Klub vyvolených

Nikdy jsem nezažil za svá studijní léta žádného učitele, který by dokázal strhnout studenty a přimět je se s chutí učit. Těžko říct, jestli je to možné jen na filmovém plátně, ale s Kevinem Klinem by mě ta historie taky bavila. On ale nezaujal svým přístupem pouze studenty, ale i mě jako diváka. Jeho herecký projev je neskutečný, když měl na konci slzu na krajíčku, pomalu jsem ji tam měl taky. Tak trochu přehlížený film, což je škoda. Vždyť už oscarový herec v hlavní roli, dva mladíci, kteří se nyní značně prosazují a hudební skladatel, jehož hudba je vždy na špičkové úrovni, musí vyvolat zájem. Film mi neskutečně sedl, proto s hodnocením nebudu nijak šetřit. 90% (22.05.2012)

Před tabulí bude vždy džungle, i kdyby se stokrát tvářila jako francouzská zahrada. A jak je známo, džungloví predátoři nemění své skvrny, jakkoli jim jejich úsilí přináší jen slabou a neduživou kořist místo ušlechtilého dvanácteráka Klinea. Snad i platí, že charakter člověka je jeho osudem. Bezcharakterní člověk vlastní osud nemá, jen jeho stín dopadá na osudy těch druhých. (24.03.2021)

Kevin Kline v roli vynikajícího a charakterního učitele se ve své třídě potkává s nadanými žáky, které představují mladé herecké naděje současnosti. Je tu Jesse Eisenberg, který si i zde střihl chytrého šprtíka, Paul Dano v jedné ze svých kladných rolí a v neposlední řadě také Emile Hirsch. Ten představuje asi ten nejzajímavější charakter, u něhož až do posledního okamžiku v závěru snímku netušíte, jaký vlastně je, a co to na nás pořád hraje. Snad jediné, v čem mě snímek lehce zklamal, jsou charaktery studentů. Myslela jsem, že budou barvitější, rozmanitější a zatím mi všichni přišli stejně hodní, pilní, poctiví a slušní. Žádní buřiči ani třídní hvězdy. Ale jelikož ten hlavní zde měl být Emile Hirsch, na ostatní se už příliš nedostalo. Možná to byl záměr a možná prostě ti ostatní zůstali tak trochu upozaděni. Tak jak tak, jedná se o příjemný snímek a také jeden z těch filmů, díky němuž jsem se dozvěděla něco nového, což je na filmu jedna z nejlepších věcí. Dokáže člověka obohatit, dozví se o dosud neznámých skutečnostech, událostech, osobnostech, činech a celkově si rozšíří obzory. No, řekněte, slyšeli jste někdy o někom tak nesmyslného jména, jako je Shutruk-Nakhunte?:) (29.03.2014)

Poslední dobou dávám pořád slabší čtyři hvězdy. Tohle má sice takovou nedotaženou formu, působí to nevyzrále a některý scény vlastně i dost rušivě, ale jako celek, hlavně kvůli tomu poselství, si to 4* zaslouží. Akorát fakt nepochopim, že byl paňčel jedinej, kdo si "toho" v obou případech všimnul. To je jen jeden z řady momentů, kdy to bylo nevěrohodně podaný. A podle mě neni náhoda, že Kevin Kline tu vypadá dost stejně jako Robin Williams =). (75%) (01.03.2015)

Ach jo!! Zavzpomínejte, kolik podobných filmů, kde hlavní roli hraje škola pro děti zbohatlíků, jste už viděli. Každá taková filmová škola zcela logicky nabídne panu scénáristovi jednoho dacana, kterého je třeba přesvědčit, aby šel do sebe, začal se učit atd. Klub vyvolených je typickým zástupcem šablonovité, uniformní nudy, z čehož jsem nařknul už o poznání lepší Společnost mrtvých básníku Petera Weira. Už jen fakt, že v tomto filmu do sebe cpou studenti jen dějiny starověkého Řecka a Říma a právě díky těmto znalostem se posléze stanou velice dobře finančně zabezpečenými (popravdě: kurevsky dobře) právníky, bankéři (popravdě: zloději, lháři), mně lezl na nervy. Na konci se divák sice dočká docela ucházející moralitky a poslední věta pana profesora Hunderta je velmi pěkná (dokonce jsem takový závěr nečekal, i když zbytek děje filmu byl předvídatelný až hanba), ale co naplat, když dacan je příliš krotkým dacanem, vše je líbivě uhlazené a film nenabízí nosnou zápletku o skutečně podstatných, zajímavých a poutavých školních problémech, jaké můžete vidět třeba v takové Napole. Filmy o školách by se měli zaměřit buď na nějaké skutečně zajímavé jedince, nebo pokud chtějí vyprávět o nějaké škole jako celku, pak by si tvůrci měli vybrat skutečně zajímavé prostředí, nemluvě o následném, pokud možno neotřelém, originálním (a také působivém) zpracování. Vidět tento film předtím, než jsem nakoukal ty ostatní příběhy ze škol, a když jsem za nejlepší film považoval Forresta Gumpa, pak by se mi Klub vyvolených velmi líbil. Dnes už bohužel ne. Ani v neděli odpoledne. (18.06.2008)