dírečku spát, na terči, snajperko nadržená ... volá tě válka a stát. A v tobě žena." Autor Pavel Pavlovič Dabltarasov, volný překlad Omnibus. A vůbec... prachsprostí civilisti by neměli natáčet ani komentovat (sic!) válečné filmy. To můžou jen настоящие убийцы. Například ani já (byť už jsem se jednou chystal) jsem nikdy žádného člověka nezabil. Nevím, jestli je to dobře. Ale ve skutečné válce bych se to snad dozvěděl. Něco o hebké smrti, o lásce, o sobě ... Pokud bych to ovšem stihnul. Což se asi nedá. ()

Reklama

misterz 

všetky recenzie používateľa

Práve bol prekonaný svetový rekord za nechutný patetizmus. Hollywood si môže zájsť na školenie načerpať nové nápady. Jediné čo stojí za zmienku, sú výborne zvládnuté bojové scény, všetko ostatné mimo fronty len jedným slovom - kakačka. Je to škoda, pretože životný príbeh L. Pavličenkovej si zaslúžil lepšie spracovanie. 35/100 ()

ArsenalEagle 

všetky recenzie používateľa

Podobně jako Vašek Zajíc, tak i Ljudmilka je přirozený talent a z německých snajprů si ráda dělá cedník, načež ještě radši sbírá jejich odznáčky a snaží se každý den zlepšit svůj hajskór. Film sleduje 2 dějové linky, a to je dle mého škoda. Né že by zámořská mise nebyla s Eleanorou nebyla zajímavá - ba naopak, ukazuje tu nejženštější a nejněžnější stránku hlavní hrdinky, jenže s každou minutou strávenou v JŮESEJ přicházíme o minutu v hrdém a hlavně hrdém eSeSeSeR. Slečna stihne během likvidací fašounů za lahodných zvuků Tiché noci vystřídat hned několik nápadníků (přiznám se, že jsem to nedokázal spočítat) a to mě také úplně nepotěšilo. Samotný název je dost zavádějící, protože byť se část filmu točila kolem malebného krymského městečka, byl to primárně film o již zmíněné ženštině. Každopádně chápu, že se Bitva o Sevastopol z marketingového hlediska udá lépe než takový Tampón mezi náboji - teď když jsem to napsal a uvědomil si, v jak feminismem afektované době žijeme, možná by to spousta nezávislých žen uvítala, hrdinku dávající co proto mužům. Každopádně z Ruska (nebo alespoň východu) jsem za poslední dobu viděl pár filmů odehrávajících se v době druhé světové války a i když Sevastopol nebyl nejhorší, za těmi lepšími zaostává celkem o dost, také 110 minut je asi únosné maximum, než se člověk začne nudit. I přes fakt, že filmy podle skutečnosti (byť je tu zachyceno méně než bych si přál na úkor lavstory) a s odstřelovačskou tématikou mám moc rád, se spíš než k slabším 4 uchýlím k silnějším 3. Nebylo to špatné, ale věřím, že to mohlo být mnohem lepší. ()

Georgex 

všetky recenzie používateľa

Drama o sovětské vojačce, které překvapí vizuální stránkou a technickým zpracováním, ale z hlediska té příběhové to celé působí jako naivní pohádka, což není pro válečné drama příliš dobrá vizitka. Nevím do jaké míry je to natočeno podle skutečnosti, ale pokud byla Ljudmila Pavličenková alespoň z půlky takovou zapálenou bojovnicí, jak jí líčí tento snímek, tak by si zasloužila mnohem lepší film, než kterým je tento. Každopádně těch pár bojových scén, které film nabízí, je natočeno velmi zručně a o to více mě mrzí ta nezáživná omáčka kolem, jelikož celá ta zápletka na pozadí tlačí kvalitu filmu hodně dolů. Moje hodnocení 55%. ()

Galéria (112)

Zaujímavosti (18)

  • V poslední scéně filmu, při setkání Pavličenkové s Eleanorou Roosevelt v Moskvě roku 1957, vypadá Ljudmila jako důchodkyně, přitom jí tehdy bylo pouhých 41 let. (lioncel)
  • Na začátku filmu, přibližně ve třetí minutě, stojí v pozoru před první dámou Rooseveltovou jistý Pčelincev, který se představí jako odstřelovač se 152 zabitími. Jedná se o Vladimíra Nikolajeviče Pčelinceva, jednoho z nejúspěšnějších odstřelovačů druhé světové války. Na konci války se Vladimír mohl pyšnit hodností plukovníka a 456 zabitími, což bylo více, než měla na konci války samotná Ludmila Pavličenková. [Zdroj: Valka.cz] (PozorGranat)
  • Po válce Ljudmila Pavličenková dokončila univerzitu a pracovala pro vojenské námořnictvo, zúčastnila se několika mezinárodních setkání veteránů a byla též činná ve Výboru veteránů Velké vlastenecké války. V roce 1957 ji při návštěvě SSSR v rámci "oteplování" vztahů navštívila v jejím moskevském bytě Eleanor Rooseveltová, se kterou se za svého pobytu ve státech velmi sblížila. [Zdroj: Vojna.net] (PozorGranat)

Reklama

Reklama