Mille milliards de dollars
A Thousand Billion Dollars
Réžia:
Henri VerneuilScenár:
Henri VerneuilKamera:
Jean-Louis PicavetHudba:
Philippe SardeHrajú:
Patrick Dewaere, Michel Auclair, Caroline Cellier, Charles Denner, Anny Duperey, Jeanne Moreau, Mel Ferrer, Jean Mercure, Jean-Pierre Kalfon, André Falcon (viac)Obsahy(2)
Patrick Dewaere jako neúplatný novinář rozkrývá miliardové machinace nadnárodní společnosti... Anonym oznámí Paulu Kerjeanovi, redaktorovi La Tribune, že má kompromitující materiály o známém politikovi. Ambiciózní novinář bez váhání „odhalí“ politika v novinách. Příliš pozdě zjišťuje, že byl zneužit v aféře, která přesahuje hranice Francie a jejíž kořeny sahají téměř do historie. A nad všemi těmito událostmi je lidský a profesionální imperativ publicisty, člověka, který má v rukou jednu z nejsilnějších zbraní tohoto století. (Česká televize)
(viac)Recenzie (34)
mam uctu k reziserskej praci Verneuilla /Krava a Zajatec 1959, Melodie Podzemi/ , ale tuna sa podla mna sekol. Film ma sice pomale tempo a la Jean pierre Melville, ale miestami hlavne v strede je to tempo doslova ospale a nic sa nedeje. Prilis vela sa keca, a nic zaujimaveho sa nedeje - keby aspon dali do filmu jazdu autakom bez pneumatik po diskoch alebo havariu hovnocucu, hned bych podskocil v hodnoteni. Takto je to len znesitelny priemer. Patrick Dewaere v poslednej svojej roli bol ale presvedcivy, to zase jo : 60 % ()
Z počiatku sa zdá, že budeme sledovať napínavú detektívku, kde bude investigatívny novinár hľadať stratené veľké zviera biznisu, ale Verneuil skôr nadväzuje na konšpiračné trilery sedemdesiatych rokov a pôjde sa až k tým, ktorí ročne disponujú ziskom sto miliárd dolárov. Ide o husto nadčasový film, osobne by som ho odporučil tým, ktorí sa domnievajú, ako je demokracia transparentná. Vysoká stopáž je trochu zbytočná, ale v podstate ide o jediné negatívum, aké som na filme našiel. No a český dabing je vynikajúci, mám dojem, že takto by som si film v origináli neužil. ()
Patrick Dewaere je v tomto kriminálním dramatu bezchybný, role neúplatného a houževnatého žurnalisty mu sedla skvěle. To postupné rozkrývání obrovských machinací nadnárodního molochu mě zaujalo a od té chvíle, kdy mu začalo jít o život, jsem v napětí sledovala, jak to celé dopadne. Henri Verneuil přesně věděl, co chce tímto filmem světu sdělit a já jen dodávám, že se mu to povedlo na výbornou. ()
Tisíc miliard dolarů. Až absurdní částka v lakonickém názvu symbolizuje závratnou ekonomicko-politickou moc nadnárodních korporací (jak říká klišé, dnes je to minimálně stejně aktuální jako tenkrát), kterou společně s jejich amorálností odhaluje novinář Paul Kerjan (Patrick Dewaere se smutnýma očima pod těžkými víčky, jiný než v Buzících nebo Černé řadě, ale stejně vynikající). Málo mrtvol, hodně dialogů a žádná potřeba nějakých akčních atrakcí, protože je to natočené a zahrané tak, že potřeba skutečně nejsou. A jako bonus se dozvíme, kdo doopravdy řekl „Hitler je gentleman“. ()
Mě se hrozně líbilo, jak se film snaží ve své úvodní fázi nastolovat paranodiní atmosféru za vydatné pomoci hudebního mága Sardeho, aby se postupně měnil v dokonale padnoucí politický thiller s jehož rozuzlení se ti bude chtít blejt jak je to ve světě nastaveno a to bylo tenkrát, jak je to asi teď to radši ani filmy netočit. Patrick Dewaere je fenomenální a celej film táhne na svým talentu a charisma jedničkovým způsobem. Jo a mistr Verneuil opět nezklamal, jak také jinak ()
Reklama