Posledný kráľ severu

Norsko dvanáctýho století je docela pokroková krajina. Vikingy na cárvingovejch Blizzardech člověk jen tak neuvidí. Jediný co mě docela mrzelo je, že to nebylo trochu víc syrovější a míň pohádkový. Ten fairytale look tomu moc na věrohodnosti nepřidal. Takže přístě prosím surovější valhallu při jízdě vstříc ragnaroku ! 50% P.s.: divokej Tormund jako kdyby se v tom dvanáctým fakt narodil... (24.07.2016)

Chvílemi jsem se smál a chvílemi plakal. Historicky dementní, ovšem genderově vyvážené. Muži tu jsou vesměs vyměklí metrosexuálové, když nejsou vyměklí musí být automaticky beznadějně tupí a bitvy... ech, ty jsou tak na úrovni ženského zápasení v bahně. Kdyby tohle natočila nějaká angažovaná feministka, pousměji se, ale pochopím to. U Nilse Gaupa nikoli, že by obřadní sebekastrace jako úlitba severskému progresivismu? (01.02.2017)

Dvě nejznámější norské chůvy pokládají v botách z břízové kůry základy pro současné cross-country závody v běhu na lyžích. Já tam viděl i sjezd, skoky, prvky biatlonu a koňský skijöring, což vysvětluje ten genofond, ze kterého vzešli Northug, Bjørndalen a Kjetil André Aamodt! Když dáme zimní olympiádu stranou, zůstane nám trocha intrik, poutavé exteriéry, sympaticky staromódně pojatá akce a pohádkové rozdělení na svatouše Birkebeinery a tfuj tfuj zlé Baglery. Když už bylo předem jasné, že do cíle nedoběhne, mohl dánský dacan Kaas dostat větší prostor.. (08.06.2023)

Úvod se mi velmi líbil. Na úvod upozornění, že si na nic nehrají a film je pouze inspirován skutečnými událostmi. Dále se mi tu sešli dva staří známí. Ačkoliv jsem se bál, že v Hivju pořád uvidím Tormunda z GoT, tak se to nakonec nestalo. V druhém známém v z Vikings jsem jarla Borga viděl. Naštěstí se tolik neobjevuje. Jinak spokojenost s válečnými lyžemi. (31.07.2016)

Poslední král měla být velkolepá severská freska, zobrazující kapitolu národních dějin, o níž v zahraničí ostatní nemají tušení, a tomu bylo podřízeno vše. Zmizelo tak například obvyklá severská psychologická propracovanost postav, snímek stylem i provedením více než cokoli jiného připomíná Hollywood. Ve snaze přilákat zahraniční diváky tvůrci vsadili i na tváře známé ze Hry o trůny (Tormund Kristofer Hivju) nebo jiného seriálu Vikingové (kde je Thorbjørn Harr coby Jarl Borg) a na evropské poměry velkorysý rozpočet ve výši 45 milionů norských korun. Pro představu, kolik to dělá v korunách českých, násobte třemi. Jenže kvůli tomu se z filmu vytratila osobitost. Jasně, krásně se na něj kouká, stíhací závody mezi kladnými hrdiny na lyžích a padouchy na koních berou dech, panensky neporušená norská příroda je nádherná a zima z každého záběru doslova čiší. Bohužel tvůrci šetřili s drsnými záběry a krví, a tak se zvlášť v závěru Poslední král přesouvá z pozice fantasy legendy až do pohádkového ražení. Bitky jsou sice řádně nesmlouvavé, ale vlastně dost krotké. A chybí jim slušný choreograf, co by je trošku zpřehlednil. rozhodnout, jaký žánr vlastně zastupuje. Je prostě škoda, že navzdory tématu a provedení jde o komorní drama několika málo postav v pohádkovém hávu s přesahy k dobrodružným, akčním nebo fantasy filmům. Kdyby tvůrci zapracovali právě na tomhle, mohlo vzniknout velkolepé dílo. Jenže nevzniklo. (02.03.2018)