Klub vyvolených

Nikdy jsem nezažil za svá studijní léta žádného učitele, který by dokázal strhnout studenty a přimět je se s chutí učit. Těžko říct, jestli je to možné jen na filmovém plátně, ale s Kevinem Klinem by mě ta historie taky bavila. On ale nezaujal svým přístupem pouze studenty, ale i mě jako diváka. Jeho herecký projev je neskutečný, když měl na konci slzu na krajíčku, pomalu jsem ji tam měl taky. Tak trochu přehlížený film, což je škoda. Vždyť už oscarový herec v hlavní roli, dva mladíci, kteří se nyní značně prosazují a hudební skladatel, jehož hudba je vždy na špičkové úrovni, musí vyvolat zájem. Film mi neskutečně sedl, proto s hodnocením nebudu nijak šetřit. 90% (22.05.2012)

Po stopách Emila Hirsche.. "Klub vyvolených" je přesně ten typ filmu, který se hodí na deštivé nedělní odpoledne - neurazí, nenadchne.. Vidět jej můžete, ale kdyby jste se k němu nedostali, tak se nic neděje.. Kdyby nebyl snadno srovnatelný s mladším snímkem " Společnost mrtvých básníků", kde navíc hraje můj oblíbenec Robin Williams, tak by asi udělal více parády.. Obsazení ústřední dvojky - Kevin Kline a Emile Hirsch - bylo výborné, ale scénář spíše nudil.. Příběh klouže po hladině a všechny "dramatické" zvraty působí mělce.. Bavila mne pointa postavená na skoku v čase.. (27.01.2019)

Před tabulí bude vždy džungle, i kdyby se stokrát tvářila jako francouzská zahrada. A jak je známo, džungloví predátoři nemění své skvrny, jakkoli jim jejich úsilí přináší jen slabou a neduživou kořist místo ušlechtilého dvanácteráka Klinea. Snad i platí, že charakter člověka je jeho osudem. Bezcharakterní člověk vlastní osud nemá, jen jeho stín dopadá na osudy těch druhých. (24.03.2021)

Kevin Kline v roli vynikajícího a charakterního učitele se ve své třídě potkává s nadanými žáky, které představují mladé herecké naděje současnosti. Je tu Jesse Eisenberg, který si i zde střihl chytrého šprtíka, Paul Dano v jedné ze svých kladných rolí a v neposlední řadě také Emile Hirsch. Ten představuje asi ten nejzajímavější charakter, u něhož až do posledního okamžiku v závěru snímku netušíte, jaký vlastně je, a co to na nás pořád hraje. Snad jediné, v čem mě snímek lehce zklamal, jsou charaktery studentů. Myslela jsem, že budou barvitější, rozmanitější a zatím mi všichni přišli stejně hodní, pilní, poctiví a slušní. Žádní buřiči ani třídní hvězdy. Ale jelikož ten hlavní zde měl být Emile Hirsch, na ostatní se už příliš nedostalo. Možná to byl záměr a možná prostě ti ostatní zůstali tak trochu upozaděni. Tak jak tak, jedná se o příjemný snímek a také jeden z těch filmů, díky němuž jsem se dozvěděla něco nového, což je na filmu jedna z nejlepších věcí. Dokáže člověka obohatit, dozví se o dosud neznámých skutečnostech, událostech, osobnostech, činech a celkově si rozšíří obzory. No, řekněte, slyšeli jste někdy o někom tak nesmyslného jména, jako je Shutruk-Nakhunte?:) (29.03.2014)

Vliv Společenství mrtvých básníků je cítit až hmatatelně, ale ve srovnání s ním (jakkoli srovnávání nesnáším) je Klub vyvolených dílkem až smutně plytkým. Trochu to zachraňuje hořkosladký konec, ale z tohohle tématu by se dalo určitě vyždímat mnohem víc emocí a psychologie. Smutně konstatuju, že mě to nechalo úplně chladnou (kvíz z historie, obsahující rádoby smrtící otázky, které se u nás učí snad na základce, je kapitola sama pro sebe). Jestli tuhle bárku něco zachraňuje, tak jedině snaživí herci. (08.03.2011)