Manželia a manželky

A: Musíme vám něco říct B: (Woody Allen): Co? Co? tak už povídejte A:Jack a já se rozcházíme B: Aha, Chápu. Ale nic vážného, ne? ----- Standardní komentář si odpustím, omílal bych již řečené a místo toho nahodím ještě jeden bonmot: "Nebo byla teorie permanentní partnerské touhy mýtus, jako třeba společný orgasmus? Rifkin a jeho žena ho zažili jen jednou, v okamžiku, kdy je soudce rozvedl." (08.08.2007)

Niekto tam hore ma má rád. Tak tento názov filmu s Paulom Newmanom ma napadol, keď som si uvedomil, ako niekto na ČT2 má rád Woodyho Allena a systematicky uvádza jeho filmy do obehu. Je to pre mňa nepochopiteľné, ale rovnako nepochopiteľné je, že som doteraz vydržal sledovať 15 jeho opusov. Pravdupovediac stačilo pozerať štvrtinu z nich, pretože Woody, v iných oblastiach originálny, nakrúca filmy cez kopirák. Za jedinú výnimku považujem jeho Match Point, asi preto, že som sa naňho nemuse pozerať. Kladiem si otázku, prečo to robím, prečo vôbec pozerám filmy režiséra a neherca, ku ktorému nikdy nebudem mať pozitívny vzťah? A odpoveď znie: rád by som zistil, čo na jeho filmoch vidia ostatní. Zatiaľ som sa k odpovedi ani nepriblížil. (13.03.2015)

Výborné, ale nikoli originální, což je prostě veliká škoda. O to víc, že se mi film velmi líbil a osobně myslím, že patří k Woodyho nejlepším!! Woody variuje v lepším případě sám sebe (to by ani tak nevadilo) a v tom horším Bergmana (především Scény z manželství, na které si vzpomenete až moc často). Ale film má velmi zajímavou práci s kamerou, vypiplaný scénář (co se také dalo čekat), velmi dobré herecké výkony, režii... a... prostě mi mluví z duše :) (13.04.2006)

"Spomienky sú len spomienky. Ozveny minulosti. Vytrhnuté okamihy, ktoré nerozprávajú celý príbeh." Pre mňa mimoriadne výstižná a vyzretá vzťahovka, ktorú by mali rôzni ľudia vidieť v rôznych obdobiach svojho života. Allen tu už nie je v citoch tvrdohlavý, prijíma, čo ho stretne a necháva to do veľkej miery robiť aj ostatné postavy. Civilné spracovanie, roztrasená kamera (aj keď tá sa časom ustáli, akoby sa snažila stupňujúcou sebaistotou korešpondovať s rozbiehajúcim sa príbehom) a rozhovory kohosi za kamerou s postavami, v podobe dokumentaristicky ladeného interview, môžu divákov, ktorí nie sú skalnými fanúšikmi tohto cholerického Newyorčana, do istej miery odradiť, ale tých ostatných tieto prvky len utvrdia v Allenovom hlbokom vzťahu a prepojení s postavami. Nakoniec môžem ešte skonštatovať, ako dokonale bola ústredná štvorica obsadená. A potom už len zatlieskať postojačky, aj keď si nie som veľmi istý, či to má Woody rád... (11.06.2013)

Hodnotím vysoko, ale nedoporučil bych Manžele a manželky někomu, kdo se s Allenem teprve seznamuje. Mohl by si udělat zkreslený obrázek a ten by ho odradil od dalších Woodyho opusů. Není to totiž komedie, ale skoro ani jedna z těch bergmanovštin. Je ještě tísnivější. Dva starší páry si uvědomují, že už jim život mnoho nenabízí, a tak začnou panikařit jako hejno slepic. Muži volí obvyklou regenerační kúru - výměnu partnerek za mladší, ženy mutují v bezcharakterní uvřískané bestie, které chrlí oheň. Z obou stran se mi zvedal žaludek. Manželé a manželky jsou vztahový horror, demaskující instituci manželství jako doživotní žalář. Krásně to vyjádřil básník Viktor Dyk: "Viděl jsem, co lidé láskou zvou - smrtelný zápas egoismů dvou. Buď mým, buď mou." 80% (26.02.2007)