Dellamorte Dellamore

Opravdu velice podivuhodný snímek. Začal jsem se na něj dívat s tím, že jde o horror, v půlce jsem si byl téměř jistý, že jde o horrorovou komedii a na konci jsem zjistil, že jsem vlastně viděl seriózní drama o postupujícím šílenství jednoho chudáka. Ale i s touto směsí žánrů na mě DD zapůsobilo dokonale. Bravo italským tvůrcům! (25.09.2004)

V predstavení Eo Ipso divadla Stoka (z roku 1994) bola scénka o princípe smrti a života v umeleckej tvorbe a vlastne aj v živote samotnom. Volala sa Smrťá - Žiťá (Ars poetica). Soaviho film mi ju pripomenul. Áno pocta Böcklinovi aj Vertigu a kadečomu všeličomu, na konci zabieha do mysterióznosti a celý čas pôsobí dojmom pokrivenej paródie, či adaptácie nejakej poviedky Ladislava Klímu. Napriek snahe o dejovú i obrazovú originalitu mám z výsledku skôr rozpačitý dojem torty psíčka a mačičky, ktorí do nej vložili všetko čo im chutilo - mŕtve myši, ryby ba aj kosti aby krmy bolo dosti. Na nuansy chuti sa až tak nemyslelo. Alebo aj inak: čo stačí na párminútový divadelný skeč, stopäťminútový film celkom nezvláda. 66,6 % (22.02.2013)

Ufffff, tak tohle je fakt úlet. Skvělá kamera, úchvatné in/exteriéry (hřbitov je snově pohádkovej), perlivé dialogy ("Nedělejte to, vždyť mě jenom jí. Může si mě jíst jak se mu jen bude chtít!", "Mě nebudeš nic říkat, já jsem starosta! - prásk - "Ex" atd.), skvělý Rupert Everet a jeho pomocník a k tomu všemu trochu dost ujetý příběh u něhož stále při každé nové scéně přemýšlíte - to je jako fakt, nebo se mu to zdá???? Ač je tu zombíků možná víc než v kdejakém zombie masakru a Everet je tady eliminuje hlava nehlava vším, co je po ruce (pistole, kovový kříž, lopata, krumpáč), horor to není, na komedii je to zase místy až moc ujeté a občas přemýšlivé (intelektuální), takže mi z toho vychází hodně, hodně, hodně drsná černá dramatická komedie. (19.01.2009)

Vizualně strhující záležitost. Zdaleka nejlepší Soavihoi film vůbec. Těžko se to definuje jako žánr. Dlouho film působí jako výborná černá komedie, pak romance a nakonec se dočkáme i hlubších myšlenek. Jeden z nejlepších zombie filmů všech dob. A to ani nepotřeboval hektolitry krve a množství nechutností. Opravdu světlá vyjímka v tom italském zatuchlém a hnilobou nasáklem hororovém rybníčku. (29.05.2006)

V dětství toužíme po tom stát se kosmonauty, policisty maximálně popeláři, ale hrobaře nechce dělat zřejmě nikdo, ale na druhou stranu někdo to dělat musí. Francesco Dellamorte (Franta Smrt:-) neměl se svým jménem snad ani jinou možnost a tak spravuje malý hřbitůvek, kde po večerech zahání zombíky revolverem a krumpáčem zpět do hliněné postele. Cemetery man je černo-humorný, existencializační pokus, ve kterém nechybí naprosto nic (je tu sex na hrobu nedávno zesnulého manžela, líbání se zombičkou sice fešnou, ale pořád je to zombie, je tu i oživlá mrtvola na motorce a spousta dalších). Snad v žádném jiném filmu jsem neviděl tolik headshotů. To vše je zabaleno do velice půvabné vizuální stylizace a do velice bizarního scénáře (,, Nahoře jsou tři mrtví. Ten maniak je zabil. Jé vy máte v ruce zbraň. To je dobře, alespoň se ubráníte.") I když by filmu prospělo menší zkrácení, tak mě dokázal připoutat k obrazovce. Když připočtu dobrou hudbu a zajímavý závěr, tak musím dát 4* (10.09.2007)